Zateplení fasády – postup zateplení minerální vlnou

Jedním z nejčastěji používaných izolantů pro zateplení fasády je minerální vlna. Následující postup doporučuje výrobce pro fasádní minerální desku Knauf Insulation FKD N. Podobně se postupuje i při zateplování s použitím minerálních fasádních desek od jiných výrobců. Vždy se však seznamte s technickou dokumentací a postupy, doporučenými pro jednotlivé značky a typy minerálních izolantů.

 

Vnější kontaktní zateplovací systémy se zpravidla skládají z vhodných tepelně izolačních desek, lepicích a armovacích tmelů, různých druhů talířových hmoždinek a příslušenství (rohové, zakládací, ukončovací, dilatační a další profily) a různých typů fasádních omítek, penetrací atd.

 

Odborníci vám vždy doporučí instalování vnějšího kontaktního zateplovacího systému na základě projektové, stavební a další technické dokumentace. Její součástí by mělo být i tepelně technické posouzení zateplované konstrukce a statické posouzení, které předepisuje typ a rozmístění kotevních prvků.

 

Vše začíná volbou typu a tloušťky izolačního materiálu. Minerální izolace má vynikající tepelně izolační vlastnosti a na rozdíl od jiných materiálů plní i funkci akustické izolace, umožňuje domu dýchat a je nehořlavá. Kamenná vlna je charakteristická vysokou schopností propouštět vodní páru (ve srovnání s izolacemi na bázi plastů i více než desetkrát). Její použití při zateplování fasády je z hlediska vyrovnání se s vlhkostí vhodnější. Vykazuje velmi dobré tepelně izolační vlastnosti, je vhodná pro budovy zděné i pro dřevostavby, pro novostavby i rekonstrukce. Je rovněž nehořlavá. Třída reakce na oheň je A1, tedy nejvyšší možná.

 

PŘÍPRAVA PODKLADU
Vnější kontaktní zateplovací systémy nejsou určeny pro vyrovnávání nerovností na fasádách. Než tedy přistoupíte k založení zateplovacího systému a lepení tepelně izolačních desek, musíte ověřit a případně zajistit rovinnost podkladu například aplikací jádrové omítky a ověřit přídržnost podkladu.

 

 

ZALOŽENÍ SYSTÉMU
Pro založení zateplovacího systému se nejčastěji používají hliníkové zakládací profily (soklové lišty). Na stěnu se zpravidla upevňují zatloukacími hmoždinkami. Vzájemné napojení jednotlivých lišt se provádí s pomocí plastových spojek, které umožňují jejich dilatování.

 

Případné nerovnosti podkladu vyrovnejte s pomocí plastových podložek. První řada desek se pokládá do lože z lepicího tmelu. Pro navázání s plošně armovanou stěrkou na povrchu systému použijte plastový profil se síťovinou, který se nacvakne na zakládací lištu.

 

NANÁŠENÍ LEPICÍHO TMELU
U izolačních desek i lamel, které nejsou opatřeny silikátovým nástřikem se před nanesením lepicího tmelu musí do desky vtlačit tenká (penetrační) vrstva tmelu. Tento krok u izolací se silikátovým nástřikem odpadá. U všech typů desek se lepicí tmel nanáší po obvodu desky a ve třech bodech v ploše desky. Deska by měla být přilepená na min. 40 % plochy.

 

U všech typů fasádních lamel FKL se tmel nanáší celoplošně s pomocí ozubeného hladítka.

 

LEPENÍ IZOLACE
Izolace se lepí zdola nahoru, horizontálně a na vazbu. V průběhu práce kontrolujte rovinnost výsledného povrchu.

 

Izolace musí být rozměřena tak, aby rohy otvorů vycházely do plochy desky. V rozích musí tvořit tvar písmene L. Svislé i horizontální spáry musí být od rohů vzdáleny min. 100 mm.

 

V rozích budov se desky po kládají střídavě na vazbu. U okenních otvorů roh ostění nebo nadpraží tvoří hlavní izolační deska nebo lamela. Izolace ostění a nadpraží se vlepí do vzniklé mezery.

 

KOTVENÍ IZOLAČNÍCH DESEK
Délka kotev se stanovuje s ohledem na tloušťku izolace a s ohledem na skutečné provedení podkladu (do kotevní délky se nezapočítává například omítka).

 

Po přiměřeném zatuhnutí lepicího tmelu (zpravidla 24 hodin po nalepení izolace) můžete přistoupit k montáži fasádních talířových hmoždinek. Pro fasádní desky s podélnou orientací vláken se zpravidla používají hmoždinky s průměrem talířku 60 mm, pro lamely s kolmou orientací vláken s talířkem 140 mm.

