Spáry? Žádné čáry!


Vymazávka z elastické sádry je propustná a jak sám název avizuje elastická, a tak je i po několika letech téměř bez vad. Navíc je možné opatřit ji jakýmkoliv prodyšným nátěrem

Jsou bezesporu ozdobou roubených chalup. Tradičně bílé, ale i bleděmodré, když majitel přidal do štuku trochou šmolky. Dnes jsou mezi přírodně světlým dřevem tu a tam k vidění i spáry bez povrchové úpravy.

Pohled na výplň spár se liší podle toho, zda se majitelé snaží opravovat a vylepšovat stavení v tradičním duchu, anebo se rozhodli – když se nedostává původních surovin – sáhnout po nějakém novějším receptu.

Chalupáři jsou velmi vynalézaví. A i když odborníci varují před postupy dlouhodobě neprověřenými, většinou přísahají na pevnost a trvanlivost své směsi. Pokud pamatují na to, že dřevo dýchá a pracuje a podobně by se měla chovat i výplň mezi trámy, lze jejich recept akceptovat. Cementové malty a omítky nebo různé pěny a tmely, které spáry neprodyšně uzavřou, však mohou způsobit i změny vnitřního mikroklimatu a tím nastartovat další problémy.

Osvědčený postup

Jeden z našich nejbližších spolupracovníků, architekt Jan Pešta, doporučuje jako jedinou správnou variantu vymazávku hliněnou maltou. Základní surovinou by měla být stavební hlína z místního hliníku (lze jej objevit na starých katastrálních mapách), nebo i surovina dovezená z větší vzdálenosti. Hlínu však lze koupit i v obchodech (Baumit, Bayosan), což je ovšem poněkud dražší řešení.

Do širších spár se mohou vkládat kusy dřeva, přes něž se šikmo zatlučou dubové kolíčky a vše se zatře hliněnou mazaninou

„Kdysi se hlína zpravidla těžila jeden až dva roky v předstihu před stavbou. Před aplikací se promíchala v poměru zhruba 1:1 s řezanou slámou různé délky (5-10 cm i delší). Objevují se i další příměsi jako plevy, chlupy, pazdeří apod., které mají zvýšit soudržnost směsi a zabránit jejímu praskání. Neosvědčilo se přidání vápna – vymazávka je pak sice tvrdší, ale snadno praská. Příliš široké spáry mezi stěnovými trámy se v minulosti ucpávaly mechem a slabší kulatinou. My můžeme použít i méně kvalitní odpadní dřevo, samozřejmě ošetřené proti škůdcům. Soudržné zachovalé úseky vymazávky není nutné odstraňovat,“ radí dál Jan Pešta.

Do spár se kdysi zatloukaly štípané dubové kolíčky a vyplatí se klepnout je tam šikmo i při jejich rekonstrukci (nasekáme je z tenké dubové latě). Přes kolíčky se pak hliněná mazanina nahází běžnou zednickou lžící jako malta a dobře utáhne (upěchuje). Může se do spár nanášet také přímo rukama v gumových rukavicích. Anebo vytvořit ze směsi válečky a do mezírek je vtlačovat.

Varianty na tradiční postup

„Při mých rekonstrukcích se nejvíce osvědčilo původní hmotu nevyhodit, ale navlhčit ji a použít znovu v původním složení,“ přidává svůj názor architekt Karel Doubner. „Vedle jílu by klasická hmota měla obsahovat cokoliv, co tvoří vlákna, která přenášejí tah a brání vypraskání výplně. Směs by měla roubenou stavbu těsnit a chránit proti pronikající vodě. Najít správný poměr ingrediencí je kumšt a chce to praxi.“

Vymazávka se do spár může nahazovat zednickou lžící, s níž se pak povrch dobře utáhne

Do spár, z nichž vymazávka téměř vypadala, navrhuje architekt Doubner dát vysušený mech a u vnějšího líce provazec z dřevité vlny (vyrábějí se splétáním dřevité vlny na speciálním motacím stroji), namočený do trasové malty. Vhodné provazce nabízí například Miroslav Švec v Dolní Čermné (areál Applův mlýn). Povrch je ještě třeba zaspárovat načisto a nabílit vápnem.

Dalších pár tipů přidal do naší sbírky Roman Střihavka, stavitel z Nosálova na Kokořínsku. Při rekonstrukcích používá hlavně recyklovanou tradiční směs. Po vyškrábání ze spár ji ukládá na skládku, kde směs zvlhčí zednickou penetrační tekutinou a doplní podle potřeby slámou či plevami. Do nových roubenek doporučuje srubařský tmel, v němž už je určitý podíl písku. Strukturou se podobá jemné omítce a zůstává i po zaschnutí stále pružný. Je vhodný i do interiéru (firma Woodchink jej nabízí v různých barevných odstínech).

Další prameny uvádějí možnost nahazovat výplň na povřísla, která se stočí nebo spletou z dlouhé slámy. Slaměné provazce se plochým majzlíkem zatlačí do očištěné a mírně navlhčené spáry a šikmo přes ně se zatlučou dřevěné klínky. Spárovací hmota (cihlářská hlína s podílem jemného písku, smíchaná se slaměnou řezankou a plevami) se vpraví do spáry a na povrchu se uhladí. Místo slaměného povřísla, které je z nízkostébelných odrůd obilovin těžké uplést, je možné použít nasušený mech či konopnou koudel.

