Proč pěstovat vlastní ovoce a zeleninu

Známou pravdou je, že nejlepší produkty pocházejí přímo ze zahrádky anebo z farmářských trhů. A čím blíže jsou ovoce a zelenina pěstovány, tím pro nás lépe.

Říká se, že jedno jablko denně zahání lékaře. To platilo možná dřív. Dnes by bylo třeba sníst těch jablek alespoň přepravku, abychom si zajistili přísun potřebných živin. Pokud nechceme výživově strádat, musíme buď více a kvalitněji jíst, či doplňovat vitamíny a minerály formou tablet.
Poznáme to i na chuti. Před lety, a ani nemusíme jít moc nazpátek, chutnalo všechno tak nějak výrazněji, Ředkvičky byly ostře štiplavé, jablka šťavnatá a rajčata voněla! Nebavíme se o babiččině zahrádce, to je stále úplně jiná písnička, ale o prachobyčejných obchodech a tržnicích. Dnes? Ředkvičky jsou mdlé, jablka tvrdá, nedozrálá a rajče je úplně bez barvy, chuti a vůně. Jako by během pár desítek let ta chuť z našich potravin vymizela.

Méně živin je na chuti poznat

Chuťový dojem se bohužel potvrzuje i vědecky. Pomeranče obsahují už jen osminu vitaminu C než před 50 lety. Z brokolice čerpáme dokonce o 80 % méně mědi a zinku, rajčata přišla o čtvrtinu obsahu vápníku a pšenice ztratila za posledních 150 let až polovinu svých minerálních látek.
Vědci obecně informují o ztrátě 5–40 % minerálních látek v ovoci a zelenině. Tento trend se projevuje i u bílkovin, pro stejný obsah proteinů musí kulturista sníst o třetinu kuřete víc, zatímco obsah tuku se bohužel zdvojnásobil. To je jedním z důvodů, proč západní společnost trpí čím dál více obezitou, zatímco dle nutričních specialistů jsou i tlouštíci podvyživení.

Dobré neuspěcháš

Již léta se mluví o „vydojenosti“ našich půd intenzivním zemědělstvím. Rostliny čerpají živiny z půdy, ovšem kde nic není, nemohou nic brát. Intenzivní hnojení a zalévání sice vedou k vyšší výnosnosti, ovšem rostliny nedokážou držet krok s rychlým růstem, který vyžadujeme, a během krátké doby nasát či vyprodukovat potřebné živiny. Cílené pěstování druhů ovoce a zeleniny, které rostou rychleji a jsou odolnější vůči škůdcům a přizpůsobivé klimatickým změnám, rovněž vedlo ke genetické nedostatečnosti v této oblasti.
Abychom nesvalovali vinu pouze na ziskuchtivé pěstitele, musíme si uvědomit, že to my, konzumenti, jsme radši sáhli po levnějších, ovšem „vyhoněných“ potravinách. Situace se bude zlepšovat pouze podporou ekologického zemědělství, které správnou volbou pěstovaných odrůd podporuje udržitelnost živin v půdě.

Doplňky výživy = drahá moč?

S úbytkem přirozených zdrojů vitamínů a minerálů kvete obchod s doplňky stravy. Jejich účinek však není vždy zcela průkazný. I zde se ovšem vědci více či méně shodují. Krysy, které dostávaly vedle pestré stravy rovněž doplňkovou výživu, jedly méně a o něco lépe rostly. Vědci rovněž zpozorovali lepší schopnosti regenerace, hojení ran a pozitivní vliv na konzumaci cukru.
Je to nyní pokyn k naběhnutí do nejbližšího fitness obchodu a vykoupení doplňků výživy od argininu po zinek? Záleží na vašem způsobu stravování. Zdravý jedinec, který jí čerstvou a pestrou stravu, bude i přes snížený obsah látek stále dobře vyživen. Pokud ovšem pravidelně jíte prefabrikované potraviny a vynecháváte čerstvou stravu, zaděláváte si na problém.

Přínos zeleniny

Zdravým základem našeho jídelníčku by měla být čerstvá zelenina. Taková obsahuje nejvíc vitaminů (vitamin C, skupiny B a karotenoidy) a dalších prospěšných látek. Kromě vitaminů jde hlavně o vlákninu a některé typy jsou bohaté na minerální látky (železo, vápník, hořčík, draslík a další). Měli bychom ji ideálně sníst 400-500 g denně.

Dobré rady

• Jezte zeleninu i ovoce a jezte jich hodně. Sice obsahují méně živin než dříve, ovšem stále je obsahují.
• Doplňujte je o další výživově kvalitní potraviny: obiloviny, ořechy, semena a zdroje bílkovin.
• Doplňky výživy nic nezkazíte, ovšem nestavte na nich svou stravovací filozofii.
• Sáhněte po produktech ekologického zemědělství. To se snaží o co nejvyšší obsah živin a co nejlepší udržitelnost naší půdy.

Text: Martina Lžičařová
Foto. Shutterstock

Proč pěstovat vlastní ovoce a zeleninu