Při jízdě předvídejte


I když je v autech stále větší množství asistenčních systémů, které mají řidiči jízdu usnadnit, pořád platí, že lidský faktor má na bezpečnou jízdu největší vliv.

Řízení motorového vozidla se ve stále sílícím provozu stává čím dál tím náročnější činností. Pokud se naučíme v provozu správně pohybovat a předvídat, můžeme do značné míry eliminovat možná rizika.

Nebezpečí tunelů

Jízda tunelem není o nic nebezpečnější než jízda na jiných úsecích silnic, má ale svá specifika. Ještě před vjezdem do tunelu letmo zkontrolujte důležité údaje na palubní desce – teplotu motoru, stav jeho mazání, dobíjení apod., abyste si byli jisti, že vás vozidlo nezradí. A vždy musíte mít jistotu, že palivo vystačí na průjezd celého tunelu. Vozidlo, které zůstane stát v tunelu kvůli poruše, je pro plynulost a bezpečnost silničního provozu pohromou. Vůz také musí použít osvětlení, které je stanoveno pro jízdu za zhoršené viditelnosti.
Průjezd tunelem může u řidiče vyvolat pocit úzkosti, což vede například k tomu, že se řidič snaží projíždět tunelem pomaleji a předjíždí také méně často než ostatní. Dochází tak k narušení kontinuity proudu vozidel, a to může znamenat vznik kolizních situací. Jedinci trpící klaustrofobií také uvádějí, že při jízdě tunelem nejednou zažívají pocit ztráty kontroly nad vozidlem. Pokud tedy tunelem projíždíte, pamatujte, že můžete na takového kolegu narazit, a snažte se raději dodržet dostatečný odstup, případně takového řidiče na bezpečném místě předjet.

Místa nehod

V tunelech nejčastěji dochází k nehodám v úseku u vjezdu do tunelu, v částech komunikace, která je nejníže položena, a na místech, kde se snižuje počet jízdních pruhů. Negativní roli sehrává i pocit blízkosti stěny tunelu a velký rozdíl světelných podmínek při vjezdu a výjezdu z tunelu.
Při vjezdu především za denního světla oči potřebují několik sekund, aby se adaptovaly na přítmí. Během té doby může řidič snadno přehlédnout drobnější překážky na vozovce. Při výjezdu z tunelu do plného denního světla zas může být oslněn. Pokud je konfigurace vozovky v tunelu složitější, hůř se odhaduje průběh zatáček, řidiči někdy reagují se zpožděním na možné překážky apod. V delších tunelech nás pak může čekat vizuálně monotónní prostředí, což nezřídka vede ke zhoršení prostorové orientace a snížení koncentrace a pozornosti.

Respektujte železniční přejezdy

V poslední době jsme celkem často konfrontováni s drastickými skutečnostmi při střetech automobilů a vlaků na železničních přejezdech. Evropská agentura pro železnice (ERA) přitom uvádí, že v téměř 98 % nehod na železničních přejezdech se jedná o pochybení na straně automobilistů. Většinou nejde o neznalost předpisů, ale spíše je to důsledek spěchu, nepozornosti či zhoršené kondice řidiče.
Nejvýraznější roli při nehodách hraje nevěnování se plně řízení vozidla. Dalšími příčinami jsou nerespektování dopravního značení, nerespektování výstražného zařízení a nepřiměřená rychlost. Pravidla jsou jasná a je jedno, zda se jedná o přejezd pouze s výstražným křížem, světelným zabezpečovacím zařízením, nebo se závorami. Řidič se musí vždy přesvědčit, že může přejezd bezpečně přejet. Upozornění, že se k přejezdu blíží, je velmi dobře vidět už ze vzdálenosti minimálně 300 m. Návěstní desky se třemi, dvěma a jednou šikmou čarou upozorňují na přejezd po 80 metrech. Ta se třemi pruhy je umístěna ve vzdálenosti 240 m před přejezdem, je doplněna výstražnou značkou označující typ přejezdu – se závorami nebo bez závor.

Vlak má přednost

Pokud je slyšet, že vlak houká, nepokoušejte se přejet přes přejezd na poslední chvíli, ale zastavte. Tam, kde jsou světla, která blikají, také zastavte a počkejte, až blikat přestanou. Velkou chybou je vjet na železniční přejezd ihned po projetí vlaku nebo když se závory zvedají. Počítejte s tím, že z druhé strany může jet další vlak, který nevidíte. Zvedající se závory v takovém případě rychle spadnou a mohou vás uvěznit na přejezdu. V takovém případě neváhejte, šlápněte na plyn a rozjeďte se proti závoře. Je lepší závoru přerazit, poškodit si vozidlo a projet než zemřít pod koly rozjetého vlaku. Vlak je velký, těžký a vzhledem k velmi dlouhé brzdné dráze i pohybu po kolejích se autu nemůže nijak vyhnout. Na přejezdu tak jednoznačně platí, že vlak má vždycky přednost.

