Pod Smrčinami

V nejzápadnějším koutě naší země, v oblasti přírodního parku Smrčiny, nacházíme lidové stavby převážně hrázděné konstrukce.

Chalupa č. ev. 11 v Podílné s hrázděným, bohatě členěným štítem a zděným přízemkem

smrčiny jsou nejzápadnější výspou Čech i první z řetězce našich pohraničních pohoří. Lesnatá, vysoko položená oblast se rozkládá i za naší hranicí v Sasku a Bavorsku, kde se zdvíhají také nejvyšší vrcholky. Na našem území se souvisle zalesněné pásmo Smrčin táhne od Ohře až na česko-sasko-bavorské trojmezí a zahrnuje i většinu území Ašského výběžku.

Oblast Smrčin dodnes nese neblahé stopy bývalé „železné opony“. Mnoho vesnic buď zaniklo zcela, nebo bylo zdecimováno na zlomek dřívějšího rozsahu. Příroda si postupně bere zpět půdu i lidská sídla vydobytá na drsné krajině před mnoha staletími. To však neznamená, že bychom zde nenašli pozoruhodné památky lidové architektury i několik malebných vesnic.

Jeden z kamenných smírčích křížů, typických právě pro tento region, na kraji Polné

V oblasti Smrčin nacházíme různé typy vesnických sídel. Zatímco v kotlině na jihovýchodním úpatí hraničního hřebene, západně od Františkových Lázní, převládaly vždy drobné vesničky s několika málo usedlostmi, na Ašsku odděleném lesnatým předělem již nacházíme typické vrcholně středověké „údolní lánové“ vesnice, typické pro kolonizaci podhorských oblastí v německy mluvících krajích.

I z hlediska lidové architektury je oblast Smrčin rozdělená. Zatímco v jižní části, přiléhající k Chebsku, nacházíme ohlasy typické chebské hrázděné architektury, v severní části na Ašsku jsou domy příbuzné spíše s lidovou architekturou Krušnohoří a navazujícího Saska. Společným znakem pro obě části jsou hrázděné konstrukce.

Přízemní stavby Chebska

Chebskem ovlivněné stavby jsou zpravidla přízemní, přičemž využití hrázděných konstrukcí se omezuje na štíty. Obytné světnice bývaly roubené z hraněných trámů, dnes jsou již většinou přezděné. Velké usedlosti mají čtyřstranný půdorys s domem, kolnou, stodolou a chlévy, avšak postrádají již výstavnosti největších a nejbohatších usedlostí z centrální a jižní části Chebska.

Mladší zděné, avšak malebné a citlivě udržované chalupy č. ev. 6 a 4 v Podílné

Zastoupeny jsou ale i drobnější chalupy, ani ty nejsou ochuzeny o náročně skládané hrázděné štíty. Typickým prvkem štítů je trámový rošt v podobě šachovnice a dále hustá soustava šikmých vzpěr, členících plochu štítu. Příbuznost s lidovou architekturou Chebska ukazuje i barevné zdobení trámů. Mladší zděné stavby bývají kamenné i cihelné, většinou s jednoduchým dekorem.

Patrové domy Ašska

Lesnatým pásmem oddělené Ašsko má domy poněkud odlišné. Větší stavby jsou patrové, většinou se zděným přízemkem a hrázděným patrem (zachovaly se ale i doklady roubených světnic). Nenacházíme zde již typické chebské „šachovnice“. Hrázděné stěny člení nejčastěji tzv. „muž“ – sestava šikmých vzpěr. Někdy se ovšem patra chránila bedněným obkladem, takže uspořádání hrázděné konstrukce stěn si můžeme jen domýšlet.

Malebné, do lůna přírody se navracející prostředí vísky Dolní Paseky na Ašsku s mladším zděným domem č. ev. 38

Mladší stavby bývají zděné, menší chalupy přízemní, větší domy patrové, někdy s jednoduchou ornamentikou nebo kamenickými prvky. Neměli bychom opomíjet ani typickou součást zdejších vesnic a krajiny – technické stavby (staré továrny, vodní náhony, mostky a další objekty).

A kam se vypravit za lidovou architekturou? V jižnější, k Františkovým Lázním otevřené části Smrčin stojí za návštěvu vísky Polná a Podílná, několik zajímavých stavení nalezneme také v Mýtince, Hazlově či na předhradí hradu Ostroh (Seeberg), kam bylo několik domů přeneseno.

Jeden z nejhezčích domů na Ašsku – Dolní Paseky č. ev. 65. Hrázděné patro má typickou skladbu s několika figurami „mužů“ – soustav šikmých vzpěr

Na Ašsku jsou určitě nejhezčí vesnicí Dolní Paseky, několik statků nalezneme i v Doubravě. Málo známý a přesto – navzdory novodobým devastacím – zajímavý soubor lidové architektury představuje i město Hranice.

V závěru ještě několik doporučení pro novostavby: opět nic nezkazíme prostým zděným stavením v tradičních proporcích krytým sedlovou střechou (na Ašsku vyšší). Raději se vyhněme imitacím hrázdění! Především bychom si ale měli hledět zachovalých tradičních staveb!

TEXT A FOTO: ING. ARCH. JAN PEŠTA

Pod Smrčinami

Pod Smrčinami