Devatero zahrad


Zahrada manželů Krausových leží ve svahu, a tak velkou část svých krásně upravených partií neschovává sobecky jen pro domácí, ale nabízí i pohledům kolemjdoucích. Těch se najde hlavně mezi hosty severočeských Lázní Libverda dost.

Pohled přes trávník na část zahrady s jezírkem, skalkou a žulovou plastikou Táta a jeho děti, kterou udělali podle návrhu Krausových kameníci v Liberci. Za živým plotem před domem je ukrytý bazén

Na počátku naší dnešní návštěvy byla profesionální zvědavost našeho pana fotografa, který tu s manželkou trávil dovolenou a cesta ho jednou zavedla k této neobyčejné zahradě. „Přijeďte, ale až bude doma manžel, ten ví o zahradě úplně všechno,“ pozvala nás paní Eva.

Proměna statku

Dříve tu byl statek, na pozemcích se hospodařilo. Před mnoha lety ho už téměř jako ruinu koupili rodiče paní Evy. Nechce se tomu ani věřit, když se před námi otevře brána a procházíme po cestě lemované tvarovanými cypřiši a buxusy k výstavnému domu, který vznikl přestavbou původního obytného stavení a chlévů.

Některé hospodářské budovy byly přestavěny na garáže, kůlnu a praktické zázemí domu. Vznikla tak dispozice se dvorem, uzavřeným ze tří stran budovami, které obklopuje kolem dokola rozlehlá zahrada. Původní pozemek byl ještě zvětšen o přikoupené plochy. To Evě a Petrovi Krausovým umožnilo rozdělit zahradu na několik částí, které upravovali postupně.

Devět zahradních partií

Kolem jezírka a sochy je rozsáhlá skalka s jehličnany, netřesky, ozdobnými trávami, bambusy, ptačím zobem, rododendrony, hortenzií a dalšími rostlinami

Během pětadvaceti let tak vzniklo osm (devátá je na počátku úprav) partií zahrady. Každá je jiná – některé jsou okrasné, jiné užitkové, další určené k odpočinku a relaxaci – a přesto spolu všechny vytvářejí ladný celek. Spojuje je použití některých stejných prvků – téměř všude se objevuje v nějaké formě kámen, různé druhy cypřišů a jiných jehličnanů, mnohé z nich stříhané do geometrických tvarů. Nechybí ani voda – v podobě jezírka, kaskády, vodotrysku či bazénu. A co tuto zahradu ozvláštňuje asi nejvíc, jsou na pohledově výrazných místech kamenné a dřevěné plastiky či keramické nádoby. To vše doplňují solitéry nebo skupinky zajímavých stromů, trvalek, ozdobných trav i letniček. „Na zahradě jsme vysadili tři a půl tisíce rostlin – stromů, keřů a trvalek, letničky nepočítám,“ prozrazuje Petr.

Inspirace odevšad

„Než jsme začali s úpravami pozemku, navštívili jsme mnoho zahrad ve Španělsku, Anglii, Francii i Rakousku,“ začíná vyprávět náš hostitel. „Ze začátku jsme neměli moc zkušeností, nevěděli, co s čím kombinovat. Zasadili jsme spoustu rostlin, které jsme pak přesazovali. Jsou tu dlouhé tuhé zimy, ne všemu se daří. Proto jsme si pozvali odborníky, inženýry Badalce a Šindeláře, kteří nám navrhli první části zahrady. Při jejich budování jsme se leccos naučili a další partie jsme si už plánovali sami.“

Bazén a mušle

V jezírku s vodotryskem se daří leknínům a doutníkům

„Jako první jsme před čtvrtstoletím vybudovali hned vedle domu zahradní část s bazénem,“ ukazuje Petr na modrou hladinu, zarámovanou pískovými cestičkami, živým plotem a oživenou stromky, keři a kvetoucími trvalkami. Hned naproti bazénu je posezení s krbem a ohništěm, ohraničené zídkou do tvaru mušle. „Tuto část jsme jako druhou postavili před dvaceti lety, chtěli jsme nějak zakrýt žumpu. Musím pochválit ženu, celé to navrhla a vybudovala ona,“ usmívá se náš průvodce.

Na „mušli“ navazuje partie s tvarovanými i přirozeně rostoucími stromy a keři – stříbrnými smrky, sakurou, tisem, tújemi, břízou, jalovcem… „Zpočátku jsem dřeviny stříhal málo, teď už jsem razantnější. Čím víc stříháte, tím víc zahoustnou, ale je nutné udělat to ve správný čas,“ radí Petr.

Zahrada s jezírkem a skalkami

Pozemek pokračuje dekorativní partií s jezírkem, skalkou, zátiším z keramických džbánů. Dominantní plastice z hlinecké žuly Eva říká „Táta a jeho děti“. Tuto část zahrady si už celou navrhli manželé Krausovi. Jezírko s lekníny a vodotryskem má večerní osvětlení, jeho okolí a skalka jsou osázeny mnoha rostlinnými druhy.

Něco pro chuť i zdraví

Skupinka tří keramických nádob na pozadí zeleně krásně vyniká

Zahradu na tomto konci uzavírá trávník, lemovaný u plotu léčivkami a keři maliníku, beztrnného ostružiníku a kanadských borůvek. „Ochutnejte,“ pobízí nás Petr. Zdraví prospěšné plody nabízí i černoplodá aronie a moravský jedlý jeřáb.

V horní části této užitkové zahrady se mírně zvedá keři a rostlinami obrostlý násep. Za ním se vtipně ukrývá kompost.