Projíždíme křižovatkou

Křižovatky jsou místa, kde se protínají osy dvou nebo více komunikací pod určitým úhlem tak, že alespoň dvě z těchto komunikací jsou vzájemně propojené. Patří sem i různá křížení tras (např. cesty, koleje apod.). Křižovatka je nebezpečná především tím, že v jejím místě je hned několik tzv. kolizních bodů, kde dochází ke křížení různých dopravních proudů.
Většina dopravních nehod, ke kterým na křižovatkách dochází, je zapříčiněna nedáním přednosti v jízdě. A jak se správně chovat, pokud se ke křižovatce blížíme? Pokud se přibližujete ke křižovatce z vedlejší silnice, zpomalte a věnujte zvýšenou pozornost dopravním značkám. Bezprostředně před křižovatkou se důkladně rozhlédněte. Pokud budete měnit směr jízdy, použijte směrová světla. Křižovatkou projíždějte se zvýšenou opatrností. Bedlivě sledujte ostatní automobily, přednost dávejte podle dopravního značení, nezapomínejte na přednost vozidel přijíždějících zprava.

Přednost zprava

V současnosti se můžete nejen ve městech a na silnicích nižších tříd setkat i s křižovatkami, které nejsou opatřeny značkou upravující přednost. Mnoho řidičů je v takové situaci přesvědčených, že mají přednost, protože jedou rovně, rychleji nebo po širší silnici. Ale to je velký omyl. Zde vždy platí pravidlo pravé ruky, které nám říká, že přednost v jízdě má vozidlo přijíždějící do křižovatky zprava. A pokud si zrovna nejste jisti, raději zastavte na hranici křižovatky a vyčkejte na okamžik, kdy bezpečně projedete.

Kruhový objezd

S předností zprava se v poslední době váže ještě jeden moment – a to je průjezd kruhovým objezdem. Kruhový objezd, rondel nebo okružní křižovatka je typ křižovatky kruhového tvaru. Rozděluje celou křižovatku do několika jednoduchých křižovatek okolo kruhu uprostřed. Středový kruh tvoří přirozenou překážku, kolem které jezdí řidiči pomaleji, a proto i případné nehody mívají jen lehké následky. Stejně jako u „obyčejných“ křižovatek zde musí řidič dbát zvýšené pozornosti i opatrnosti před vjezdem a správně vyhodnocovat situaci na objezdu.
I v případě kruhového objezdu platí klasické dopravní značky – Dej přednost v jízdě a Stůj, dej přednost v jízdě. Pokud na příjezdových komunikacích do kruhového objezdu nejsou tyto značky osazeny, platí přednost zprava. Značka Kruhový objezd nijak neupravuje přednost v jízdě a je jen příkazovou značkou, která ukazuje způsob, respektive směr jízdy křižovatkou. Přednost v jízdě je tak i na kruhovém objezdu vždy dána značkami upravujícími přednost nebo přednosti zprava.

Světla na kruhovém objezdu

Při vjezdu na kruhový objezd se na změnu směru jízdy blikáním neupozorňuje, protože je jasné, kterým směrem se auto vydá – doprava. Nebliká se ani při jízdě po kruhovém objezdu, jízda po něm se považuje za přímou. Bliká se pouze před výjezdem a při výjezdu z kruhového objezdu tak, aby řidiči aut, kteří chtějí na kruhový objezd vjet, věděli, že je vyjíždějící auto již nemůže ohrozit. Druhým případem, kdy se rozhodně bliká, je při přejíždění mezi pruhy ve vícepruhovém objezdu.
Na silnicích nás čeká i celá řada dalších situací, které je potřeba řešit s rozvahou, klidem a v dostatečném předstihu, ať je to třeba jízda po zúženém pruhu našich rekonstruovaných dálnic, nebo úzké silničky horských tras apod. Pamatujte na to, že vždy je lepší dojet do cíle raději se zpožděním než nedojet vůbec.

TEXT: JIŘÍ SVOBODA
FOTO: SHUTTERSTOCK


Komentáře

Napsat komentář