Jízda automobilem v noci aneb Když padne tma


Někdo řídí automobil v noci rád, někdo méně a někdo třeba ani raději nevyjíždí, pokud se začíná jen trochu šeřit. Jízda za tmy bude rozhodně velmi rozdílná, pokud pojedeme v krásné letní noci, nebo v zimní noční plískanici.

Letní noční jízdy využívají především ti, kdo cestují například na delší dovolenkovou cestu k moři. S počínajícím stmíváním naloží vůz, pasažéry a vyrážejí s vidinou toho, že je první světelné paprsky přivítají již na pláži. Ani zimní období se nočním jízdám nevyhýbá. Tady zas řidiči jedou s představou být co nejdříve po ránu na skvěle upravené sjezdovce a užívat si lyžování. Někdy je ale noční jízda, nebo alespoň jízda za snížené viditelnosti, nutností. Častěji se tak stává v zimě, kdy padne tma již v poměrně časných odpoledních hodinách.

Příprava na jízdu ve tmě

Vždy platí, že bychom měli za volant sedat odpočinutí. Únava obecně vede ke snížení pozornosti, prodlužuje reakční dobu. Rovněž tak zhoršuje paměť a úroveň zpracovávání informací, má negativní vliv na koordinaci provádění příslušných úkonů. Klesá také ochota vykonávat potřebné úkony, komunikace řidiče s okolím se zhoršuje.

Podle Evropské spánkové společnosti je únava pro řidiče stejným rizikem jako alkohol. Únava má na svědomí až 10 % všech dopravních nehod a na dálnicích se jedná o podíl až 20 %. Při noční jízdě je nejnebezpečnější časový úsek od půlnoci do čtvrté hodiny ranní. Únavě v zimních měsících nepřidá ani pořádně vytopený interiér vozu a také omezená viditelnost, která vyžaduje větší koncentraci. Řidič pak nemůže předvídat dostatečně dopředu, protože dosah světlometů je oproti dennímu světlu velice omezený. A ani dálková světla někdy nepomáhají. Uvádí se, že dálková světla zajišťují v Evropě lepší osvětlení vozovky jen asi u 15 procent všech ujetých kilometrů.

I když řidiči ujedou v noci jen pětinu z celkově najetých kilometrů, stane se téměř 50 procent všech těžkých dopravních nehod v noci nebo za šera. Ze statistik vyplývá, že tma hluboké noci není tolik nebezpečná (i s ohledem na klesající hustotu provozu) jako doba večerního přechodu z denního světla do tmy nebo časné ráno. V těchto chvílích totiž mnoho řidičů dělá tu chybu, že jede stejným stylem jako za denního světla, zatímco podmínky vyžadují zvýšenou pozornost.

Důležité osvětlení

Abychom dobře viděli, ale zároveň byli také v noci dobře vidět, je nutné mít v dobrém stavu osvětlení. Každý řidič, ještě než vyjede na silnici, a to i během denního světla, by měl vše překontrolovat. Kontrola osvětlení vozidla se týká veškerých světelných zařízení, tedy: vlastních hlavních světlometů, obrysových (parkovacích) světel, potkávacích (tlumených) světel, dálkových světel, světel pro denní svícení.

Kontrola by měla proběhnout i u automaticky rozsvěcovaných světlometů, mlhových světel (přední/zadní), světel znamení o změně směru jízdy, osvětlení SPZ/RZ, světel zpětného chodu (zpátečky). Řidič by měl také dbát na správné nastavení sklonu světlometů podle zatížení vozidla a vždy je podle skutečnosti ovladačem nastavit.

Nezapomínejte na čistá skla

Pamatujme na to, že bezpečná jízda začíná čistými skly auta, dále je třeba mít čisté světlomety a správné brýle pro ty řidiče, kteří je potřebují, s rovněž čistými skly. V zimním období nezapomeňme na to, že námraza na osvětlení vozidla ubírá více než 30 % intenzity světla.

Kontrola a seřízení světel

Světlomety bychom měli nechat minimálně jednou za rok (nejlépe před zimní sezónou) odborně seřídit a zkontrolovat. Se správně seřízenými světlomety včas zaznamenáme případné překážky na cestě, nebezpečí nebo nestandardní dopravní situace. Správné osvětlení také umožní, abychom dobře viděli na dopravní značky, cyklisty i chodce a umožní nám rychle a bezpečně reagovat.

Rozsvítit potkávací světla za snížené viditelnosti je to nejmenší, co pro vlastní bezpečnost můžeme udělat. Dnešní moderní automobily s denním svícením mají také automaty na rozsvěcování hlavních světlometů. Ne u všech aut se ale vše děje automaticky, takže nesmíme zapomínat na otočení příslušným ovladačem. A ještě jedno úskalí může nastat. U vozů s denním svícením svítí většinou světla pouze vpředu, vzadu tak není vozidlo osvětleno. Ze zadního pohledu, např. v hustém dešti, se pak auto stává doslova neviditelným.

