Tepelná izolace dřevostaveb

Současný trend stavění velí snížit tepelné ztráty na minimum a toho lze docílit jen s použitím vrstev kvalitní izolace. Vhodných materiálů pro různé typy staveb je celá řada, stačí si jen vybrat.

Podle statistik převažují v Česku mezi novostavbami pro bydlení dřevostavby. Je k tomu řada dobrých důvodů, rychlost výstavby se u těchto typů domů snoubí s lepšími cenami oproti zděným domům (nemusí to platit vždy) a s variabilitou konstrukce, kterou lze poměrně snadno vybavit tepelnou izolací, která minimalizuje tepelné ztráty až do stádia zcela pasivního domu. Je třeba říct, že nová dřevostavba se izoluje snadněji, než když chcete zateplit například starší chatu. V obou případech však platí shodné zásady a lze i použít stejné materiály.
Dřevostavby včetně chat se zateplují vložením tepelné izolace do trámových konstrukcí obvodové stěny, která se poté z obou stran zaklopí, což se u nových dřevostaveb zpravidla dělá pomocí OSB desek.

Pro zateplení dřevostaveb se nejčastěji používají měkké desky z minerální vlny

Pozor na vlhkost

Aby byla izolační vrstva účinná, musí mít předepsanou tloušťku. U novostavby je tento údaj součástí výpočtů v projektové dokumentaci, ale pokud například zateplujete starší chatu nebo vlastně jakýkoli nedostatečně izolovaný dům, je potřeba odborně zhodnotit zejména tepelněizolační vlastnosti stěn dřevostavby a kvalitu stávající izolace, pokud tedy vůbec existuje.
Stěny ze dřeva a dřevitých materiálů lze zateplit různými materiály, ale doporučuje se zejména minerální (kamenná) vlna či skelná vata, případně ekologické materiály typu konopí, ovčí vlny či dřevité vlny. Všechny tyto materiály dokážou regulovat vlhkost v konstrukci, což je pro dřevostavby důležité.
Kvůli snadné montáži a výhodné ceně se stále těší velké oblibě i polystyren. Používá se zejména k dodatečnému zateplení zděných staveb, ale není vyloučeno ani izolování dřevostaveb polystyrenovými deskami. Je však nutné celou skladbu stěny upravit tak, aby se vyloučila rizika kondenzace vodní páry v konstrukci, což znamená především montáž parozábrany pod vnitřní obložení stěn. Tím zamezíte pronikání vodních par z interiéru do konstrukce a do izolací, jejich následnému kondenzování do vodního skupenství a poškozování dřeva i izolace vodou.
Izolace se vkládá do nosné konstrukce dřevostavby, takže pokud zateplujete dodatečně, musí jít nejdříve pryč vnitřní obklad stěn. Na konstrukci s vloženou izolací se může nainstalovat parozábrana a ideální je pak udělat i nový záklop (OSB desky) se spoji přelepenými parotěsnou páskou.
Jestliže to stavba umožňuje, může se dodatečně zateplovat i zvenčí a použít vnější záklop z OSB desek k instalování zateplovacího systému z polystyrenu nebo izolačních minerálních desek nebo jiných materiálů.

S polystyrenem se snadno pracuje, vyžaduje však zvýšenou ochranu konstrukce před kondenzující vlhkostí

Složení stěny

Jak už jsme si řekli, u novostavby vychází složení jednotlivých vrstev obvodových stěn i s rozměry z výpočtu projektanta. Na kvalitu izolace a další požadované parametry může mít skladba stěn významný vliv, ale stejně kvalitních hodnot lze docílit různými způsoby a s použitím různých materiálů. Není tedy možné dát univerzální doporučení, spíše je třeba vycházet s různých ucelených systémů pro dřevostavby dostupných na trhu.
Pro dodatečné svépomocné zateplování starší chaty mohou být skladby moderních dřevostaveb inspirací, i když jejich důsledné dodržení by někdy znamenalo spíše kompletní přestavbu chaty. Skladbu obvodové stěny obvykle tvoří (v pořadí zevnitř ven) obklad ze sádrokartonů či palubek na záklopu z OSB desek (mezi OSB a sádrokartonem může být parozábrana a první vrstva izolace), který je upevněný na nosném rámu vyplněném obvykle minerální izolací. Následovat může přídavná vodorovná a svislá konstrukce z tenčích hranolů vyplněná další vrstvou izolace. Na tu se montuje vnější ochranná difúzně otevřená fólie (parobrzda), která umožňuje konstrukci „dýchat“ ale zároveň brání proti zatékání dešťové vody a větru. Pak následují svislé hranoly, na něž se upevňuje fasádní obklad.

Minerální vlna vyrobená technologií ECOSE je příjemnější na dotek a obsahuje pouze neškodná organická pojiva (Knauf)

Izolační materiály

Nejrozšířenější je minerální (kamenná) vlna, která se vyrábí tavením čediče. Vzniklé vlákno je trvanlivé, odolné proti vodě a ohni. Alternativou je izolace vyrobená technologií Ecose, což je křemenná izolace z přírodních nebo recyklovaných materiálů s použitím pojiva na organickém základě, které neobsahuje formaldehyd ani umělá barviva či bělidla. Izolace s přirozeně hnědou barvou je oproti běžné minerální vlně příjemnější na dotyk.
Z dalších materiálů se pro zateplení dřevostaveb používá například skelná vata vyrobená podobnou technologií jako minerální vlna a rovněž desky z konopí, lnu i dalších přírodních materiálů, které mají podobné parametry jako minerální vlna a lze je vyrobit i jako foukanou izolaci.
Kromě už zmíněného polystyrenu a méně obvyklých alternativ typu ovčí vlny, dřevitých desek či dalších typů pevných minerálních desek získávají na popularitě i stříkané polyuretanové pěny, jejichž výhodou je možnost vytvoření tenké, ale zcela kompaktní a velmi účinné izolační vrstvy.

  •  Difuzně otevřená konstrukce dovoluje vodní páře vnikat do konstrukce a zase z ní odcházet. Je proto navržena tak, aby byla schopna trvale a samovolně propouštět vodní páru obálkou budovy bez její kondenzace v konstrukci.
  • Difuzně uzavřená konstrukce naopak průchodu vodní páry do stěny zcela zabraňuje pomocí parotěsné vrstvy, což je obvykle tenká PVC fólie, nazývaná parozábrana. Nelze říct, co je lepší, obojí má své klady i zápory, ale více rozšířená je difuzně uzavřená konstrukce.

Text: Richard Guryča
Foto: Archiv firem a Shutterstock

Tepelná izolace dřevostaveb