Sázíme ovocné stromy a keře

Správný způsob výsadby ovlivní růst a vývoj stromů a keřů často na léta nebo i na celou dobu jejich života.

Správný způsob výsadby ovlivní růst a vývoj stromů a keřů často na léta nebo i na celou dobu jejich života

Ovocné stromy a keře dáváme na trvalé stanoviště, proto se musíme v první řadě věnovat přípravě půdy na daném místě. Další důležitou věcí je nakupovat stromky jen v odborných prodejnách či školkách. Musíme si být jisti pravostí odrůdy a podnože a dobrým zdravotním stavem dřevin.

Příprava půdy

Pokud máme na pozemku kvalitní půdu -hlinitou s dostatkem humusu, s ornicí hlubokou 30 až 40 cm a s propustnou spodinou, bude její příprava snazší. Takový pozemek stačí hlouběji zrýt a zapracovat do půdy organická hnojiva. Když známe agrochemický rozbor půdy, můžeme podle toho zapracovat i průmyslová hnojiva. V takto kvalitní, nezaplevelené půdě vykopeme jámu 0,6 metru širokou a stejně hlubokou.

Jestliže máme méně kvalitní půdu, s ornicí hlubokou kolem 20 cm, s půdou hlinitopísčitou nebo jílovitohlinitou, je příprava náročnější. V tom případě vykopeme jámu kolem jednoho metru širokou, hlubokou 60 až 70 cm. V případě velmi špatné půdy můžeme průměr jámy ještě zvětšit. Půda pod ornicí se dá využít dvojím způsobem – buď ji smícháme s ornicí a pak bude vhodná k sázení, nebo ji přidáme do kompostu. Spodinu, tedy nejspodnější část, odstraníme.

Pak připravíme zeminu. Promícháme ornici s ještě vhodnou podorniční vrstvou a dobře zetlelou kompostovou zeminou. Pokud máme ornici hlinitojílovou, zlepšíme její propustnost přesátým říčním pískem. Nebo můžeme koupit zahradnický substrát, určený k výsadbě. Ke kořenům vysazovaného stromku si připravíme sypkou jemnou ornici bez hnojiv. Spodek jámy můžeme ještě porýt a pohnojit organickým hnojivem.

Každý strom je jiný

Musíme vědět, jaký ovocný strom sázíme, jakou půdní reakci potřebuje a zda naše zemina není kyselá nebo naopak silně zásaditá. Případně se musíme snažit tuto půdní reakci (pH) upravit. Na meruňky může být půda vápenitá (přes pH 7). Broskvoně raději pěstujeme v neutrální půdě, se spodní hranicí k mírné kyselosti (pH 6,5). Listy tak netrpí žloutenkou. Ostatní peckoviny snášejí neutrální půdy, hlavně slivoně. Pro třešně, višně a vlašské ořechy je vhodnější pH 7,2 i více. Jádroviny snášejí neutrální půdy i slabě kyselé, kolem pH 6 až 7.

Na snížení kyselosti půdy používáme mletý nebo dolomitický vápenec. V případě kyselé půdy se promíchá všechna zemina kromě té, kterou zasypáváme kořeny. Ujámy v průměru 1 metr dáváme kolem 3 kg práškového vápence – podle kyselosti půdy. Pokud rozbor půdy nemáme a použijeme kombinovaná průmyslová hnojiva, přimícháme k půdě 0,5 kg Cereritu nebo Kristalon-start. Pozor, touto směsí nezasypáváme kořeny, hnojiva by působila toxicky.

Termín výsadby

Ovocné stromky a keře se sázejí na podzim po opadu listů, nebo na jaře, když je půda dostatečně rozmrzlá. Tady je ale určité riziko, protože nevíme, jak byly stromky uchovávány přes případnou silnější mrazovou zimu, zda byly zapuštěny v zemi, zda nebyly vyryté už na podzim atd.

Jádroviny a bobuloviny sázíme většinou na podzim, do zimy pustí nové kořínky a lépe zakořeňují. Bobuloviny se na jaře brzy probouzejí, proto není dobré čekat s výsadbou do jara. Další výhodou podzimu je menší nárok na zalévání a menší odpařování vody.