Svah s kaskádou

Vracíme se do středu pozemku za dům, kde se ze stinné besídky nabízí příjemný pohled na přiléhající svah. Do jeho úprav se Eva s Petrem pustili před jedenácti lety, byla to třetí proměňovaná partie zahrady.

„Tady vidíte, že ani tak velká zahrada nemusí znamenat hodiny a hodiny práce při její údržbě,“ reaguje hostitel na mou poznámku, že starat se o zahradu dá asi velkou spoustu práce. „Vysadili jsme tu především různé druhy cypřišků a jalovců s nízkým vzrůstem, které se nemusejí stříhat. Po čase se zapojí a vytvoří ucelenou plochu, v níž se prolínají různé odstíny zelené až po modrou.“

Nízké cypřiše jsou doplněny stříhanými jehličnany, roste tu i paulownie s ohromnými listy, modrý cedr, z Pamíru pocházející houtunie srdčitá, dále tlustotnice, gingko biloba, na kamenitých teráskách se daří skalkovým trvalkám.

Na dvoře roste túje tvarovaná do spirály

Dominantou svahu je kaskáda z kamenů, po nichž stéká z vodotrysku nahoře (zapíná ho pohybové čidlo) voda do spodní nádrže s rybičkami. Zákoutí kolem ní doplňuje japonská kamenná lucerna, amfory a nízký vodotrysk vyvěrající z velkého balvanu. „Kámen jsem provrtal vrtacím kladivem,“ vysvětluje Petr.

Místo cesty zelená oáza

Přicházíme k části zahrady, která od dvora stoupá do kopce. Dříve tu vedla dnes zasypaná cesta, teď je tu další okrasné zákoutí. Pod smrky se daří stínomilným rostlinám – rododendronům, irisům, bohyškám. Pařezy dvou poražených stromů posloužily pro umístění kovové konstrukce porostlé břečťanem a velké keramické mísy.

Upoutá nás plastika „Otec amatka“. Vypadá jako kamenná, ale je ze dřeva, které Petr naimpregnoval teplou fermeží a natřel krycí barvou. „Sochu jsem koupil od faráře,“ objasňuje její původ Petr.

Kousek vedle je jiné pozoruhodné zátiší. Na kopečku ze zasypaných zbytků ze seníku se daří stromkům, ozdobným travám i kvetoucím trvalkám. Před tím pod pergolou stojí další dřevěná plastika – žena s dlouhými vlasy. „Tu dostala moje žena k narozeninám,“ říká náš průvodce. „Vytvořil ji pan Šimek, řezbář z Raspenavy.“ A Petr jí opět dodal kamenný vzhled. Trucovna paní Evy

Na francouzském zámku Chambord se Eva inspirovala pro vytvoření tvarovaného nízkého živého plotu z buxusu

V dolním rohu zahrady, mezi garážemi a kůlnou, je užitková zahrada se záhony zeleniny, u zdí dozrává víno, kiwi, broskve a rybíz. Eva sem občas chodí relaxovat s kapučínem a cigaretkou – z jednoho pařezu poraženého jasanu má udělané pohodlné křesílko, z druhého vznikla plastika s koulí.

Nad garážemi se za řadou tújí schovává skleník s rajčaty, kolem voní bylinky. A ty bílé nádrže…? „To jsou zásobníky na dešťovou vodu, na zalévání vodu z vodovodu nepoužíváme,“ vysvětluje šetrný přístup Petr.

Vznešený špalír

Příjezdová cesta k domu připomíná zámecký park. Jsou tu pětadvacetileté stříbrné smrky sestřižené do kuželů, koule z cypřišů bohužel vymrzly. Teď jsou tu společně s buxusy vysazeny nové zlaté túje. U ulice je živý plot v podobě sloupků s koulemi. „Když toho chcete dosáhnout, začněte s tvarováním, až když dřevina vyroste do potřebné výšky, dřív ne,“ radí dnes už zkušený tvůrce zahrady.

U kamenného květu

Živý plot na okraji pozemku dostal tvar sloupků s koulí

Zatím poslední, devátá část zahrady, na svou podobu teprve čeká. Je na nejvyšším místě pozemku a z lavičky je odtud výhled na Smědavskou horu, Polední kameny i Ptačí kupy. „Původně tady byly ovocné stromy, ale chceme vytvořit další okrasnou zahradu,“ nastiňují své plány hostitelé. U plotu už jsou usazeny čtyři balvany a mezi nimi vyrůstá kovový stonek, nesoucí kamennou kouli. „Žena tomu tady říká U kamenného květu,“ prozrazuje Petr. Ještě se dovídáme, že nad lavičkou časem vyroste pergola.

A další plány? Nechme se překvapit. Petr s Evou určitě přijdou s něčím zajímavým.

TEXT: IVA TVRZOVÁ
FOTO: PAVEL VESELÝ


Komentáře

Napsat komentář

 

Tvarování dřevin

  • Podle Petra se ke tvarování nejvíc hodí túje (zeravy), pak nízké rostliny jako skalníky a jalovce (Juniperus horizontalis), až na třetím místě doporučuje cypřišky.
  • Pro stříhání do geometrických tvarů se hodí zimostráz (buxus, krušpánek), ptačí zob, buky a habry, túje.
  • Šablony se používají, chcete-li vytvořit složitější tvar (zvíře apod.).
  • Stříhat se musí nejprve méně, teprve pak dotvarovat.
  • Je možné si pomoci i ohýbáním větviček, pokud někde chybí.
  • Na tvarování nevhodné jsou rostliny s trny.