Aby oči sloužily lépe


Dobíháte tramvaj a nepřečtete její číslo? Pak byste měli navštívit očního lékaře a případnou vadu včas řešit.

Platí to téměř ve všem – čím dříve přijdete k lékaři a budete svůj problém řešit, tím větší šanci budete mít, že se oční vada nezhorší. A platí to jak pro děti, tak pro dospělé. Většina očních vad se totiž snáze léčí v dětském věku. Proto byste neměli zapomínat na pravidelné prohlídky, při kterých pediatr kontroluje zrak vašeho dítěte.

V raném věku dochází například k šilhání velmi často z důvodu nevyzrálosti očních svalů, takže není potřeba hned panikařit. Ovšem dají se odhalit i závažnější oční problémy, jako je například vrozený šedý nebo zelený zákal, astigmatismus či dalekozrakost.

Typy očních vad

Mezi tři nejčastější refrakční vady patří krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus. Všechny tyto vady jsou vrozené, tedy vady, které nijak neovlivnily vnější vlivy. Pokud vám tedy někdo tvrdí, že když se budete pořád dívat na televizi nebo do monitoru počítače, zhorší se vám zrak, nemluví tak docela pravdu. Ano, oči budete mít asi unavenější, můžete trpět i tzv. syndromem suchého oka, ale z monitoru dalekozrakost nedostanete.

Existují i další oční vady, jako je šilhání, tupozrakost či rozdvojené vidění. I v tomto případě jde o vady vrozené, které se ale dají dobře léčit nebo zmírnit, pokud jsou včas podchyceny a je zahájena jejich léčba. Všechny refrakční vady lze totiž korigovat trvalým či přechodným nošením dioptrických brýlí, kontaktních čoček nebo laserovým či chirurgickým zákrokem, kterého není potřeba se nijak obávat.

Krátkozrakost (myopie)

„Krátkozrakost je ve valné většině vrozená a vzniká při růstu organismu. Pokud není vrozená, vyvíjí se zhruba kolem 10. až 12. roku života a s věkem se může zhoršovat,“ říká doc. MUDr. Jan Novák, primář očního oddělení pardubické krajské nemocnice. „Příčinou je většinou příliš narostlý dlouhý oční bulbus. Při krátkozrakosti je optická mohutnost rohovky a čočky relativně větší, než je délka očního bulbu. Paprsky světla se setkávají před sítnicí ve sklivci a na sítnici vzniká neostrý obraz. Krátkozraký člověk vidí neostře předměty v dálce, ale vidění do blízka je neporušeno.“

Máte tendenci dívat se na všechno zblízka, nevidíte dobře v kině nebo na vzdálené předměty, mhouříte přitom oči? Pak jste jasný kandidát na krátkozrakost! Přivírání očí nebo pohled štěrbinou mezi prsty totiž vidění do dálky zlepšuje. Ovšem pokud už tomu tak je, neměli byste to nechat plavat – čím déle budete své oči trápit, tím hůře pro váš zrak.

„Krátkozrakost lze korigovat jednoduchými čočkami rozptylkami v podobě brýlí či kontaktních čoček, které zajistí dopad ostrého obrazu na sítnici,“ říká lékař.

Další možností je laserová operace. Ta se dělá u krátkozrakosti do –6 dioptrií. Patří sem metody PRK (fotorefraktivní keratektomie) a LASEK (laserová subepiteliální keratektomie) a skupina metod LADIK (laserová keratektomie pod lamelou rohovky). Principem je laserové opracování povrchu rohovky do vhodné dioptrické konfigurace. LASIK soustruží tkáň rohovky pod předem vytvořeným rohovkovým lalokem. Názvy jako Epi-LASIK či Femto-LASIK označují metodu, jak je vytvořen lalok, a signalizují jeho tloušťku. „Právě lalok bývá kamenem úrazu této metody: někdy totiž hodně ztenčená rohovka nevydrží a nadměrně se vyklene i po řadě let,“ říká dr. Novák.

