Jak se stát finančně gramotným


S hospodařením s penězi má problémy stále více lidí. Na jedné straně utrácejí, na druhé straně jim peníze chybí. Jak získat přehled o financích a reálně naplánovat rodinný rozpočet?

Současný svět je založen především na penězích, které jsou často hlavním měřítkem úspěchu člověka ve společnosti. Ponechme nyní stranou, zda je tento stav správný, či špatný, a pojďme si říci, co vše by měl člověk o penězích vědět a znát, aby byl tak zvaně finančně gramotný a dokázal uspět a uživit svoji rodinu.

Co je to finanční gramotnost?

Tým ekonomických odborníků již před několika lety dal tomuto pojmu celkem jasný obsah. Finanční gramotnost je tedy na základě jejich pojmenování soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů člověka nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a zároveň aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný člověk se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní, respektive rodinný rozpočet včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.

Základem je rozpočet

Přestože značná část obyvatel České republiky je o sobě přesvědčena, že se chová k penězům zodpovědně a dokáže s nimi vyrovnaně hospodařit, průzkumy dokládají něco zcela jiného. Například pravidelný měsíční domácí rozpočet, jednu z páteřních záležitostí finanční gramotnosti, si nevede víc než čtvrtina českých domácností, které tak nevědí, jak si ten který měsíc stojí jejich příjmy a výdaje.

Jejich skutečné vědomosti a pak hlavně následné zacházení s penězi, měřeno počty exekucí a skutečností, že více než třetina domácností se svými příjmy spíše zápasí, než vychází, pak vypovídají o tom, že značná část z nás neumí s penězi dobře hospodařit. Dodržet důsledně naplánovaný domácí rozpočet je z rodin, které si rozpočet sestavují, schopno jen necelých šedesát procent domácností.

Dalším důležitým stavebním kamenem finanční gramotnosti je schopnost vytvářet a udržet finanční rezervy pro případ nečekaných událostí a výdajů. Spořit, vyhledávat nejlepší úrokové sazby, investovat do cenných předmětů či nemovitostí.

Poměrně reálná hrozba ztráty zaměstnání vede stále více českých rodin k tomu, že se snaží tvořit finanční rezervy. Přesto ale zůstává velká část domácností (něco mezi třetinou až polovinou), které nejsou schopny si nějaké finanční rezervy vytvářet. Déle než tři měsíce by pak z rezerv přežila jen polovina domácností. Tento stav je ovšem způsoben nejen špatnou finanční gramotností rodin, ale v mnoha případech i tím, že rodina prostě nemá dostatek finančních prostředků ani na běžné výdaje, natož pak na spoření či investování.

Rodinný rozpočet finančně gramotného člověka

Základem je klasické má dáti / dal přeměněné na máme/vydáme. Na jedné straně rozpočtu jsou tak uvedeny veškeré příjmy domácnosti, na druhé všechny pravidelné výdaje (nájem, elektřina, plyn, nákup potravin, benzínu, jízdních dokladů…). Po jejich odečtení dojdeme k částce, kterou je dále potřeba rozdělit. Většinou se nechává sedmdesát až osmdesát procent z této sumy na aktuální výdaje (nákup oblečení, dárků, výměna pneumatik.). Zbylých dvacet až třicet procent je vhodné uložit takzvaně na horší časy, tedy vytvářet rezervu pro nečekané výdaje a mimořádné situace.

Způsobů, jak si vytvářet finanční rezervu, je několik. Nejvyužívanější je v tomto ohledu opět stavební spoření. Pokud rodině nezbývá dostatek finančních prostředků na pravidelné investování do vytváření rezerv, doporučuje se mít takzvaný spořicí účet, který vám banka založí k vašemu běžnému účtu a na nějž můžete každý měsíc převést libovolnou částku. Pro mnoho, zejména méně důsledných jedinců je totiž důležité, aby spořené peníze neměli volně při ruce, ale naopak museli v případě jejich potřeby vyvinout nějaké úsilí k jejich získání, například cestu do banky. I tato skutečnost mnohdy stačí k tomu, aby si lidé nutnost vybrání uložených peněz dobře rozmysleli.

Na čem lidé šetří?

Když domácnostem docházejí peníze, pragmaticky snižují výdaje. Nejvíce domácností začne s omezením výdajů na dovolenou. V rodinách začnou méně vařit, topit, ohřívat vodu, dále omezí nákupy luxusního zboží.

Češi, pokud by chtěli omezit výdaje, by přestali také v případě finančních problémů chodit na večeře do restaurací. Někteří by si našli další zaměstnání, aby vynahradili výpadek příjmů. Mezi další česká úsporná opatření patří rušení předplatného novin a časopisů, omezení cestování a výdajů na kulturu a zábavu.

Jak dosáhnout finanční gramotnosti?

Nejlepší způsob získání finanční gramotnosti je v rodině od rodičů, kteří by měli své děti vést ke znalostem a základním návykům. Lidé by měli již od mala znát cenu peněz. Pokud je to možné, měly by děti chodit na brigády, tím si nejvíce uvědomí, že peníze „nerostou na stromech“. Základy finanční gramotnosti jsou dnes už povinně zařazeny na všechny stupně škol.

Dále se lze vzdělávat na internetu, kde je možné nalézt řadu základních i pokročilých kurzů finanční gramotnosti. Základní informace o plánovaném hospodaření a vytváření finančních rezerv získáme i u finančních poradců.

Každý by měl mít svůj finanční plán (ať osobní, nebo rodinný). Finanční plán vás nutí zamyslet se nad tím, co chcete, nad svou budoucností a prostě začít plánovat. Je potřeba nastavit postupné kroky, jak se ke svým cílům dostat. Finanční plán je vlastně nejlepší ochrana před vlastními chybnými rozhodnutími.

text: René Flášar
foto: Shutterstock


Komentáře

Napsat komentář

KDYŽ SE ŘEKNE

Finanční gramotnost

Jako správa osobních/rodinných financí zahrnuje gramotnost peněžní, cenovou a rozpočtovou. Peněžní gramotnost představuje schopnost spravovat hotovostní a bezhotovostní peníze a transakce s nimi a umět zacházet s nástroji k tomu určenými (např. běžný účet, platební nástroje…). Za cenovou gramotností se skrývá schopnost porozumět cenovým mechanismům a inflaci. Rozpočtovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu osobního/ rodinného rozpočtu (umět vést rozpočet a stanovovat finanční cíle) a schopnost zvládat různé životní situace z finančního hlediska – umět spravovat finanční aktiva (vklady, investice, pojištění) i finanční závazky (úvěry, leasingy).