Betonování základů

U menších ploch lze i pro hrubé vyrovnání použít hladítko, lépe se však pracuje se stahující latí. Foto: Shutterstock

Je nutné všude tam, kde potřebujete založit stavbu, tedy vytvořit pevnou oporu pro obvodové zdi a další konstrukce. Často se řeší vybudováním základové desky, ale jsou i jiné způsoby.

Základy z betonu se dělají z mnoha důvodů, mezi nimiž převažuje tvrdost, únosnost, odolnost a v podstatě celkem snadné vytvoření tohoto typu opory pro různé druhy staveb. Dříve se dělaly základy kamenné, dnes ovšem platí, že kámen do základů nepatří.

Pokud jde o základy pro novostavbu domu, budete se řídit projektem. U standardní stavby se dnes ve většině případů volí základová deska. Obecně jde o vytvoření vybetonované plochy s instalačními prostupy. Na tuto plochu lze po dostatečném vyzrání betonu stavět obvodové zdivo z různých materiálů či komíny.

Deska v těchto případech sestává z vrstvy kameniva či jiného podsypu (např. recyklát), který se nasype na vyrovnanou plochu terénu a zhutní. Na takto upravenou plochu se pokládá beton. Většinou jde o směs dovezenou z betonárky a vylévanou z domíchávače nebo transportních nádob.

Armování dělejte vždy. Tzv. kari sítě nejsnadněji upravíte na potřebné rozměry úhlovou bruskou. Foto: Shutterstock

Důležité armování

Beton se vylévá na armovací sítě ze silných ocelových drátů, což zvýší jeho odolnost v ploše například proti praskání či pohybům podloží.

V rozpočtu stavby je základová deska poměrně nákladnou položkou, ale zjednoduší veškerý další průběh stavby a vytvoří stabilní oporu. Desce se nevyhnete zejména v případě jakkoli nestabilního podloží, protože „plovoucí“ princip správně udělané desky dokáže případné pohyby eliminovat.

Podobně lze zakládat i menší stavby včetně zahradních chatek, bytelnějších přístřešků či pergol: i tady se předpokládá úprava terénu, podkladový zásyp a jeho zhutnění a pak pokládka betonu včetně armování. Na to nezapomeňte, je důležité! Tzv. kari sítě jsou běžně k dostání a u menších ploch lze jako armovací železo použít i různé staré branky, části ocelových plotů nebo roxorové ocelové tyče, které vám zbyly z dávno dokončené stavby, nesmějí však být příliš rezavé. V každém případě jde o dobrý způsob, jak tyto zbytky smysluplně recyklovat. I menší a méně namáhaná betonová plocha bude odolnější a nebude praskat, i když terén zvedne například vlhko a mráz.

Snadné vyrovnávání

Vyrovnávat základovou desku do roviny je nutné podle předem připravených desek, které se ještě před betonováním umístí na okraje zpevňované plochy, případně i podle stahovacích latí v ploše, které se po zavadnutí směsi opatrně vyndají a vzniklé rýhy po nich se přebetonují a dorovnají hladítkem. To je ideální, pokud bude plocha dlážděná nebo pokrytá další vrstvou materiálu. U pohledového betonu je vždy lepší vyrovnávat povrch pouze stahováním latí po hraně postranních desek, které musí být provizorně, ale pevně uchycené a srovnané podle vodováhy. U základových desek se často používají poměrně dlouhé stahovací desky, které musí obsluhovat minimálně dva lidé.

Vyrovnání plochy není důležité jen z estetických důvodů, ale někdy je nutné vytvořit i mírný spád (ten musí určit vodicí desky či latě, po nichž se stahuje plocha čerstvého betonu do roviny) nebo dokonalou rovinu důležitou například kvůli pokládce keramické dlažby a následnému umístění nábytku. Tady pomohou i samonivelační stěrky.
Základové desky se dělají i pro některé bazény či jiné velké nádrže, ale protože mezi materiály jejich konstrukce dnes převažují různé typy plastů, lze se mnohdy obejít i bez betonování. Obecně platí, že co ušetříte na betonu, obvykle doplatíte na odolnějším a flexibilnějším materiálu, z nějž je skořepina nádrže vyrobena.

Tzv. základové pasy (termín pravděpodobně vznikl z nutnosti „napasovat“ beton do vyhloubených spár v terénu) jsou levnější, ale ne vždy použitelnou variantou základů stavby. Pro dostatečnou únosnost a odolnost je nutné použít kvalitní beton a izolace s ohledem na působení spodní vody. Normou je minimálně 80 cm nezámrzné hloubky a šířka minimálně 40 cm. Na vyzrálé pasy (do nichž se nevkládá kamení ani cihly) se staví nadzemní část základů, obvykle z tvárnic pro ztracené bednění, které se vylévají betonem při současném vkládání armovacích ocelových tyčí. Na povrch základů se upevňují izolační pásy z asfaltové lepenky, teprve na nich lze stavět obvodové zdivo z cihel či tvárnic.

U betonování větších ploch včetně základových desek se jednoznačně vyplatí dovoz směsi z betonárky a strojní pokládka. Foto: Shutterstock

Dobré rady

•  Způsob založení stavby domu se řídí projektem, základovou desku je obvykle nutné udělat u jakkoli nestabilního podloží.
• Nenosná základová deska se dělá i v případě betonování základových pasů. Tvoří podlahu mezi pasy ve sklepě či v přízemí stavby.

Text: Richard Guryča
Foto: Shutterstock

Betonování základů