Na jaře vytvoříme v zemině kolem stromku tzv. mísu, která bude zadržovat dešťovou vodu

Na jaře je dobré přesazovat broskvoně, a to ze země do země. Na jaro se často čeká ve vyšších polohách a v chladných oblastech. Pokud se vysadí broskvoň na podzim, mělo by to být co nejdříve, aby do mrazů pustila kořínky. Při suchu je nutné dostatečně zalévat, protože broskvoň nezmrzne, ale uschne. Má 3 až 4krát řidší dřevo než jiné stromy, celou zimu proto doplňuje vodu, protože mráz ji z pletiv dřeviny odstraňuje.

Jestliže ale koupíme stromky pěstované v plastových kontejnerech, můžeme je sázet kdykoliv, s výjimkou zimy, kdy je zamrzlá zem. Stačí je totiž z obalu jen vyklopit a zasadit, nenaruší se při tom jejich kořenový systém.

V zimě musíme chránit vysazené stromky před zvěří a před mrazem. K ochraně před mrazy a sluníčkem, které kmínek vysušují, je dobré nakopčit ke stromku zeminu (až do výšky 50 cm), případně ho chránit balicím papírem. Kvůli prosychání po dešti ho nesmí být víc než tři vrstvy. Před zvěří, ale i před podzemními nepřáteli – hryzci, ochrání stromek drátěný koš nebo pletivo. Koš by měl mít průměr 25 cm a být zapuštěný asi 50 cm do země.

Nejdůležitější je sázet zdravý stromek, kořeny nesmí po dobu, kdy jsou vyndané ze země, přeschnout, nesmí být zahnědlé a odumřelé. V minulém století bylo přes deset arktických zimních období. Za posledních dvacet pět let je při nynějším oteplování úspěšnost sázení ovocných dřevin na podzim dobrá.

Jak postupovat při výsadbě

Těsně před sázením upravíme na stromku kořenový systém. Odstraníme poškozené kořeny, zdravé začistíme, aby rány byly co nejmenší. Kořeny jsou vždy zmlazeny vyrytím ve školce, takže je už nezkracujeme. Stromek před sázením namočíme na 2 až 6 hodin do vody. Vykopanou jámu, pokud proschla, prolejeme vodou. Do středu zatlučeme dřevěný kůl. Část, která přijde do země, má být opálená na ohni. Na spodek jámy dáme organické hnojivo promíchané se zeminou. Po stranách dáme zeminu s průmyslovým hnojivem.

Stromek vezmeme do ruky, dáme ke kůlu tak, aby byl zasazen tak hluboko, jak byl v zemi ve školce (na kmeni to poznáme). Přes jámu můžeme položit laťku, abychom dali stromek do správné hloubky. Nesmíme ho utopit pod úroveň terénu. Připravenou jemnou zeminou zasypáváme kořeny – přitom stromkem mírně potřásáme, aby se zemina dostala mezi kořeny. Nesmí mezi nimi zůstat vzduchové mezery, jinak by vznikala na kořenech plíseň. Potom půdu kolem stromku jemně sešlápneme. Tím by se ale stromek neměl dostat pod úroveň, vymezenou latí. Pak ho pečlivě zalijeme. Navrch přidáme vrstvu půdy asi 10 cm vysokou na možné slehnutí, ale už ji nesešlapáváme. Nakonec stromek uvážeme „osmičkou“ ke kůlu tak, aby se ho nedotýkal. Zaléváme podle sucha a počasí, lépe za delší dobu a víc, asi 20 litrů. Zapěstovanou korunku u stromku zakrátíme až na jaře.

Výsadba bobulovin a drobného ovoce

Pro drobné ovoce je v horších půdních podmínkách dobré také vykopat jámu. Její průměr stačí 60 cm a hloubka 40 až 50 cm. Se zlepšováním půdy postupujeme jako u stromů. Při sázení keřů a stromkovitých rybízů a angreštů je jedna výjimka. Tou je „utopení“ rostlin v půdě o 10 až 15 cm hlouběji, než rostly ve školce. Jednak si tak jdou hlouběji pro vodu, jednak ze země vyrážejí další výhony do stran. Stromkovité tvary na meruzalce zase korunku lépe zásobují vodou. Stejná pravidla sázení platí u kříženců angreštu a černého rybízu Josty, Jocheliny atd. Jinak keře bez tohoto utopení mají třeba jen jeden malý kmínek a rychle stárnou.