Pohádková zahrada pod Krakovcem

Rubrika: Odpočinek na zahradě, rss-feed, Zahrada, Zahradní realizace

Ještě před šestnácti lety bylo údolíčko s potokem pod hradem Krakovcem zanedbané, zarostlé a sloužilo místním jako odkladiště všeho nepotřebného. Dnes tu stojí víkendový domek zapadající stylem mezi místní chalupy a obklopený doslova pohádkovou zahradou.

Na návštěvu k manželům Kočkovým jsme vás zavedli už před deseti lety v Chataři chalupáři č. 1/2011. Dům tehdy již několik let spokojeně užívali a pozemek kolem proměnili v příjemnou zahradu. Ale v plánu už měli její další úpravy. Když je dokončili, pozvali nás, ať se přijedeme podívat. A stálo to zato!

Romantické zákoutí s lavičkou a stolkem před prvním nádvořím. Foto: Robert Žákovič

Výhody netypického pozemku

Jiřina a Jaroslav toužili po víkendovém bydlení právě v Krakovci, protože to tady znají a z jejich bydliště v Rakovníku je to sem kousek. A protože v obci nic jiného na prodej tehdy nebylo, problematický pozemek koupili. „A rozhodně toho nelitujeme,“ potvrzují shodně oba. „Sluníčko sem svítí celý den a máme hezký výhled na hrad na kopci i zelené stráně kolem,“ dodává Jiřina.

Úzký protáhlý pozemek ohraničuje na jedné straně cesta a zalesněná stráň za ní, na straně druhé břeh s potokem, za nímž se zvedá vysoký svah. Není tu plot, takže zahrada se zdá mnohem větší, než ve skutečnosti je. Výhodou protáhlé zahrady je především to, že ji můžete rozčlenit na více částí a ty upravovat postupně. Stejně na to šli i naši hostitelé.

Manželé udržují i obecní pozemek před brankou. Na trávníku se třemi vzrostlými škumpami a se zajímavě tvarovanými kameny umístili kamenný stůl a lavici, na níž Jaroslav využil kamenný schod. Foto: Robert Žákovič

Mezi zelení předzahrádky dominuje funkční stará pumpa zachráněná před lety ze šrotu. Foto: Robert Žákovič

Předzahrádka s pumpou

Před domem je velká předzahrádka. Její dominantou je stará pumpa a několik vysokých kamenů. Nízká zeleň, kterou před lety tvořily malé túje, buxusy, rododendrony, kapradiny, okrasné trávy či kanadské borůvky, se za těch deset let rozrostla a pěkně zhoustla. Objevily se ale i novinky – jedlý kaštan a živý plot.

Na svahu za potokem vytvořili manželé zelenou oázu, kde na kameni trůní skřítek. Foto: Robert Žákovič

U vstupní brány přibyl dřevěný domeček obrostlý zimolezem. Jaroslav do něj schoval velkou nádrž na vodu k zalévání. Hospodaření s dešťovou a vyčištěnou odpadní vodou má majitel velmi dobře vyřešeno. „Na zahradě máme několik velkých nádrží, buď jsou zakopané v zemi, nebo schované v dřevěných stavbách,“ ukazuje Jaroslav.

Domeček u vstupních vrat ukrývá nádrž na dešťovou vodu na zalévání. Foto: Robert Žákovič

Na prvním nádvoří vyrostla tato zajímavá stavba. Dřevěnými vrátky se sejde k potoku, v domečku mají majitelé malé posezení. Kámen, dřevo a zeleň se hezky doplňují. Foto: Robert Žákovič

Proměna zahrady

Na části zahrady, která leží mezi domem a potokem, je vidět velká proměna. Dříve tu byly nejnápadnější kamenné sloupky, kterými Jaroslav vytyčil hranice pozemku. Jeden si dokonce přivezl na památku ze zahrady prarodičů. Tehdy byly stromky, keře a květiny ještě malé, na potok bylo vidět, scházelo se k němu po několika schodech. Jiřina s manželem se starají i o jeho břehy a přiléhající část stráně.

Kolem domečku je prostor na zahradní doplňky, tůňku i nižší rostliny. Kovanou bránou se jde na druhé nádvoří. Foto: Robert Žákovič

Teď se už kamenné sloupky mezi vzrostlými stromky, buxusy, rododendrony, kapradím, čemeřicí, liliemi a okrasnými trávami ztrácejí. Různými odstíny zelené i dalších barev mezi sebou za potokem soutěží okrasné vrby a líska, červený buk, buxusy, jalovce, nízké jehličnany, rododendrony, vajgélie a další rostliny. U vody to svědčí trsům orobince a žlutě kvetoucím vodním kosatcům. Mezi stromky a keři na stráni za potokem se vyjímá obrovský kámen a na něm soška malého skřítka, trolla. „Kámen jsme se svolením starosty přivezli od cesty u hradu,“ vysvětluje Jaroslav, odkud sem veliký kamenný blok doputoval.

