Chcete tradiční zahradu u chalupy? Poradíme, jak ji uspořádat a čím ji osázet

Vzrostlý strom poskytne stín venkovnímu posezení na zatravněném dvoře, foto: Shutterstock
Chcete u chalupy obnovit tradiční zahradu a nejste si jisti, jakou strukturu by měla mít a jaké rostliny a dřeviny v ní vysadit? Následující řádky vám napoví.
Časy se samozřejmě změnily, takže jistě nebudete doslovně kopírovat původní uspořádání na pozemku kolem chalupy. Základní rysy byste ale pro přirozený vzhled celku měli zachovat. První, s čím se při pohledu na venkovskou zahradu setkáte, je oplocení. Klasikou je tyčkový nebo plaňkový plot s dřevěnými nebo kamennými sloupky. Vršky planěk chránívají a současně krášlí nejrůznější hrníčky. Plot u větších usedlostí bývá zděný, opatřený omítkou, a v něm vjezdová brána s brankou. Zadní část pozemku může být vymezena ohradou.

Autentičnost zahradě ve dvoře dodají pamětníci dob minulých. Tady je to stará studna a rozložitý strom, foto: Shutterstock
Rabátko a předzahrádka
Pokud stojí chalupa stranou centra obce nebo tam, kde si ulice uchovaly původní chodníky, či zůstala nezpevněná plocha, bývá před chalupou pruh trávy, ohraničený, někdy i vyvýšený záhon, tzv. rabátko, případně kombinace obou. Do záhonu patří tradiční květiny, např. růže, tulipány, narcisy, floxy, měsíčky, lilie, denivky, macešky atd. Prostor před domem může být i větší, obehnaný plotem, tehdy mluvíme o předzahrádce. Sem se hodí již zmíněné květiny, ale také vyšší druhy, jako je sléz, slézová růže, stračka, ostrožka, lupina, pivoňka, řebříček, orlíček, vrbina, rudbekie, jiřina, slunečnice či pro venkov typické bylinky. Z nich hlavní bude máta, šalvěj, dobromysl, k dochucení jídel pak kadeřavá petržel, kopr, pažitka čili postaru šnytlík. Z keřů hortenzie, šeříky, kaliny, dále popínavky jako klematisy. Je-li předzahrádka prostorná, může tu růst i středně vysoký stromek, nejlépe ovocný.

Přirozeně působí mlatové cestičky, které se nyní těší oblibě. Dále kameny placáky či kamenná dlažba, jimiž se vymezí komunikační cesty po zahradě a zápraží, foto: Shutterstock
Co zasadit na dvoře?
Prostor v srdci usedlosti, vymezený obytnými a hospodářskými stavbami, doznal největší změny. Rekonstruovat ho do bývalé podoby, kde uprostřed, nebo co nejblíže kuchyně, ležel hnůj, v jehož čelní straně stála kadibudka, a kolem se popelila drůbež a rylo prase, už asi nikdo nebude. Máte tu volné ruce. Můžete ho zatravnit, nebo naopak vydláždit, umístit sem sezení, kolem budov i ve středu založit okrasné či užitkové záhony, vysázet keře a stromky, ovocné nebo okrasné listnaté. Jehličnany by tu byly cizorodým prvkem. Stěny můžete nechat porůst vinnou révou nebo přísavníkem, břečťanem, hortenziemi, zimolezem apod. Pokud zde zůstal vzrostlý strom, ať už lípa, ořešák, třešeň nebo jabloň, využijte ho jako dárce přirozeného stínu pro zahradní sezení. Ideálně k němu pořiďte kruhovou lavičku obepínající jeho kmen. U stodoly lze zbudovat betonovou nebo kamennou nádrž, která bude evokovat napajedlo pro dobytek a nebude tak působit nepatřičně jako okrasné jezírko, i když může mít jeho funkci. Zápraží i kouty dvora oživte květinami ve větších nádobách, nejlépe terakotových nebo dřevěných. Využít můžete i koryta ze chléva.
K čemu sloužil záhumenek?
Za stodolou se rozprostíral záhumenek, na nějž pak běžně navazovaly pole a louky. Míval výměru maximálně půl hektaru. Jestliže takový prostor za staveními máte, můžete na něm založit sad nebo užitkovou zahradu. Nejběžněji se v ní objevuje políčko s bramborami, dále záhony s kořenovou a brukvovitou zeleninou, cibulí, česnekem, luštěninami, okurkami, dýněmi a rajčaty.

Kruhová lavička obíhající kmen je venkovskou klasikou, foto: Shutterstock







