U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

Nátěry dřevěných oken

Kategorie: Speciál – vše okolo oken | Autor: Vladimír Procházka

Ještě dlouhá desetiletí – i v době oken z plastu, hliníku a dalších netradičních materiálů – budou přežívat ta dřevěná. Jsou vystavena povětrnosti, a tak se jako surovina na jejich výrobu nejlépe hodí masivní hutné dřevo pomalu rostoucích borovic.

V severských státech pěstují borovice na plantážích v tvrdém podnebí, aby jejich dřevo bylo pevné a plné. Na konstrukci oken se skutečně hodí nejlépe právě to houževnaté pryskyřičné mastné borové dřevo (měly by však vyhovovat i kvalitní smrk, modřín nebo dub).

Od fermeže k syntetice

V minulosti se dřevěná okna natírala mastnými, fermežovými, zapíjivými a přilnavými nátěry, které dlouho schnuly a dlouho vydržely. Dnes se s oblibou používají nátěry syntetické. Jsou stejně vyhovující, pokud se správě nanášejí. Schnou podstatně rychleji, takže okna, na která naneseme ráno poslední nátěry, mohou být za šera osazena.

Na dřevo v exteriéru jsou nevhodné nitrolaky. Jsou tvrdé, nepružné a vystaveny povětrnosti mohou rychle praskat a odlupovat se, čímž přestanou plnit ochrannou funkci (uvnitř budov naopak). Vůbec se ven nehodí nátěrové hmoty dvousložkové, na bázi pryskyřic. Neodolávají UV záření, brzy se trhají, praskají, drobí a sprašují. Dřevo rychle zčerná a začne se rozpadat.

Pro venkovní použití jsou velmi vhodné nátěrové hmoty ředěné vodou. Ekologické barvy, např. Eterfix, Balakryl, Primalex ad., rychle zasychají, dobře se roztírají i roztékají. Není třeba žádných ředidel.

Starý nátěr musí dolů

Rámy i okenní křídla je nejprve nutné řádně zbavit všech starých nátěrů. Odstraníme je nejlépe horkovzdušnou pistolí. Tato metoda je ke dřevu šetrnější než použití benzinové nebo propan-butanové lampy. Pak je třeba změklý lak oškrábat a dřevo pečlivě a šetrně dohladka obrousit.

U okenních křídel nejvíce trpí okapní prkénka, která bývají nejčastěji smrková (po narušení dřeva se z křídla dobře vybourají a nahradí nově vyfrézovanými). Jsou-li zčernalá, budeme dobrušovat raději opatrně ručně, smirkem na špalíku nebo brusnou mřížkou v držáku i bez něj.

Poslední přípravnou operací by u mastného borového dřeva (někdy i smrkového) mělo být vysušení a ošetření výtoku pryskyřice, která by mohla u konečných nátěrů dělat potíže. Neschly by dobře a barva by nekryla. Pryskyřici vytřeme starým zubním kartáčkem namočeným v lakovém benzinu. Nepůjde-li to dobře, pak silnějším univerzálním ředidlem.

Po dokonalém obroušení, ometení, eventuálně vytmelení a otření vlhkým hadrem přijdou na řadu ochranné nátěry, chránící dřevo před napadením hmyzem, plísněmi a houbami, např. Bochemit QB, který se naředí s vodou v poměru 1 : 4. Podle stupně narušení dřeva stačí aplikoval 1 – 2 nátěry do plného uschnutí (asi 24 hodin při teplém suchém počasí).

Když natřít, tak gruntovně

Kdysi se říkalo, že nejdřív se musí dřevo “nagruntovat” (z německého grundieren). Význam těchto penetračních nátěrů znali už ve středověku ti, kdož polychromovali dřevěné sochy. Tyto směsi totiž ochraňují nejen dřevo, ale i barevné nátěry, které pak na povětrnosti nebudou praskat, loupat se, nebo dokonce odpadávat, což by se jinak mohlo stát, i kdyby byly naneseny kvalitně a ve správné síle.

Službu takového “grundýrunku” dobře zastane například Bilep F. Je bezbarvý, v balení od 1 kg. Stačí jeden až dva nátěry, první naředěný, podle savosti podkladu.

Nesmíme však zapomenout, že na okenních křídlech starších typů jsou rohy často zpevněny plechy – plochými rohovníky. Na každém křídle jsou čtyři a obzvláště ty dolní bývají značně zkorodované. I když se vám nepodaří opatrně je sejmout (bývá to co plech to 4 až 6 rezavých hřebíků), obruste je a natřete bezoplachovým Odrezovačem T, který se vyrábí v Rájci – Jestřebí ve společnosti Via Rek. Ocelový plech tmavě zfialoví až zčerná a když je zcela suchý, přidáme další nátěr, např. Eterfixem B nebo PRIM. Stačí použít malý štětec, třeba ten “školní” č. 4. Po uschnutí a eventuálním osazení rohovníků můžeme začít s barevným nátěrem.

