Rudoltice


Rudoltice jsou docela nenápadnou vesničkou na Voticku v okrese Benešov. Z památkového hlediska jsou ceněny kvůli souboru roubené zástavby, v tomto regionu již vzácné.

Vesnice leží v mírně zvlněné krajině blízko Vrchotových Janovic, k nimž náleží. Protéká tudy Rudoltický potok, který propojuje kaskádu několika rybníků v okolí. Jeden z nich, Dolejší rybník, leží přímo na kraji obce a příjemně dotváří její kolorit.

Z jiných vesnic jsme zvyklí na pravidelné uspořádání domů, tady se o něčem takovém hovořit nedá. Ač vesnicí vede silnice z Vrchotových Janovic na Bystřici, domy kolem ní uspořádány nejsou. Chybí náves, kostelík či kaplička, není tu ani jinde obvyklá hasičská nádrž.

Domy Rudoltic jsou volně „rozhozeny“ po svazích a cesty vinoucí se vsí často znenadání končí u vrat nebo se již nezpevněné ztrácejí v polích. Přesto procházka po Rudolticích stojí za to, protože se v nich „zastavil“ čas. Mnohé pozemky nejsou oploceny nebo je lemuje tyčkový plot zasazený do kamenných sloupků. Z kamene jsou vyskládány pod ploty i domy vysoké podezdívky, které vyrovnávají svažitý terén, a mezi kameny u cesty rostou růže, rozrazil a divizny.

Pod oprýskanou omítkou na několika opuštěných statcích je rozpoznatelné smíšené zdivo. Kdysi se tu ale stavělo ze dřeva. Ostatně několik těchto starých roubených domů či jejich zbytků je možné zahlédnout. Většinou jsou neudržované a v hustém porostu se doslova ztrácejí před očima. I tak jsou v jižní části středních Čech výjimkou, protože vytvářejí ucelený soubor. Jinde se dochovaly jen ojedinělé roubené domy.

Malá chalupa kulturní památkou

Nejcennější stavbou Rudoltic je malá chalupa čp. 2, zapsaná v seznamu kulturních památek. V patře roubeného stavení probíhá pavlač s ozdobně vyřezávanými sloupky. Vstupuje se na ni ze dvou stran. Z uliční po kamenných schodech, ze dvora vede dřevěný „žebřík“. Lomenice je jednoduchá, vstřícně bedněná. Proti obytnému stavení stojí hospodářská budova stavěná z kamene, která dříve sloužila jako kovářská dílna.

Z hlediska památkářů je jistě cenný dům čp. 11, který pochází z druhé poloviny 18. století. Je otázkou, co s ním udělají současní majitelé a jak ho pozmění. Zatím se ve střeše objevila střešní okna, vrchol štítu korunuje satelit a kolem střechy jsou i v létě rozvěšeny vánoční žárovčičky. Na obytnou část tohoto domu navazují zděné chlévy a k nim jsou doslova nalepeny pozůstatky dalšího roubeného stavení a malý zděný domek, který je opuštěný.

Nedaleko leží jiná stará roubenka v kožichu, s čp. 14. Má novou střechu, pod ní je však dobře čitelné složení zdiva obytné i hospodářské části. Travnatý dvůr uzavírá stodola z roku 1935 a roubená sýpka s pavláčkou.

Ostatní domy ve vsi jsou zděné a většinou pocházejí z druhé poloviny 19. století. Z uspořádání obytných a hospodářských budov lze rozpoznat, že tam, kde bylo místo, se stavělo do „U“. Takové statky měly prostorný dvůr. „Horší“, často více svažitý terén pak zbyl na malé chalupy, u nichž hospodářská část navazovala na obytnou světnici.

Vesnice patří chalupářům

Tentokrát jsme nemluvili o historii. Moc se toho neví. Snad jen, že Rudoltice byly založeny vladykou Rudoltem a jeho potomci se psali „z Rudoltic“. První písemné zmínky o vsi se objevují na počátku 14. století. V důsledky třicetileté války v 16. století ves téměř zanikla. V roce 1918 tu žilo asi 150 osob. Za druhé světové války byla ves součástí vojenského cvičiště zbraní SS a její obyvatelé se museli vystěhovat. Dnes tu žije dvacítka obyvatel a většina domů slouží chalupářům.

text: Martina Lžičařová
foto: Martina Lžičařová a Petr Živný

Rudoltice


Komentáře

Napsat komentář

Když se řekne

sýpka

Říká se jí také špýchar, špejchar, špejchárek. Sloužila k uskladnění vymláceného obilí. V oblasti středních čech byla často roubená, měla kamennou podezdívku a roubené patro. Přístupná byla z pavlače s dekorativně vyřezávanými sloupky a zábradlím.