Zákon stanoví povinnost mít vždy s sebou náhradní autožárovky (toto pravidlo neplatí u vozidel s xenonovými výbojkami). Automobil jen s jedním funkčním světlem může ve tmě působit jako motocykl a je možné jej snadno přehlédnout.

Dokážete včas bezpečně zastavit?

Při jízdě za tmy potřebují naše oči vždy nějaký čas, aby si navykly na přechod mezi světlem a tmou, přičemž velikou roli hraje rovněž odraz světel na silnici. Úhel zpětného zrcátka změníme tak, abychom byli co nejméně oslňováni vozidly jedoucími za námi. Za tmy bychom neměli jezdit příliš rychle. Pokud se setmí, je v našem zorném úhlu menší část silnice před námi. Vždy by tedy mělo platit pravidlo, kdy jedeme jen tak rychle, abychom zastavili na dohlednou vzdálenost.

Ve stokilometrové rychlosti ujedeme 28 metrů za sekundu. Mnohdy až 2,5 sekundy řidič reaguje a pak teprve 40 metrů brzdí. Dosvit potkávacích světel bývá kolem šedesáti metrů, to znamená, že při potkávacích světlech můžeme jet maximálně sedmdesátkou.

Pozor na oslnění

Pokud nemůžeme svítit dálkovými světly, je možné dívat se do kuželu světel vozidla jedoucího před námi. Ukazuje nám, co na silnici můžeme očekávat. Se světly, a to především těmi dálkovými, je spojeno i další úskalí jízdy ve tmě – oslnění. Nikdy se nedíváme do světel protijedoucích aut, mohou nás oslnit, a to i když mají zapnuta jen potkávací světla. Sledujeme prostor na pravé krajnici. Krátkým probliknutím dálkovými světly si také můžeme cestu „osahávat“. Aniž bychom oslnili protijedoucí vozy, snadno odhalíme překážku ve tmě.

Jestliže nás protijedoucí vůz oslní, doporučuje se sundat nohu z plynu a připravit ji do pohotovostní polohy k pedálu brzdy a očima zafixovat pravý okraj vozovky. Částečně pomáhá i přivření víček. Musíme však počítat s tím, že v této situaci můžeme vnímat sotva polovinu toho, co za běžných okolností. Za snížené viditelnosti bychom se měli také vyhnout prudkému brzdění. Z této situace by mohla vzniknout řetězová havárie.

Chodci ve tmě

Někteří jsme řidiči, ale všichni jsme chodci. A zde bychom měli vždy myslet na bezpečvším – chodec v tmavém oblečení je pro řidiče viditelný až ze vzdálenosti, ve které, s ohledem na rychlost vozidla, již nemůže zareagovat včas, aby se vyhnul případné kolizi nebo střetu s ním. Reflexní prvky, reflexní oblečení, vesty, reflexní pásky a odrazky jsou proto důležitým prvkem pro bezpečnost a mohou výrazně zvýšit viditelnost chodců a tím ochránit jejich zdraví či dokonce život.

Moderní systémy usnadní i jízdu ve tmě

Výrobci vozidel samozřejmě neustále vylepšují i osvětlení automobilu. Obyčejné žárovky jsou nahrazovány nejrůznějšími výbojkami a třeba i laserovými systémy. Osvětlení moderních vozidel navíc přibírá i další funkce, které zlepšují výhled řidiče a zvyšují tak bezpečnost jízdy. Konstruktéři nových světelných systémů automobilů se zároveň optimálním způsobem vyrovnávají s faktem, že lidský zrak se s věkem zhoršuje (zhruba od 45 let věku se zhoršuje předetelitními zraková ostrost za špatných světelných podmínek). Řidiči také při jízdě obecně málo využívají dálkových světel. Systémy moderních automobilů tak pro lepší osvětlení cesty umožňují svítit dálkovými světly prakticky neustále a světelný tok je pak usměrňován, aby neoslňoval ostatní řidiče, chodce apod.

Jedním z klíčových prvků jsou multifunkční natáčecí světlomety, které mění své charakteristiky podle toho, zda vůz jede po běžných silnicích, po dálnici, ve městě, nachází se u křižovatky apod., a přizpůsobují se i aktuálním klimatickým podmínkám.

Vývojoví specialisté předpokládají, že všechny tyto funkce budou moderní světlomety zvládat ještě lépe po propojení se sanost navigačními systémy – osvětlovací systémy budou moci ještě rychleji reagovat na blížící se zatáčky nebo klesání či stoupání silnice, přizpůsobí se i počasí, třeba jízdě za deště, sněžení nebo v mlze. Pro další zvýšení bezpečnosti při jízdě v noci vznikají systémy nočního vidění, které dokážou kromě jiného automaticky rozpoznat chodce nebo cyklistu v jízdním pruhu, kamerové systémy umějí přečíst důležité značky atd.

TEXT: JIŘÍ SVOBODA
FOTO: SHUTTERSTOCK

Jízda automobilem v noci aneb Když padne tma


Komentáře

Napsat komentář