 

Pro kotvení fasádní izolace z kamenné vlny se používají hmoždinky s kovovým šroubovacím nebo zarážecím trnem. Konstrukce vnějšího kontaktního zateplovacího systému bez kotevních prvků je možná pouze s použitím speciálních lamel za předpokladu, že podklad lze považovat za únosný (bez separujících vrstev – například nátěrů).

 

Vrt pro osazení hmoždinky se provádí kolmo k podkladu. Pro desky s minerální izolací se s vrtáním začne až po propíchnutí desky vrtákem. Průměr vrtáku se stanoví dle druhu použité hmoždinky. Do vysoce porézních hmot a hmot s dutinami se otvory vrtají bez příklepu. Hloubka vrtu se provede o 10 mm delší než je předepsaná kotevní délka hmoždinky.

 

POVRCHOVÁ MONTÁŽ
Při povrchové montáži musí být talířek zatlačen do izolace tak, aby byl skryt v rovině tepelné izolace. Pokud vystupuje z povrchu fasády nebo je do ní naopak zaražen tak, že došlo k potrhání povrchu izolační desky, je třeba kotvu vyměnit.

 

Pro omezení vlivu bodových tepelných vazeb je vhodné zvolit některý ze způsobů zápustné montáže hmoždinek. Při zápustné montáži je talířek hmoždinky zapuštěn pod povrch tepelné izolace a následně překryt krycí zátkou z minerální vlny. Tato varianta zamezuje nežádoucímu pro kreslování hmoždinek na povrchu fasády a zároveň snižuje přibližně na polovinu vedení tepla dříkem hmoždinky.

 

Po zapuštění kotev se doporučuje přestěrkování míst kde jsou hmoždinky umístěny tak, aby povrch izolace tvořil jedno litou plochu.

 

 

OMÍTKOVÉ SOUVRSTVÍ
Dříve než začnete s vytvářením omítkového souvrství, proveďte kontrolu nalepených desek. Případné mezery mezi deskami tepelné izolace doplňte pomocí přířezů tepelné izolace.

 

Mezery mezi izolačními deskami z kamenné vlny se nesmí vyplňovat montážní pěnou nebo lepicím či stěrkovým tmelem.

 

Před natažením celoplošně armované základní vrstvy začistěte detaily fasády, například rohy, ostění a nadpraží oken. Pro rohy použijte zakončovací rohové profily s integrovanou síťovinou. Vkládají se do tmelu naneseného na roh a s pomocí hladítka se začistí do výsledného tvaru.

 

V exponovaných místech jako jsou rohy dveřních a okenních otvorů se obdobným způsobem položí pomocná diagonální výztuž o rozměru nejméně 300 x 200 mm.

 

Po nalepení a ukotvení tepelně izolačních desek a následné technologické přestávce (nejméně 24 hodin) se přistupuje k nanesení základní armované vrstvy, která je tvořena výztužnou síťovinou zapuštěnou do stěrkového tmelu zpravidla o tloušťce 3 až 4 mm.

 

Základní vrstva se na fasádní izolace z kamenné vlny nanáší zpravidla ve dvou krocích. Nejprve se nanáší vyrovnávací vrstva v tloušťce min. 2 mm. U desek bez silikátového nástřiku v rámci tohoto kroku vtlačte do minerální izolace tenkou penetrační vrstvu tmelu. Při používání desek s nástřikem vtlačovat penetrační vrstvy nemusíte.

 

Následuje natažení armované vrstvy, která se nanáší s pomocí ozubeného hladítka s velikostí zubu 10 x 10 mm. Do této vrstvy se vkládá výztužná síťovina. Síťovina se pokládá shora. S pomocí hladítka se vtlačí do tmelu a tmel protlačený síťovinou se uhladí do výsledné roviny.

 

Jednotlivé pásy výztužné tkaniny se kladou se vzájemným přesahem nejméně 100 mm. V případě nutnosti lze na vyrovnanou a nevyschlou armovanou vrstvu nanést ještě finální vyrovnávací vrstvu tmelu.

 

Po vytvoření základní vrstvy je nutná technologická přestávka v souladu s doporučením výrobce systému.

 

KONEČNÁ POVRCHOVÁ ÚPRAVA
U vnějších kontaktních zateplovacích systémů se jako konečná povrchová úprava používá nejčastěji některý z typů tenkovrstvých omítek. Na vnější kontaktní zateplovací systémy se zpravidla používají omítky s velikostí zrna od 1,5 do 5 mm.

 

Jako první krok při krok při omítání naneste penetraci. Výrobci zpravidla dodávají penetraci pod omítky probarvenou do stejného odstínu jako omítka, omezí se tím drobné chyby které mohou vzniknout při vlastním zpracování omítek.

 

Jako poslední krok se provede natažení omítky.

 

 

 

 

POSTUP ZATEPLENÍ MINERÁLNÍ VLNOU

 

 

 

Zateplení fasády – postup zateplení minerální vlnou