Pořizujeme suchozemskou želvu

Foto: Shutterstock

Želvičky patří k oblíbeným domácím mazlíčkům, které zdánlivě nevyžadují mnoho péče. Nároky se však u jednotlivých druhů značně liší, výběr by se proto měl odvíjet právě od nich.

Ač se to nezdá, za stoicky vyhlížejícím pohledem se ukrývá zvířátko citlivě reagující na každou větší změnu, tedy i příchod do nového domova a příliš častá manipulace. Nadměrný stres pak může vést až k jeho úmrtí, proto je nanejvýš vhodné věnovat pozornost výběru želvy a mít pro ni vše připravené dřív, než si ji přinesete domů. Nejlepší je řídit se přitom radami zkušených chovatelů, u nichž je také nákup zvířete nejbezpečnější. Ano, i želvy mají své množírny, proto musí mít registraci, u stepní postačí doklad o zaplacení.

Kde začít

Při volbě konkrétního druhu se zajímejte o velikost v dospělosti, nároky na prostor a finanční nákladnost péče. Ptejte se i na případná specifika, která mohou chov ztížit a prodražit. Obecně platí, že do běžného bytu jsou vhodné želvy dorůstající maximálně 25 cm, pokud jim můžete vybudovat venkovní výběh, pak se lze poohlížet po větších exemplářích.

Nejvyšší jsou samozřejmě vstupní investice. Cena mladých želviček se pohybuje běžně od 1 500 do 4 500 Kč. Za méně rozšířené druhy si ještě připlatíte. K tomu přidejte vybudování želvária nebo venkovního výběhu.

Podle náročnosti i nákladů na péči lze suchozemské želvy rozdělit do třech kategorií. S nízkými až středními náklady (podle toho, zda je budete zimovat) počítejte u želvy stepní (Testudo horsfieldi), žlutohnědé (Testudo graeca), zelenavé (Testudo hermanni) a vroubené (Testudo marginata). O něco více investic si vyžádá želva pardálí (Geochelone pardalis) a nejdráže vás vyjde chov želvy ostrouhaté (Geochelone sulcata) či uhlířské (Geochelone carbonaria), která coby vlhkomilný druh vyžaduje specifické podmínky.
Želvy rodu Testudo je možné chovat prakticky všude, ke krmení postačují tradiční luční rostliny a ovoce jako jablka, při chovu v bytě a v zimním období pak různé druhy salátů a ovoce z obchodní sítě. Želva uhlířská ve stravě potřebuje živočišnou složku, pardálí a ostrouhatá zase částečně dietní stravu, například ve formě sena.

Zdánlivá neohrabanost

Samci jsou teritoriální a umí nepříjemně kousnout domnělého vetřelce, ať už jsou to vaše nohy, nebo čenich zvědavého psa. Přes svou neohrabanost se dokážou odrazit a vyskočit i do výšky. Umí být rychlé a při troše nepozornosti zmizí na zahradě z dohledu, nižší ohrádka pro ně není překážkou, zejména pro želvu pardálí, která dokáže i šplhat.

Želvy podle velikosti

DruhDélka v dospělosti
Želva stepní (Testudo horsfieldi)15–23 cm
Želva zelenavá (Testudo hermanni)15–25 cm
Želva žlutohnědá (Testudo graeca)15–25 cm
Želva vroubená (Testudo marginata)25–33 cm
Želva pardálí (Geochelone pardalis)40–70 cm
Želva ostruhatá (Geochelone sulcata)60–80 cm
Želva uhlířská (Geochelone carbonaria)35–50 cm

 

Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock

Pořizujeme suchozemskou želvu