Zahrada s voliérou
Spousta chovatelů drobného exotického ptactva se spokojí s voliérou v domě. Ale oni i jejich chovanci určitě touží po voliérách pod širým nebem, umístěných v zeleni. Zahrada je s nimi veselejší a zábavnější. A tak voliér na zahradách přibývá.
Osazenstvo zahradních voliér tvoří nejčastěji velcí i malí papoušci – andulky, alexandři, aratingové, kakaduové. Společnost jim mohou dělat hrdličky chechtavé, holoubci chocholatí i diamantoví, japonské křepelky či bažanti.
Konstrukčně jednoduché, ale prostorné voliéry podél domu
Praktická a menší voliéra momentálně hostí veverku ze záchranné stanice
Okrasné kachničky se rády projdou po zahradě a rostlinám neškodí
Kam postavit voliéru?
Chovatelé své voliéry nejčastěji umísťují do obývaných partií zahrady, nedaleko domu či zahradního posezení.
Tam bývá na dosah voda (pokud není zavedená ve voliérách) a za nepohody nemusíme kvůli krmení chodit daleko. Také můžeme průběžně kontrolovat, co se uvnitř voliér děje. A hlavně: se šálkem kávy se můžeme ze zahradního posezení svými chovanci kochat a chlubit se návštěvám.
I pro ptáky je dobré, aby nebyli umístěni v zapadlém koutě zahrady, kam nikdo nechodí. Pak jsou plaší a při příchodu majitele se zbytečně lekají.
Do voliér by mělo minimálně půl dne svítit slunce. Zadní stěnu natočte tak, aby ptáky chránila před větrem a deštěm od severozápadu.
Ještě před stavbou se domluvte se sousedy, zda jim voliéry s hlučícím hejnem nebudou vadit. Řadové voliéry s pevnými zády jim navíc mohou stínit pozemek a omezovat výhled.
Voliéry přistavěné ke staré zdi
Papoušek zpěvavý se snadno ochočí
Rozely jsou vhodné i pro začátečníky
Voliéry se zázemím ve zděné budově
Stavba voliéry
Někdo staví konstrukci voliéry ukotvenou na zemních vrutech přímo na povrch terénu, ale je rozumnější ji postavit na betonovou podezdívku. Podezdívka zvednutá nad okolní terén chrání konstrukci voliér před korozí a umožňuje bezproblémové otevírání dveří. Kromě toho základy zapuštěné alespoň půl metru pod zem ochrání ptactvo před podhrabáváním kun a potkanů.
Někteří chovatelé preferují holé betonové (nebo vydlážděné) dno voliéry. Pokud zahrnuje odtokový otvor s drenáží, proč ne. Ovšem čeká vás častý úklid ptačího trusu rýžovým smetákem nebo tlakovým čističem.
U bažantů a dalších hrabavých ptáků se osvědčilo ponechat uvnitř voliéry holou zem s vysazenými keříky azalek, bobkovišně nebo skalníku. Zem může být i zatravněná, ale netěšte se na anglický trávník – ptáci ji rozhrabou, navíc budete muset trávu sekat srpem.
Pro papoušky a hrdličky je nejvhodnějším substrátem písek, který se dobře čistí, rychle propouští vodu a ptáci jej kvůli trávení polykají.
Nesypte jej ale přímo na původní zeminu. Žížaly totiž vynášejí hlinitý podklad nahoru, takže časem se písek změní na blátivou písčitou zeminu.
Proto je vhodnější nasypat pod písek drenáž z hrubého kameniva a štěrku. Pod svrchní písčitou vrstvu také lze uložit hustší betonářskou mříž jako poslední pojistku proti potkanům.
Majitelé nabídli papouškovi se zastřiženými křídly i atrium se spoustou možností šplhání
Řadová voliéra pro drobné pěvce má kvůli dravcům zdvojené pletivo
Větší hejno andulek už může obtěžovat okolí neustálým křikem
Konstrukce
Konstrukce voliéry může být kovová nebo z impregnovaného dřeva. Pletivo volíme raději poplastované a jeho povrch chráníme před prodřením.
Nezkušení stavitelé voliér se dopouštějí mnoha chyb. Například kombinují železnou konstrukci voliéry s pozinkovaným pletivem, napínacím a vázacím drátem – zkrátka několik konstrukčních prvků z různých kovů. V místě kontaktu dříve či později započne galvanická koroze.
Strop voliéry by měl být zhruba ze dvou třetin chráněný průsvitnou stříškou před deštěm a sněhem. Pokud se ptáci budou chtít vykoupat v dešti, v přední třetině to půjde.
Strop by měl být v přiměřené výšce, abychom z něj před zimou mohli odstranit vrstvu spadaného listí a v zimě smetat sníh. Pomůže i sešikmení celého stropu.
Holoubek diamantový rád vyzobává ze země zrníčka rozházená ostatními ptáky
Ara maracana patří chovatelsky k náročnějším druhům papoušků
Okrasné kachny
Na zahradním jezírku se dobře vyjímají okrasné kachny – karolínská, mandarínská, bahamská. Rády podnikají i výpravy po zahradě. Těm je vhodné poskytnout zázemí v podobě polootevřeného přístřešku. Se zastřiženým peřím nepotřebují žádnou voliéru, před kočkami je ochráníme vytvořením odpočinkového ostrůvku.
Text: Radka Borovičková
Foto: Zdeněk Roller
Zahrada s voliérou
