Parametry kvalitního nábytku

Chceme-li nábytek, který by nám měl sloužit bez problémů řadu let, měli bychom se při výběru zaměřit hlavně na kvalitu materiálu, jeho zpracování, povrchovou úpravu a konstrukci.

Materiálem pro nábytek je nejčastěji masivní dřevo, z masivu vyrobená spárovka, dřevotříska (desky ze dřeva rozdrceného na třísky) či dřevovláknitá deska neboli MDF deska (ze dřeva rozvolněného na vlákna). Pro každý materiál se dají zvolit různé povrchové úpravy a zpracování.

Masivní dřevo

Chceme-li odolný nábytek z masivu, měl by být z tvrdých dřevin. Z našich sem řadíme dub, buk, ořech, javor, jilm, třešeň, z exotických týk, palisandr, mahagon, akácii a další. Měkká dřeva, jako jsou smrk a borovice nebo i olše, jsou náchylnější k poškození. Používají se hlavně na rustikální nábytek vhodný do chat a chalup nebo tam, kde s ním nepočítáme na celý život (dětský pokoj).

Povrchová úprava dřeva

Povrch dobře chrání laky, které se snadno udržují. Napuštění olejem či voskem ponechá dřevu přirozený vzhled, dřevo může dýchat, ale nátěr se musí po čase obnovovat. Pozor na tmavnutí dřevin (hlavně měkkých) na světle, vzniká tak nestejné vybarvení v místech, kde dlouhodobě stál nějaký předmět (váza, soška apod.). Zabrání tomu speciální laky s ochranou proti UV záření.

Dýhovaný nábytek

Je ze spárovky či z dřevotřísky potažené dřevěnou dýhou (slabou vrstvou dřeva, například buku, javoru, jasanu, břízy, olše). Rozdíl od masivu na pohled patrný není. Pokud je dýha dostatečně silná a kvalitně provedená, výrobek hodně vydrží. Někteří výrobci ale opatřují dřevotřískový nábytek dýhou jen na viditelných místech, ale hrany desek, které nejsou vidět, nechávají neupravené. Je to místo pro vstup vlhkosti, hrozí třeba i odření ruky. Spodní strany desek stolků jsou někdy polepeny jen papírem.
Dýhovaný nábytek nesnáší vlhkost a mokro, dýha se může začít vzdouvat a odlepovat. Případná oprava podle rozsahu poškození může být i náročná.

Dřevotříska a její povrchové úpravy

Většina prodávaného nábytku není z masivního dřeva, ale z dřevotřísky nebo dřevovláknité desky s různě upraveným povrchem. Zvláště u dvířek nábytku lze vybírat z nejrůznějších úprav: dýha, akrylát, lak, fólie, lamino. Povrch se liší nejen ve vzhledu, ale umožňuje i odlišný design dvířek (ostré nebo zaoblené hrany, profilace plochy atd.) a je různě odolný vůči poškození, vodě, otiskům prstů apod. To je důležité znát hlavně u kuchyňského a koupelnového nábytku, který je vystaven vlhkosti, vodě, horku. Přehled povrchů, jejich klady a zápory a vhodnost použití najdete v tabulkách.

Čeho si všimnout

Někdy se na jednom výrobku kombinují díly z masivu, dýhované i jinak povrchově upravované. To má nábytek zlevnit, ale přitom dát výrobku pevnou kostru a umožnit například části z masivu zajímavě tvarovat. Visačka s uvedením materiálu „masiv“ ale může být matoucí.
U barevného nábytku (v oblibě jsou hlavně různé patiny imitující staré nátěry) není kvalita dřeva či jiného materiálu na první pohled vidět. Není od věci si prohlédnout nábytek i zevnitř. Důležité jsou i vnitřky zásuvek, pokud jsou ze dřeva. Hodně zjistíte pouhým přejetím dlaně po povrchu.
K nejchoulostivějším místům na nábytkových dvířkách (pokud nejsou z masivu) patří hrany. O jejich kvalitě rozhoduje použitá technologie olepení. Zárukou dobré odolnosti je například hranění technologií PUR (na rozdíl od lepidla EVA) nebo plastové hrany ABS. U nábytku z dřevotřísky je důležitá síla desek. Ideální je 18 mm, použít lze i 16 mm silnou, ovšem ne jako polici plnou knih.
Ošidné je kupovat nábytek jen podle fotografie v katalogu nebo letáku. Na fotografii není vidět rozdíl mezi masivem a fólií a už vůbec ne mezi kvalitní fólií a něčím, co je spíš jen papírovou tapetou.

Konstrukce nábytku

U opravdu kvalitního nábytku nenajdete žádné vruty, hřebíky, spony ze sponkovačky či jiný kovový spojovací materiál. Ten má totiž tendenci se po čase z materiálu (především z měkkého dřeva a dřevotřísky) uvolňovat. U židlí koupených v rozloženém stavu v krabici vás tak čeká neustálé dotahování. Navíc hlavičky vrutů na povrchu nábytku bývají někdy viditelné.
Nábytek by měl být ideálně spojen napevno, a to nejlépe zalepeným dřevěným spojovacím materiálem. Pokud už jsou použity kovové části, měly by je zvenku krýt dřevěné „špunty“.
Všimněte si také, z čeho jsou záda skříní, skříněk a knihoven. Pokud jsou z lehčího slabého materiálu, například překližky, nebude vyšší nábytek při otevření dveří stabilní, bez dostatečného zatížení se bude kácet dopředu. Je nutné ho ukotvit ke stěně, což omezuje pozdější manipulaci. Nábytek s nepohlednými zády také nelze umístit do prostoru.

Materiál pro 3. tisíciletí

FENIXX – to je nábytkový materiál, jehož povrch tvoří vysokotlaký laminát v kombinaci s nanopovrchem, hraněný technologií PUR. Odolává vodě, nárazům, chemikáliím, extrémním výkyvům teplot, suchému teplu, lze z něj odstranit poškrábání i pomalování. Výrobce: Trachea.

Přehled povrchů nábytkových dvířek s jejich klady a zápory

Ideální použití dílčích nábytkových povrchů

Text: Iva Tvrzová
Foto: Archiv firem a Shutterstock

Parametry kvalitního nábytku