Recepty našich čtenářů

Některé ze směsí a surovin, které použili naši čtenáři, by možná památkáři neschválili. Ale protože dobře slouží, nevypadávají a nepraskají, zařadili jsme je i my do dnešního malého receptáře.

Petr Strach, stavař z Orlických hor, nám pověděl, že v jeho nových roubenkách vyplňují spáry do deseticentimetrové hloubky čedičovou vatou a do hran natloukají dřevěné kolíčky. Vymazávku dělají podle návrhu památkářů: písek, vápno a piliny v poměru 3:2:1.

Když se do běžného vápenného štuku přimíchají kuličky ekostyrenu, které izolují i tepelně, vznikne směs, které autor říká Čílův tmel. „Navrch se spáry přetřou jemným štukem. V těch našich drží tmel výborně už pět let, jen tu a tam se objevila u dřeva droboučká prasklina,“ chválil si Ladislav Číla, chalupář z Krkonoš.

František Holubec má stavení o pár desítek kilometrů níž v kraji. Po několika neúspěšných pokusech s tradičními materiály vyzkoušel elastickou sádru od Knaufu. S ní se prý dobře pracuje, jen si člověk nesmí namíchat velkou dávku. Za patnáct dvacet minut totiž ztuhne. Pan Holubec s ní vyspároval chalupu zvenku i uvnitř. I když chalupa samozřejmě pracuje, výplň drží báječně.

Milanu Lysému se osvědčila venkovní správková malta ruční od stejné firmy. Má zhruba 70% propustnost, což letité roubence svědčí.

Takhle pěkně se vydařil postup Petra Fixe s povrchovou úpravou parketovým tmelem a vápnem

Petr Fixa z Mladoboleslavska vkládal do spár králičí pletivo, které přitloukal hřebíčky a zamazával kamnářskou hlínou s plevami. Upěchované spáry nechal dva roky sednout a trhlinky vytmelil parketovým tmelem. Po vytvrdnutí jej přebrousil a spáry obílil vápnem. Parketový tmel má značnou roztažnost, je dost drahý, ale trvanlivý. A plevy se dají sehnat v Šolcově statku v Sobotce.

Spáry roubenek lze rovněž vyplnit maltovou směsí připravenou z písků vhodné zrnitosti, speciálního trasvápenného pojiva TRADICAL® PF 70 a řezanky z technického konopí. Pro konečnou povrchovou úpravu (ochranu proti působení povětrnostních vlivů) je vhodné použít vápenný nátěr Prodexor K, nebo vápennou mikromaltu Prodexor K+S se 72 odstíny od dodavatele pojiv.

Aby vymázavka ke trámům dobře přilnula, vyplatí se staré trámy očistit a umýt mýdlovou vodou. A u nových chalup je nutné nechat dřevo alespoň rok zrát. Teprve až vyschne, sedne, je čas vyplňovat spáry.

www.drevitavlna.cz, www.knauf.cz, www.woodchink.cz, www.dexor.cz, www.mabeko.cz

TEXT: MARIE RUBEŠOVÁ
FOTO: FRANTIŠEK MALÝ, ALEXANDR JANOVSKÝ, MARTIN MAŠÍN, JAN PEŠTA, PAVEL VESELÝ


Komentáře

Napsat komentář

POVRCHOVÁ ÚPRAVA

Dobře utažený povrch spár po několika dnech (po zavadnutí) opatříme finální lícovou vrstvou. Praskliny zatřeme řídkou jemnější hliněnou kaší, nebo na nerovný zdrsněný povrch natáhneme tenkou vrstvu použité hliněné směsi již bez slámy – jakýsi štuk. Konečná úprava spár záleží na celkovém vzhledu domu a na místních zvyklostech. Vymazávku je možné ponechat v přírodní barvě hlíny, která v kombinaci s nepatinovaným starým dřevem působí velmi dobře, anebo spáry nabílit, popřípadě opatřit jiným barevným nátěrem (tradičně se používala barva šmolková, okrová či růžová). Nátěr by měl být čistě vápenný. Aplikací nevhodných neprodyšných nátěrových hmot, jako je např. Balakryl, lze celou zdařile provedenou opravu zkazit.

NEZAPOMEŇTE

  • Kombinace minerální vaty s polyuretanovou pěnou, která není přírodní, je neekologická, pěna navíc podléhá fotodegradaci. nejdřív ztmavne dooranžova a pak se rozpadá na prach. Její povrch je navíc hladký a musel by se ořezávat a zdrsnit, aby jej bylo možné opatřit povrchovým nátěrem.
  • Montážní pěna by sice splnila funkci tepelně izolační, ale určitě by bránila prodyšnosti spár, což může mít neblahý vliv na dřevo trámů, které v nepřístupných nevětraných místech práchnivějí.
  • Ze stejného důvodu je nevhodné zatřít výplně Balakrylem. Jde vlastně o latex, tedy neprodyšnou pryž, která sice zneprostupní povrch spár, ale zabrání i přirozenému proudění vzduchu ke dřevu trámů, což je podmínkou jejich dlouhé životnosti.
  • Použijete-li do směsi vápno, počítejte s tím, že vymazávka sice bude tvrdší, ale bude oproti hliněné směsi mnohem víc vysychat a spáry budou praskat. Pokud jej chceme použít, pak volíme uleželou kaši z vápenného hydrátu, rozmíchaného v takovém množství vody, aby i po týdnu uležení byl nad kaší alespoň 1 cm vody.