Romantické posezení

Protože terén kolem chalupy mírně stoupá, na travnatý plácek před koncem stavení vyjdeme po několika širokých kamenných schodech. Ty tu minule nebyly. Ani romantické zákoutí s lavičkou a stolkem. Z jedné strany je uzavřené plotem z buxusu a zábradlím z kulatiny, na další záhonem s levandulí a kamenným korýtkem-pítkem. Majitel nás upozorňuje na stolek: „Všimli jste si, z čeho má nohy? Jsou ze starých kamen!“ Vida, co vše se dá nápaditě využít.

Niku na domečku vytvořil Jaroslav z betonu, reliéf v ní je také jeho dílem. Foto: Robert Žákovič

Nová je také brána se stříškou z bobrovek, pod kterou se prochází do další části zahrady, odpočinkového místa s krbem.

Pergola u domu na prvním nádvoří je hodně využívaná, Jiřina s Jaroslavem tu mají vše potřebné včetně tekoucí vody. Surfinie tady i v truhlících na pavláčce u domu stále hýří barvami. Foto: Robert Žákovič

Krb stál, pergola byla v plánu

Při naší předchozí návštěvě byl prostor za domem už částečně upravený – krb s udírnou stál a posedět se dalo u velkého zahradního stolu s lavicemi. Jaroslav tehdy mluvil o plánu postavit ještě pergolu a nějak zajímavě ukončit pokračující část zahrady. Protože je člověk činorodý a baví ho práce s kamenem, kovem i dřevem a Jiřina se zas ráda věnuje květinám a zeleni vůbec, bylo jasné, že další realizace bude zajímavá. „Postupovali jsme krok za krokem, nápady jsme dávali dohromady,“ říká Jaroslav. Ovšem výsledek nás skutečně ohromil.

Krb s udírnou a kamenná zeď byly první, které tady Jaroslav postavil. Foto: Robert Žákovič

Tři nádvoří jako na hradě

Prostor za domem u krbu se proměnil k nepoznání. Stejně jako pokračování zahrady rozdělené ještě na dvě části. „Náš soused to vtipně okomentoval, že jsme vybudovali u chalupy tři nádvoří,“ usmívá se s trochou pýchy v hlase Jaroslav. Není tak daleko od pravdy, tyto tři části zahrady oddělují od sebe brány jako na hradě. Dvě jsou otevřené, dřevěné a jedna je opravdu parádní – kovaná, zasazená do kamenné zdi. Je dílem rakovnického kováře Josefa Lva.

Druhé nádvoří upoutá svými stavbami i zajímavě členěným terénem. V malém domečku je sklad stavebnin, z boku k němu přiléhá WC. Schody tu nejsou jen pro ozvláštnění, zvýšení terénu má fungovat jako bariéra proti případné vodě. Foto: Robert Žákovič

Toto členění není samoúčelné. Když na jaře tekla voda z tajícího sněhu od cesty, zaplavovala zahradu. Proto majitelé udělali několik opatření: před vraty z pozemku rošt s kanálem do potoka, zvednutý val a také tři úrovně zahrady. Prostřední část je vyvýšená o dva schody, takže i kdyby voda natekla do té poslední, zatravněné části, dál se nedostane. A z toho vyplynulo i uspořádání do třech odlišně pojatých „nádvoří“. Na každém z nich je na co se dívat, co obdivovat. Nejde jen o vzhled a dokonalé řemeslné provedení, ale i chytré nápady.

Zeď vedle krbu zdobí plastiky přenesené sem odjinud. Za ní vedou schody na ulici. Foto: Robert Žákovič

Kámen jako oblíbený materiál

Na prvním a druhém nádvoří – můžeme jim tak pro zjednodušení také říkat – se naplno projevila Jaroslavova obliba kamene. Využil ho při stavbě zídek, schodů, sloupků zábradlí, dláždění a především několika domečků, které slouží pro posezení, na věci ze zahrady, jako sklad stavebnin a zahradní WC. „Kámen pochází z různých zdrojů, například ten z rozebraného tarasu u silnice měl jít na zavážku, tak jsme ho odkoupili. A dlažební kostky ze zrušené silnice jsme dostali za odvoz,“ říká Jaroslav.

Také řada dekorací je druhotně využitá. „Kamenná plastika se smutečním stromem poblíž krbu je ze starého náhrobku, plastika nad kovanou bránou zas ze zbourané rakovnické ‚vajíčkárny’,“ doplňuje Jiřina manžela.

