Budujeme zahradu ve stráni

Ať už je sklon zahrady mírný, nebo strmější, základem je rozčlenění terénu terasami podepřenými zídkami a také cestami a schodišti. Svahy strmých zídek lze zpevnit či zaclonit výsadbou dřevin.

Svažitý pozemek se neobejde bez stavebních úprav, k nimž patří zejména modelace terénu, výstavba teras, schodišť a cestiček v závislosti na sklonu pozemku a jeho velikosti. Přitom nás často nemine práce s kamenem.

Zářez schodiště do stráně musí být jištěn
opěrnou zídkou a dobře kořenícími dřevinami, například skalníkem

Členění pozemku

Prostorné zahradě sluší stromové pasáže, které vytvoří intimní atmosféru a výrazově oddělí jednotlivé terasy. Na výše položených terasách lze vytvořit i loubí či vybudovat okrasné, nebo dokonce koupací jezírko. Nejvyšší patro může sloužit jako pozorovatelna či místo pro zahradní domeček.
Na menší svažité zahradě přiléhající k domu stačí svah zkultivovat jednou či dvěma terasami. Doplníme je skalkou s vřesovištěm, protkanou kameny a cestičkami se šlapáky.

stráň zahrady pod barrandovem podpírají
masivní čedičové sloupy

Strmá zahrada pod Barrandovem

Ve strmé stráni pod Barrandovem býval sad protkaný strmými cestičkami. Při rekultivaci zahrady se architekt rozhodl stezičky ve svahu zachovat, ale vyztužil je balvany a přidal k nim čedičové desky a sloupky. Ponechal i některé vzrostlé stromy, které jsou sice za zenitem, ale mají zajímavou strukturu kmenů a korun stromů a vytvářejí prostředí pro stínomilnější výsadbu z host a kapradin.
„Při zemních pracích na pozemku jsme získali vápencové kameny, které původně lemovaly cestičky. Rozhodl jsem udělat z nich jakoby rozpadlé terásky, jen jsem k nim nechal navrstvit zeminu a rašelinu, aby se tam dalo něco dosadit.“
Přestože kamenné prvky pocházejí z několika míst, celkové vyznění cestiček vypadá naprosto přirozeně, mimo jiné i díky trsům kostřav, které občas vykouknou i přímo mezi šlapáky.
Se svažitým až strmým terénem harmonuje výsadba zkomponovaná z vyšších a nižších jehličnanů, které doplňují zajímavě tvarované či exotické listnáče.

______________________________________________________________________

Další články Speciálu Zahrada ve stráni:

Zídka z lícových cihel

Jak vyčistit dlažbu

Schody ve svažitém terénu

Betonové zahradní schody

________________________________________________________________________

 

rozsáhlý travnatý svah je vhodné rozčlenit ostrůvky vyšší zeleně

Kameny a balvany

Kameny a balvany jsou efektní stavební prvek, který se hodí do každé svažité zahrady. Impozantně působí tefritové sloupy či čedičové desky, které se těží na Českolipsku. Tefrit je však oproti jiným horninám velmi těžký kámen, takže jeho instalace vyžaduje odpovídající techniku a důkladné usazení do štěrkového lože, aby sloupy nepodemlela voda.

Kamenné schody se zídkou mohou suplovat skalku

Suchá zídka

Pomocí suchých opěrných zídek lze rozčlenit zahradu, upravit příliš strmý svah a vytvořit přirozený prostor pro užitečné živočichy. Na její stavbu se hodí kámen charakteristický pro daný region. Kamení často majitelé nasbírají na okolních polích, jindy si ho přivezou z nejbližšího lomu.
Ke stavbě suchých zídek se hodí lomový vápenec, břidlice, pískovec a krajové druhy slepenců. Kameny by měly být částečně opracované, aby se daly skládat na sebe, velké tak, aby je unesli dva lidé. Vedle základního stavebního materiálu je třeba počítat s výplní, kterou tvoří zemina a drobné kameny.
Suchá zídka se může stát základnou pro výsadbu skalniček, trvalek a trsovitých trav, které se snadno zachytí ve spárách mezi kameny. Do slunných zdí jsou vhodné rozchodníky, zvonky, tařičky, floxy, mydlice, lomikámen, koniklec, řebříčky a tařice.

