Starý je hezčí než nový. Jak na pořádnou opravu stropu?

Rubrika: rss-feed, Stavíme a opravujeme, Tipy

Ve staré chalupě často není důvod vzdát se původních dřevěných konstrukcí, lze je obnovit a odhalit, foto: Shutterstock

Opravy či výměny stropů umožňují využít moderních prefabrikovaných materiálů, mezi něž patří třeba stropní vložky. Neobávejte se však ani návratu k původním materiálům.

Stavbě nového stropu nebo důkladné opravě toho původního se většinou nevyhnete ani v případě, že starý strop není v havarijním stavu na první pohled. Ale pokud se rozhodnete zatížit jeho konstrukci novými místnostmi v podkroví a jejich provozem, nelze na dosavadní nosnost konstrukce spoléhat. Řeší to samozřejmě výpočty v projektu a statický posudek. Týká se to i případů, kdy nově budujete obytné místnosti například ze stodol a chlévů, kde stropy buď nejsou, nebo jsou pouze v podobě lehké konstrukce, která dosud musela unést jen seno nebo balíky slámy.

Volba ideální konstrukce stropu by měla být na projektantovi nebo alespoň na logické úvaze stavebníka: čím víc toho konstrukce unese i se spolehlivou rezervou do budoucna, tím lépe. Se znalostí základních principů jednotlivých konstrukcí a s přehledem o sortimentu pro stavbu stropů na trhu stavebnin včetně prefabrikovaných systémů lze stavbu zvládnout i svépomocí a bez náročného technického vybavení.

Osvědčené řešení

Nosné stropní konstrukce musí obstát zejména v nárocích na pevnost v ohybu, smyku či kroucení. Podle toho se volí vhodné stavební materiály či jejich kombinace. U chalup je i při radikálních opravách a přestavbách vždy možnost jít tradiční a prověřenou cestou. Vzhledem k dostupnosti i řadě vhodných vlastností je u tradičních stropů v chalupách i chatách velmi rozšířená dřevěná konstrukce. Dřevěné stropy se ostatně stále staví i u novostaveb menších rodinných domů a rekreačních objektů. Není proto důvod vyhýbat se jim ani při rekonstrukcích, zvláště když do domu můžete vnést v nové podobě něco, co tam desítky let dobře sloužilo, nebo případně původní dřevěné stropy opravit a zachovat.

Betonové konstrukce jsou velmi flexibilní, ale vyžadují patřičnou výztuž, foto: Shutterstock

Lehké, ale zranitelné

Dřevěné stropy jsou lehké, zároveň hodně unesou a mají dobré tepelně- a zvukověizolační vlastnosti. Nevyznačují se však přílišnou tuhostí, u starších je často viditelný průhyb a mají malou odolnost proti ohni, účinkům vody a vlhkosti. Průhyb či narušení dřeva bývají často důvodem k částečné či úplné výměně stropu, která však v případě dřevěných konstrukcí není až tak náročná.

Podle konstrukčního řešení se dřevěné stropy dělí na povalové, trámové a fošnové. U povalových tvoří nosnou část stropu dřevěné trámy kladené těsně vedle sebe na sraz. Spojeny jsou ve styčných spárách dřevěnými klínky nebo železnými skobami. Na horní líc povalů se dávala vrstva hliněné mazaniny nebo násyp a poté samotná podlaha (jde o tzv. podlahu na polštářích, tedy na pružném podkladu). Spodní líc povalů se omítal na rákos nebo zůstával bez omítky.

Trámové konstrukce

Ještě rozšířenější je trámová konstrukce z dřevěných trámů a ze záklopu položeném na nich. Trámy bývají upevněny ve vzdálenosti 0,9 až 1 m do kapes ve zdivu (v některých případech se kotví ocelovými kotvami do zdi). Zhlaví trámů se před osazením impregnují, stejně jako podložky, na které se ukládají. V kapsách pro uložení trámů musí být vzduchová mezera, ta tvoří ochranu proti účinkům stavební vlhkosti.

Záklop se u těchto konstrukcí nejčastěji dělá z desek spojených na pero a drážku nebo desek na sraz se spoji překrytými lištou. Před uložením samotné podlahy se dával na záklop obvykle škvárový násyp, který lze dnes nahradit například keramzitem. Podhled trámových stropů se tradičně nahazoval na rákos či pletivo, ale lze ho snadno obložit i sádrokartonem či dřevocementovými deskami nebo vytvořit podhled z palubek.

V řadě starých chalup jsou stále k vidění jednoduché trámové stropy s viditelnými trámy a záklopem z fošen. Takové stropy podporované často při větším rozpětí průvlaky nebo dřevěnými sloupy bývají dnes považovány za velmi cenné a určitě stojí i za náročnější opravu. Vystačíte si s truhlářským nářadím, dřevem a příslušným spojovacím materiálem, ale u většího rozsahu poškození nebo při kompletní stavbě dřevěného stropu nemusí být pomoc zkušeného řemeslníka od věci.

Prefabrikované díly stavbu urychlí a při správném použití se lze spolehnout na jejich pevnost, foto: Shutterstock

Stropní vložky

Řada výrobců nabízí ucelené systémy pro stavbu stropů. Obvykle jde o tzv. horizontálně netuhé vložkované konstrukce, tedy prefabrikované keramické tvárnice. Jsou to například stropní vložky „hurdisky“ nebo podobné typy vložek a dílců. Keramické stropy jsou lehké, vytvářejí jednotný podhled se snadnou povrchovou úpravou, s dobrými tepelněizolačními vlastnostmi, odolností vůči ohni a vlhkému prostředí.

Nosníky, jejichž délka je odstupňována obvykle po 300 mm rozměru tvárnic, se kladou v osové vzdálenosti odpovídající zatížení a rozpětí stropní konstrukce (450 mm, 600 mm). Keramické vložky se ukládají na spodní přírubu nosníků. Prostor mezi nosníky a vložkami se dobetonuje. Do té doby musí být podepřené, protože plné nosnosti dosahují až po ztuhnutí betonu. Konstrukčními variantami na podobném principu jsou povaly a panely.

Systémy s malou hmotností

Stropní systémy tvořené kombinací prefabrikovaných prvků se dělají rovněž z lehčeného betonu či polystyrenu, obvykle je u nich nutné počítat s dobetonováním. Díky nízké hmotnosti tohoto systému není strop zatěžován vlastní vahou, tak jako tomu bývá u systémů s keramickými nebo betonovými vložkami. Hodí se proto zejména pro větší rozpětí stropů a všude tam, kde chcete omezit zatížení svislých konstrukcí.

Text: Richard Guryča, foto: Shutterstock