Řadu zdánlivě kamenných říms a obrub vyrobil majitel z betonu. Konečná úprava majzlíkem mu dává vzhled ručně opracovaného kamene. Některé reliéfy a plastiky zas vytvořil Jaroslav ze směsi písku s cementem.

Tady jsou dobře vidět různé úrovně dlažby. Foto: Robert Žákovič

Naproti zděným stavbám je dřevník, ve vaně se nabírá voda na zalévání. Připouští se z nádrží podle potřeby. Dřevěnou bránou se vstupuje na třetí, travnaté nádvoří. Tím zahrada končí. Foto: Robert Žákovič

První nádvoří

Na prvním nádvoří přibyla ke krbu asi před šesti lety velká dřevěná pergola. „Hodně ji využíváme,“ dozvídáme se. Vešel se pod ni stůl s lavicemi i stolek s křesílky, po ruce je malá chladnička i dřez s vodou, nechybí ani keramické dekorace a květiny. Střechu pergoly a dalších staveb pokrýval Jaroslav Závora z Rakovníka. Krbu bylo po stavbě pergoly nutné zvednout komín. Za vedlejší kamennou stěnou vedou schody na ulici. Prozradíme, že odtamtud je přístup k uzeným dobrotám v komíně.

Protější stranu nádvoří uzavírá zajímavá stavba zahrnující stěnu s vrátky k potoku a „pohádkový“ domeček. „Chtěli jsme se tím i oddělit od sousedů, abychom si vzájemně nekoukali do talíře,“ vysvětluje Jaroslav. „Domeček byl původně zamýšlený na zahradní nábytek, ale máme tam malé posezení,“ přidává paní domu. V blízkosti našly místo keramické dekorace a malá tůňka. Nádvoří zdobí nízké netřesky, vřesy, bergénie, azalka, rododendron, túje a stříhaný habr.

Kamenný kryt s kovovým kruhem na podzemní nádrži přečištěné vody, kolem něhož vyskládala Jiřina okraje z placáků, vypadá spíš jako nějaká zahradní dekorace. Foto: Robert Žákovič

To ale není všechno. V zemi je hned vedle pergoly pod dvojitým krytem důmyslně schovaná čistička domácího odpadu a kousek dál tisícilitrová nádrž na vyčištěnou vodu k zalévání. Upozorní na ni jen dekorativní kamenný kryt. Její kamenný kryt s kovovým kruhem a okraje vyskládané z placáků vypadají spíš jako zahradní dekorace.

Jaroslav příležitostně sbírá staré nářadí. Plečka a brus stojí u dřevníku. Foto: Robert Žákovič

Druhé nádvoří

Kovanou bránou jsme vstoupili na druhé nádvoří. Je dlážděné a má tři výškové úrovně. Vlevo pokračuje domeček, tato jeho část je určena pro věci ze zahrady. Za ním je v uličce vstup na WC, hned vedle stojí malý domeček na stavebniny. Před ním je upravené prostranství se zídkami a sloupky, barvu kamene zjemňují zelené rostliny: bohyšky, plazivý jalovec, kanadské borůvky, netřesky a další.

Zahradní sprcha na třetím nádvoří je vybavena sklápěcí lavičkou. Vodu v barelu zatím ohřívalo sluníčko, v plánu je ale sluneční panel. Foto: Robert Žákovič

Vpravo vidíme dlouhý dřevěný dřevník medové barvy. Plechová vana před ním není na koupání, jak nám vysvětluje Jaroslav. „Napouští se do ní dešťová voda ze dvou plastových nádrží schovaných za dřevníkem. A z ní se nabírá do konví. Na osvěžení slouží tahle zahradní sprcha,“ vede nás pod dřevěnou bránou do poslední části zahrady.

Pohled z posledního, třetího nádvoří směrem k domu. Za ním se na kopci vypíná hrad. Foto: Robert Žákovič

Třetí nádvoří

Tady převládá tráva a dřevo. Vpravo se v „budce“ se sprchou a sklápěcí lavičkou lze v horkém dni osvěžit, ale k dispozici je díky barelu na střeše někdy i teplá voda. „Ještě plánujeme na ohřívání vody sluneční kolektor,“ dozvídáme se. Po koupeli se dá posedět na jedné ze dvou laviček. Vlevo lemuje zahradu dřevěná stavba kolny a stání na auto, za ním jsou opět dvě nádrže na dešťovou vodu. Zahrada končí dřevěnými vraty a my končíme naši návštěvu u nesmírně šikovných a pracovitých lidí. Mají ještě nějaké plány? „Zasadil jsem u pergoly víno, tak uvidím, jak se mu bude dařit, uzavírá náš průvodce s úsměvem.

Text: Iva Tvrzová
Foto: Robert Žákovič