Terasy doplněné kamennými schůdky
dodávají svahu lepší stabilitu, cestička
podél výsadeb u plotu usnadňuje sekání
trávy

V mírné stráni pod Slavkovem

Optické předělení rozlehlejší, do široka rozběhlé stráně je oříšek, který majitel zahrady v Hostýnských vrších vyřešil předělem, jenž má podobu betonové zdi dělící pozemek zhruba v polovině.
„Opěrná zeď podpírá celou stráň, proto jsem ji musel udělat hodně bytelnou. Zvolil jsem kombinaci ze speciálních tvárnic. Dilatační pojistkou jsou proluky z volně loženého kamene. Nedojde tak ke zhroucení ani při velkých deštích či mrazu.“
Nad zdí i mezi spárami jsou vysázené drobné podrostové rostliny: netřesky, hosty a jejich miniatury, stejně jako obří verze. Příjemně se mezi nimi vyjímají různobarevné nízké jalovce a okrasné traviny. Místy jsou zákoutí s levandulí a rozmarýnkou, jinde je podrost vytvořený jen z vřesů a vřesovců. Když k téhle drobotině přisadíte tvarované borovice a jedle, samozřejmě takové, které zůstanou menšího vzrůstu, získá celek na působivosti.

Zeleň na svažitém pozemku

Zatravněný terén nad terasami lze podle rozlehlosti travní plochy osázet mixem solitérních stromů: borovic, jedlí, smrků, javorů. Mezi ně zapadnou drobné a větší listnaté keře: lísky, poléhavé dříny a skalníky. Výsadbu je možné barevně dotvořit kručinkami, vilíny, zlaticemi, jasmíny, zimolezy, magnoliemi, kdoulovci a rakytníky.

schůdky ztrácející se v zeleni jsou hezké, ale po dešti rády kloužou

Nad hlubokým údolím

Pan Kadlec je majitelem pozemku na kopci v Tetčicích u Brna. Jeho zpracování bylo mimořádně obtížné. „Zvládnout úzký pruh pozemku vybíhajícího vysoko nad dům bylo těžké pro investora i pro mne,“ říká autor koncepce, zahradník Josef Marcián. „Oba jsme chtěli, aby co nejvíce respektovala okolí.“ Tím okolím je les nad hranicí pozemku, ale i kopec nad protější částí údolí. Nakonec bylo rozhodnuto rozdělit pozemek na tři části a každou pojednat trochu jinak.
Horní zahrada s rozlohou 1 000 m2 je nejromantičtější částí zahradního celku: kromě bříz a jezírka se na ni vešlo i rozlehlé ohniště s grilem a posezením za hradbou z masivní kulatiny, kamenný stůl a spousta balvanů. Ale také dřevěné plato u rybníku, určené pro pohodlné krmení ryb, několik vysokých a ještě vyšších teras a náspů. Je tu ideální místo pro odpočinek. Tato část je osázená směsí smrků a borovic, klečí, javorů a jalovců.
Střední část zahrady o výměře 500 m2 je koncipovaná jako klasická zahrada s převažující výsadbou konifer a trvalek formálně uspořádaných do velké „osmičky“ uprostřed pozemku. Dolní část, která se přibližně také tak velká, je upravená nasucho položenými zídkami z místního kamene prorostlými skalničkami a s kostrbatým schodištěm pojatým jako netradiční alpinum. Jednotlivé části zahrady propojuje meandrující trávník.

Zahrada pana Kadlece potřebovala
vyšší výsadby v horní a dolní části, ale
co nejotevřenější střed svahu, aby se
otevřel výhled do kraje

Co vysadit?

Větší travnatý pozemek ve svahu lze kromě teras rozčlenit i vybudováním ostrůvků z hustě vysázených vyšších i nižších dřevin s dominantami ze vzrostlých stromů. Zkuste si pohrát s různými možnostmi propojení ostrůvků s terénem prostřednictvím listnatých keřů a podrostových dřevin, zejména klečí, jalovců, ale i půdopokryvného břečťanu, skalníků a stínomilných bylin.
Také vsaďte na druhy rostlin, díky nimž se bude během roku zahrada měnit. Jaro bude u vás krásné díky výsadbě azalek na jednotlivých terasách. Ve stinné stráni a kolem cest se bude dařit vilínům, kapradinám, čechravám a bergeniím. Výsadbu komponujte tak, aby rostliny nakvétaly postupně. Nezapomeňte na brsleny, kaliny a muchovník, které se na podzim krásně barví do oranžova.

Text: Radka Borovičková
Foto: Zdeněk Roller

Budujeme zahradu ve stráni

Budujeme zahradu ve stráni