Jak a kdy prořezávat stromy? Jednoduchý návod pro začátečníky

Řezy od průměru dvou centimetrů zatřete štěpařským voskem nebo balzámem, foto: Shutterstock

V rámci podzimního úklidu zahrady přijde řada i na stromy. S pilkou v ruce však postupujte velmi obezřetně, ne každému stromu zásah prospěje, a už vůbec ne, je-li radikální.

Přestože je podzimní řez mezi zahrádkáři rozšířený, dendrologové před větším zásahem do stromů varují. Z jehličnanů takové úpravy snáší dobře jen tis. Pro opadavé dřeviny, minimálně do doby, než se zbarví listí, přináší oslabení. Když totiž ořežete silnější větve nebo dokonce provedete průklest či zkrácení koruny, zbavíte je zásob živin, které si sem ukládaly. Výchovný anebo zmlazovací řez proto ponechte na období nejvhodnější pro konkrétní druh dřeviny. Některým, například jádrovinám, vyhovuje předjaří, když mají mízu staženou do kořenů. Peckoviny se nejrychleji vzpamatují v čase vegetace, kdy jsou při síle.

Správně vedený šikmý řez větví u kmene stromu, foto: Shutterstock

Bezpečné ozdravění

Po opadu listí snáze rozpoznáte suché, polámané a napadené větve, které je třeba odstranit, aby se v nich nezabydleli škůdci či se nákaza nerozšířila na další části stromu nebo dokonce na okolní. Nalomené větve odstraňujte průběžně, pahýly po odlomených větvích vždy zarovnejte a ošetřete přípravkem. Otevřené rány zvyšují riziko napadení viry, hnití, ale i namrzání nebo prasknutí větve, když se do lomu dostane voda, která následně zmrzne.

Jediným důvodem pro razantní zásah je hniloba jádra a nekrotická tkáň vzniklé v důsledku mechanického poškození, zatékání dešťové vody, napadení dřevokaznou houbou či hmyzem. Takové části musíte odstranit pokud možno až na zdravé dřevo. Jestliže to není proveditelné, odřežte co největší kus a poškozený zbytek dřeva ošetřete impregnačním přípravkem s kontaktním fungicidem. Nesahejte po štěpařském vosku nebo balzámu, jeho nátěrem byste tkáň uzavřeli a rozkladný proces by se urychlil.

Napadené kosterní větvě je třeba odstranit až u kmene. Ponechané pahýly jsou nadále vstupní branou pro patogeny, foto: Shutterstock

Správně vedený řez

Správný úhel řezu je mírně šikmý a vedený ven tak, aby po něm mohla stékat voda. Pokaždé jej dělejte v místě větvení či nad pupenem v dostatečné vzdálenosti. Pokud by byl příliš blízko, naruší se proces hojení. Když budete stříhat či řezat příliš daleko od výhonku, část větve může uschnout, což představuje vstupní bránu pro škůdce. V případě odstraňování celých větví je odřežte až těsně u kmene, aby nezůstal pahýl. Úspěšné hojení narušené tkáně, což je proces poměrně dlouhodobý, dokazuje ztluštělý prstenec nové kůry (kalus) přerůstající přes ránu.

Vhodné nářadí

Slabší suché a tvrdé větve nejlépe odstraníte kovadlinkovými čili jednobřitými nůžkami. Při větším průměru větví přijde ke slovu ruční zahradní pilka. Nepoužívejte pily řetězové, špatně se s nimi dodržuje potřebné sešikmení řezu, ten je navíc příliš hrubý, čímž se vytváří vstupní brána pro vodu a infekce. Pro rovný čistý řez je současně nezbytné mít ostré nářadí. Případné roztřepené okraje začistěte nožem žabkou nebo štěpařským nožem. Přenosu nákazy z napadených větví zabráníte průběžným dezinfikováním nářadí technickým lihem.

Slabší větve řežte vždy v místě větvení nebo nad pupenem, foto: Shutterstock

Ošetření ran

V tomto období byste měli ošetřit všechny řezné rány větší než 2 cm i nalezená větší poškození, aby se skrz ně do jádrového dřeva nedostaly patogeny. Slouží k tomu štěpařský vosk a stromový balzám.

Oslabené dřeviny, anebo druhy, u nichž se často vyskytují virózy a bakteriózy (např. asijské javory), je dobré pravidelně prohlížet a při známkách napadení aplikovat ochranný postřik proti houbovým chorobám a škůdcům.

Text: Zuzana Ottová, foto: Shutterstock, zdroj informací: homesandgardens.com, archdaily.com

Jak a kdy prořezávat stromy? Jednoduchý návod pro začátečníky