V případě vyšších forem krátkozrakosti se do oka implantuje nitrooční čočka. Zákrok probíhá tak, že se do přední komory implantuje čočka, která je opřena v duhovkovorohovkovém úhlu nebo je zavěšena na duhovce před zornicí. Jiný typ se vkládá za duhovku na vlastní čočku. Implantace zavěšení na duhovku je nejbezpečnější, ale chirurgicky náročná, takže ne každé pracoviště vám ji nabídne. V případě vysoce krátkozrakých lidí (do 45 let) se volí tzv. refrakční výměna čiré čočky – CLE – ve věku nad 45 se mluví o PRELEX. Jde v podstatě o stejný výkon, který se provádí v případě šedého zákalu. Když se odstraní čočková hmota z pouzdra čočky, vsadí se místo ní umělá čočka vypočtené dioptrické hodnoty. U nižších forem krátkozrakosti se může použít multifokální čočka, která umožňuje vidění do blízka i do dálky. Výsledek není trvalý, po několika letech se velmi často vyvine druhotný šedý zákal vyžadující další laserový nebo chirurgický zákrok.

Dalekozrakost (hypermetropie)

I tato vada bývá většinou vrozená. „Člověk se rodí s relativní dalekozrakostí, ale s růstem očního bulbu dochází k úbytku dioptrií, která je završena u normálního jedince mezi 5. a 10. rokem. U někoho ale bulbus oka nedoroste dostatečně do délky a vzniká dalekozrakost,“ vysvětluje MUDr. Novák. Podle něj si u dalekozrakého dítěte při slabších formách vady ničeho ani nevšimnete, při silnější vadě se už dítě vyhýbá některým činnostem (nechce kreslit apod.). Malou vadu je dítě schopno si vykorigovat samo (čočka je elastická), takže do dvou let není obvykle zapotřebí korekce brýlemi. U starších dětí už však brýle nutné jsou.

„S přibývajícím věkem a další postupnou ztrátou schopnosti zaostřovat postižený jedinec přestává vidět i do dálky a vyžaduje korekci. Při dalekozrakosti je optická mohutnost rohovky a čočky nižší, než by odpovídalo délce oka. Světelné paprsky dopadající do oka se setkávají za sítnicí a obraz na ní není ostrý. Ke korekci se proto používají spojné (konvexní) čočky, které zaostřují světlo zpět na sítnici,“ vysvětluje lékař.

I zde lze vadu korigovat brýlemi nebo kontaktními čočkami a v současnosti stále více používanými chirurgickými výkony podobně jako u krátkozrakosti. O tom, co je vhodné použít, rozhoduje kromě jiného také věk, velikost vady a subjektivní potřeby pacienta.

„Laserové metody ale nemají tak dobré výsledky zejména z hlediska dlouhodobé stability – jako u krátkozrakosti,“ dodává MUDr. Novák. Lepší variantou je výměna čiré čočky za umělou ve věku do 45 let. „Tato metoda CLE přináší velmi výrazné zlepšení zrakových funkcí a velmi dobře ji přijímají mladí lidé nad +5 dioptrií.“

Víte, co je astigmatismus?

Určitým stupněm astigmatismu prý trpí každý člověk často už od narození. Jde o vadu, při které se světlo, které vchází do oka, lomí jinak než u zdravého oka. Tak trochu pak obraz, který vidíte, vypadá, jako kdybyste se dívali do nerovného zrcadla. Výsledným efektem je rozmazání celého obrazu. I zde se vada řeší brýlemi nebo novými typy torických kontaktních čoček. „Trvalým řešením jsou nářezy rohovky (arkuátní keratotomie), do tří dioptrií je vhodný laserový výkon na rohovce metodami LASEK a LASIK. U všech těchto laserových výkonů ale nemusí být efekt trvalý,“ říká MUDr. Jan Novák. Přemýšlíte o výměně své čočky za umělou torickou? I to je možné, ale při rozhodování nezapomínejte na vyšší rizikovost výkonu a pozorně zvažte všechna pro a proti. Ve finále – nošení brýlí už dnes není žádná ostuda, ale naopak módní záležitost.

text: Gabriela Zelinková
foto: Shutterstock


Komentáře

Napsat komentář

Dobré rady

  • Dbejte na správné osvětlení při čtení knih (minimální vzdálenost hlavy od knihy by měla být 30 cm), dělejte pravidelné přestávky při práci na počítači, jezte vyváženou stravu s dostatkem vitaminu E a zkuste například takzvanou oční jógu (speciální cviky na oči).
  • Jednou za půl roku byste si měli nechat svůj zrak vyšetřit očním lékařem.