Viděli jsme cestou XVII.


V dnešní době se projevil opravdový boom novostaveb roubenek. Dnes vám tedy dvě představíme. Ovšem když dva dělají totéž…

V obou případech jde o roubené stavby mimo souvislou zástavbu, obě jsou v kontaktu s přírodním prostředím. Objevuje se i snaha po navázání na místní tradiční architekturu. Ne vždy je ovšem úspěšná.

Krkonošská idyla

První dům stojí na stráni v jedné z vesniček západních Krkonoš. Nevíme, zda jde o úplnou novostavbu či repliku původního stavení, v podstatě to není důležité. Už na první pohled z domu s tradiční dispozicí a správnými hmotovými proporcemi vyzařuje fortelné řemeslo. Je velmi dobře umístěn v terénu. Roubená světnice pěkně sedí na kamenném tarasu, střecha se sklonem 45° je nasazena tak, jak má být, její přesah nad zápražím chrání tarásek před deštěm.

Tato klasicky roubená chalupa je bezesporu ozdobou horské stráně

Prostý bedněný štít nepředstírá falešně lomenici, jediným zdobným detailem jsou jednoduše vyřezávaná okřídlí okolo oken. Velmi pěkně je bedněné vstupní zádveří. Roubení má tradiční podobu s rybinovým přeplátováním trámců. Dobře působí medová barevnost dřevěných částí domu. Časem jistě zpatinují a chalupa ještě více zapadne do horské přírody.

Domu bychom mohli vytknout plechovou střechu s lemem závětrné lišty – štípaný dřevěný šindel (nebo i eternit) by mu slušel více. Trochu tvrdé je spárování podezdívky a její ukončení betonovým věncem a okna bez profilace. Ale to jsou drobnosti, které nemění pozitivní dojem ze stavby.

Domek z Vysočiny

Druhé stavení jsme našli na Vysočině. I zde měl stavebník jistě snahu začlenit se do okolí. V kraji se nechal inspirovat členěním lomenice do „ondřejského“ kříže i formálními detaily, jakými je valbička ve vrcholu střechy a tzv. podlomení – pás stříšky pod štítem. Roubená konstrukce, kamenná podezdívka z lomového zdiva a keramická drážková krytina (typ Francouzská taška) by měly doplňovat „tradiční“ vzhled domu. Jenže… Dům místo toho, aby nenásilně zapadl do svého prostředí, vypadá rozpačitě. Jako by tu přistál z jiného světa.

Dům má proporce městského domu, střecha extrémní přesah a lomenice i zábradlí jsou příliš zdobně skládané

Chyba se stala už při plánování. Stavba má spíše proporce městského domku – krátký půdorys a poměrně vysoké stěny vzhledem k jeho šířce. Střecha má extrémní přesah na obou stranách, přičemž na té vstupní ještě překrývá terásku s příliš zdobně skládaným zábradlím. Vikýře jsou moc blízko u sebe a lem střechy s okrajovými tvarovkami příliš robustní. Roubená konstrukce a násilně implantované „tradiční“ detaily to už nezachrání, spíš naopak.

Snažit se o nápravu je v tomto případě skoro nemožné. Proporce domu změnit nelze. Snad výhledově zjednodušit štít a zábradlí na svislé bednění a opticky rozšířit průčelí – třeba tím, že se přední stěna terásky vybední a dřevo natře světlou krycí barvou (pozor, ne zcela bílou).

TEXT A FOTO: ING. ARCH. JAN PEŠTA


Komentáře

Napsat komentář