Játra, pro život nezbytná

Játra jsou pro život nezbytná. Žádná činnost organismu ani jednotlivých orgánů se nemůže konat bez jejich spoluúčasti.

Inženýr Jiří Janča ve svém Herbáři napsal: „Játra jsou skutečnou továrnou, kde podle vědců probíhá každý okamžik asi pět set chemických reakcí. Jinými slovy, bez funkce jater nemůže organismus fungovat, neboli funkce organismu je obrazem funkce jater!“
Játra se svými dvěma nestejně velkými laloky (levý je menší) jsou největším orgánem uloženým pod bránicí na pravé straně dutiny břišní.

Plní hned několik funkcí: jsou zdrojem energie, neboť přeměňují cukry, tuky a bílkoviny na energii použitelnou v organismu. Zásobují tělo živinami a vitaminy – podle potřeby je uvolňují do krevního oběhu. Tvoří žluč, která vylučovaná do střeva ovlivňuje vstřebávání tuků a některých vitaminů. Žlučí játra vylučují nadbytečné látky.

Játra se také podílejí na zneškodňování jedovatých látek. Svým způsobem představují důležitou vstupní bránu do organismu, v němž působí jako filtr, který z protékající krve odčerpává škodlivé nebo dokonce i jedovaté látky.
Kromě toho v játrech vznikají bílkoviny a enzymy, které se podílejí na „výrobě energie“, a hormony, které stimulují činnost ostatních orgánů. Játra také regulují krevní oběh a jsou vůbec důležitá pro tvorbu krve a její srážení. V neposlední řadě se podílejí na trávení potravy v tenkém střevě.
Je-li tento orgán zdravý, má křehkou, ale poddajnou tkáň a červenohnědou barvu. Pak stačí pouze jejich pětina k fungování běžného života organismu. Pokud jsou však játra neustále a hodně poškozována a buňky v nich ve velkém odumírají, mění se jejich stavba a po čase může dojít k jejich celkovému selhání. Dojde-li k poškození jen výjimečně a nárazově, dokážou se játra díky své neobyčejně velké regenerační schopnosti bez vážnějších následků zhojit.

Od selhání k transplantaci

Prvním stupněm postižení jater bývá tak zvaná steatóza neboli ztučnění. Objevuje se tehdy, když jaterní buňky nejsou schopné zvládnout nápor alkoholu, léků či tuků. Jinými slovy se v jaterních buňkách zvýší příměs tuků, což vyvolá zánět a může to v průběhu let vést i k cirhóze. Příčinou ztučnění bývá časté a pravidelné pití alkoholu, obezita, vyšší hladiny tuků v krvi a některé choroby.

Jestliže jsou játra v takovém stavu, že se již nemohou sama regenerovat, dochází často k jejich totálnímu selhání. Člověk je pak mnohdy v ohrožení života, neboť játra nejenže neplní převážnou část svých funkcí, ale narušují životní funkce celého organismu.
Postižené jsou hlavně ledviny, zvedá se též hladina cholesterolu, objevuje se nadměrná krvácivost, žloutenka, u mužů porucha potence. Tělo zadržuje nadbytek vody a sodíku, je narušeno trávení tuků ve střevě a nedostatečně se vstřebávají vitamíny. Vyskytují se otoky, krvácení do trávicího traktu a někdy též edém neboli otok mozku. Pokud jde o akutní selhání jater, je v některých případech možné vyléčení, jinak je nutné uvažovat o transplantaci. Ta je pak nezbytná u chronického selhání jater.

Čím mohou játra trpět

Játrům se nevyhýbají ani různá onemocnění. Za některá si může jejich vlastník sám, jiným se sebevětší snahou a péčí nedá zabránit.

Nejčastěji jsou játra zasažena některým z pěti typů hepatitidy – lidově řečeno žloutenky. Někdy může tato nemoc probíhat bez jakýchkoli příznaků, jindy se člověk cítí jako při chřipce.
Objeví se únava, horečka, pocity na zvracení či zvracení, není chuť k jídlu, může ho bolet v pravém nadbřišku. Mění se barva moči i stolice a může dojít ke žlutému zbarvení kůže, očního bělma nebo sliznic. Příčinou žloutenky mohou být kromě virů též drogy, dlouhodobé pití alkoholu či otrava.

Játra mohou trpět též cirhózou – ta se projevuje zvyšováním váhy, otoky v dolních končetinách, nažloutlou kůží, snadno se tvořícími podlitinami, krvácením a podobně. Za cirhózou většinou stojí alkoholismus, žloutenka či jde o onemocnění dědičné.
Zmínit musíme též rakovinu jater a jaterní selhání, buď akutní či chronické. V prvním případě je selhání způsobeno nejčastěji již probíhajícím zánětem, dále otravou, poruchami oběhu či nádorem jater. Chronické selhání je většinou důsledkem cirhózy.

Jak pomáhá příroda

Při onemocnění a léčbě jater jsou velkým přínosem kromě klasické léčby také alternativní metody. Jednou z nich je využití různých bylinek – skvělé na játra jsou zeměžluč, kořen pampelišky či ostropestřec mariánský. Podpůrné a hlavně léčivé jsou dále vlaštovičník, měsíček lékařský či kořen hořce žlutého, a to jak ve formě čaje, bylinných kapek či homeopaticky zpracovaných tinktur.

Účinná je také šťáva z hlávkového zelí, čerstvého nebo i kysaného, játra výborně posiluje a regeneruje i černá ředkev. Jaterní diety také doporučují po třicet dní jíst vařené kroupy. Každý den přibližně jednu hrst. Podle ohlasů na internetu „kroupová kúra“ zabírá! Nejjednodušší rada zní: chcete-li svá játra pročistit od škodlivých látek, jezte syrovou stravu a pijte zeleninové šťávy.

TEXT: HELENA NOVOTNÁ
FOTO: SHUTTERSTOCK

Komentáře