Balkonky a pavlače

Rubrika: rss-feed, Stavba, Stavíme a opravujeme

Jsou charakteristické spíše pro alpskou lidovou architekturu, ale najdete je i na honosnějších chalupách na Šumavě či na Valašsku. Balkonky a pavláčky jsou krásné a cenné.

Zmíněné architektonické prvky se vyplatí opravovat a udržovat. Při koupi starších stavení bývají bohužel často poškozené tak, že vyžadují kompletní obnovu včetně výměny konstrukčních prvků nebo alespoň náročnou opravu. I proto z mnoha venkovských chalup v minulosti zmizely: jejich účel tak trochu pominul a udržovat je pouze jako dekorativní prvek se mnohdy nevyplatilo. Dům s balkonem, ochozem na průčelí nebo pavláčkou je však jedinečný. A mnohdy to zvyšuje i jeho hodnotu na trhu, takže pokud vnímáte nemovitost i jako investici nebo do budoucna uložené peníze, opravy a přestavby se vyplatí.

Tady tvoří pavláčka zastřešenou a i z boku částečně krytou ochranu vstupu do chalupy z dvorní části. Foto: Shutterstock

Pavlače, balkonky a povětrnostní podmínky

Takříkajíc první „na ráně“ vzhledem k působení povětrnostních podmínek jsou právě tyto součásti domu zejména proto, že pavlače a balkonky patří v architektuře mezi předsazené konstrukce, zatímco například arkády, loubí či lodžie jsou prvky včleněné do stavby. Předsazené části vystupují z půdorysu obvodu stavby a i přes zastřešení či bytelné opěrné sloupy a pilíře je déšť, sníh a vítr opotřebovává víc než lépe chráněné části domu. A je dobré vědět o jejich konstrukci a původním účelu co nejvíce, pokud se je chystáte opravit, nebo dokonce navrátit tam, kde třeba kdysi byly.

V tomto případě vytváří umístění pavlačí ve štítové i boční straně domu částečný ochoz. Foto: Shutterstock

Málokdy se například vidí ve štítovém průčelí, protože většinou bývaly na průčelí podélném (tedy z boku), a pokud to bylo jen trochu možné, tak spíše směrem do uzavřeného dvora, lépe chráněného před rozmary počasí i pohledy kolemjdoucích. To ostatně dává smysl i dnes a peřiny přehozené přes zábradlí balkonku v patře chalupy přece jen vypadají lépe při pohledu ze dvora.

Atypický štítový balkonek potvrzuje výjimku z pravidla o umístění předsazených konstrukcí z boční strany. Foto: Shutterstock

U nepravidelně obývaných rekreačních nemovitostí také není od věci pomyslet na to, že ochoz či pavláčka mohou učinit dům zranitelnějším vůči vykradení, protože usnadní přístup do patra a relativně nepozorovaný pohyb, zvlášť pokud je část balkonku krytá uzavřeným zábradlím. Opatření v podobě mříží, okenic, venkovního osvětlení s pohybovým čidlem a dalších bezpečnostních prvků je tedy nutné dělat s ohledem na způsob využívání domu, na němž jsou tyto konstrukce umístěné.

Balkon u tohoto domu slouží jako přechod mezi chodníkem a samotným vstupem, který je poměrně vysoko nad terénem. Foto: Shutterstock

Rekonstrukce, nebo obnova pavlačí a balkonků

Rozhodnutí je potřeba udělat podle stavu dané konstrukce. Stavebně obvykle nejde o nijak náročné prvky, ale zvláště u dřevostaveb je nutné pečlivě zvažovat, které části má smysl uchovávat a které nahradit. Platí tady většina obecných pravidel týkajících se oprav dřevěných konstrukcí, ať už jde o samotné stavby, nebo krovy, či různé přístřešky. Důležitý je způsob napojení předsazené konstrukce na hlavní stavbu, tedy obvodové stěny. Pokud neopravujeme v režimu památkové ochrany nebo nějakého jiného omezení, lze při rekonstrukci využít různých moderních pomůcek včetně spojovacích prvků typu tesařského kování, které v době vzniku stavby k dispozici nebyly, nebo jít „puristickou“ cestou původních technologií a využít klasické tesařské spoje a technologie, u nichž se řeší zachování vlastního dřeva například vyříznutím poškozených částí, přeplátováním atd. Tady už se pravděpodobně neobejdete bez profesionálů, kteří podobné opravy umí.

Jednoduchý ochoz z fošen tady usnadňuje přístup na půdu. Foto: Vladimír Hájek

Využít lze i moderní způsoby kotvení za použití ocelových kotevních patek a chemických kotev a rovněž techniku usnadňující opravy dřevěných konstrukcí. Mohou to být různé typy elektrických brusek a pil, oscilační nářadí umožňující snadné odstranění poškozeného dřeva v obtížně dostupných místech, ale i materiály typu nátěrových hmot, které znásobí povrchovou ochranu dřeva na exponovaných místech proti vodě, slunci i dřevokaznému hmyzu.

Opravu dřevěných konstrukcí usnadní moderní elektrické nářadí, kotevní prvky i nátěrové hmoty

K čemu vlastně jsou?

Kromě už uvedeného dekorativního účelu jsou popisované konstrukční prvky součástí většího komfortu užívání domu (např. díky možnosti vyjít z ložnice v patře rovnou na balkon či pavlač), ale rovněž chrání vstup do domu a poskytují částečné přístřeší v případě deště, sněhu a námrazy na dlažbě zápraží. Za tímto účelem se ostatně stavěly i v minulosti. Ochraňovaly zápraží i v případě, že se z něj vcházelo i do dalších částí domu včetně hospodářských staveb.

Přízemní pavláčka pod přesahem střechy kryje kamenné zápraží. Foto: Richard Guryča

Někdy měly dokonce i obranný účel, zejména za předpokladu, že poskytovaly výhled do krajiny nebo alespoň na pozemek kolem domu.

Balkon u jedné z hospodářských budov valašského statku. Foto: Richard Guryča

Dobré rady

Nosné prvky předsazených konstrukcí mohou ve spojích s obvodovými stěnami domu vytvářet tepelné mosty a způsobovat tak tepelné ztráty. Nebývá to většinou problémem dřevostaveb, ale při napojení dřevěné konstrukce na zdivo je nutné spoje důkladně izolovat.
Přestože například u některých historických domů na Valašsku najdete balkonky i ve štítových průčelích, obecně takové řešení odborníci příliš nedoporučují. To se týká zejména záměrů vybudovat balkon či pavláčku u chalupy, kde tento prvek původně nebyl.

Text: Richard Guryča
Foto: Richard Guryča, Vladimír Hájek a Shutterstock