Pod každý nátěr brousit

Jako první základový nátěr na křídlo i celý rám je opět vhodný např. Eterfix, tentokrát BI matný. První vrstvu naředíme vodou v poměru 1 díl vody, 2 díly barvy a dobře rozmícháme. Vyplatí se naředit a rozmíchat si do čisté nádoby barvu na celou práci. Po zaschnutí, tedy asi po 2 hodinách, přidáme další vrstvu, ale už neředěnou barvou. Každý nátěr je nutné před dalším zlehka přebrousit, spíše jen lehce strhnout starším jemným smirkovým papírem. Pracujeme zásadně jen ručně, lehkými krouživými tahy. Zůstávají-li znatelné vlasové rýhy, není nátěr dobře zaschlý a musíme okamžitě přestat. Další, konečný nátěr, např. polomatným Eterfixem BIT, se nanáší opět po přebroušení, ale raději až další den. Vyplatí se pamatovat si postup nátěrů křídel i vnějšku a vnitřku rámů. Budeme-li postupovat ve stejném sledu, máme záruku, že vše je stejnoměrně proschlé a nic se neslepí. Nezdá-li se vám barevné krytí dostatečné, lze každý z nátěrů po proschnutí a lehkém přebroušení opakovat. Nátěr by měl vždy přesahovat 1 až 2 mm z rámu na sklo, aby vlhkost nevnikala mezírkou mezi sklem a dřevem do rámu. Jinak se tam dostane plíseň. Jestli vám při práci z jakéhokoliv důvodu praskne tabulka a musíte ke sklenáři, ošetřete tímto způsobem i drážku pro sklo. Navíc do ní vytlačte z kartuše tenkou “nudličku” pružného butylového tmelu. Sklenář vám do ní novou tabulku uloží, zaklepne drátěnkou a zakytuje. Tím je sklo uložené pružně a vy jste se “připravili” o několik decibelů hluku zvenčí. A vlhkost se mezi rám a sklo nedostane. Podaří-li se vám očistit okna tak, že na nich nezbude opravdu žádná stopa po starých nátěrech, a vy chcete nechat jen původní barvu dřeva, můžete místo barevných nátěrů použít jako konečný např. Bilak A. Totéž může platit i pro nové dřevo ošetřené ochrannými vrstvami. Tuto nátěrovou hmotu v matu, polomatu nebo lesku lze rovněž použít jako poslední barevnou lazuru na barevně ošetřené dřevo, nebo jako lazuru na dřevo nové. Vedle bezbarvé verze se totiž dodává i ve čtyřech barvách. I v tomto případě plochu před každým nátěrem přebrousíme.

***

Náš tip:

Ředitel firmy BIOPOL v Okřínku nám nabídl ještě rychlejší variantu postupu natírání. Po fungicidním ošetření Pregnolitem D (již s lakovou zpevňující složkou) 3 – 5 nátěrů Bisilem, který silně chrání proti UV záření, což je vítané hlavně na jižní straně fasády. Na odstranění výronů pryskyřic a dalších minerálních látek ve dřevě doporučuje denaturovaný líh s Xylenem v poměru 1 : 1. A poslední rada: než zavřete okenní křídla (nebo i dveře, protože u nich můžeme použít stejné postupy), je dobré úzké dosedací plochy, a to i u zdvojených sešroubovaných oken, potřít parafinem, tvrdým lyžařským voskem nebo jen mýdlem, například bílou Heladou nebo podobným bílým mýdlem.

Zopakujme si:

* Štětec namáčíme vždy jen do promíchané nátěrové hmoty – plechovku stačí 2 až 3 minuty intenzivně ode dna promíchávat ručně, nebo 1 až 2 minuty vrtačkou s míchacím nástavcem.

* Konec vlasů do nátěrové hmoty namáčíme maximálně

1 cm tak, aby nebylo víc barvy kolem plechovky než tam, kde má zůstat.

* Tahy štětce v jednom směru se kříží kolmo s druhými vyhlazovacími tahy a pak přijdou další asi 45o napříč. Je-li to zapotřebí, poslední tahy vedeme opět podélně.

* Pracovat je třeba intenzivně, ale ne zbrkle, a každý díl vždy celý najednou. Podle toho si rozvrhneme i čas.

Obrázek

Pružné “protihlukové” uložení skla: 1 – dřevo okenního křídla, 2 – vrstva nátěrů, 3 – butylový tmel, 4 – tabulka skla, 5 – drátěnka, 6 – sklenářský tmel, S – směr uložení skla

Obrázek

Vrstvy nátěrů dřevěných oken

Popisy k obrázkům

Autor fotografií: KRESBY AUTOR, FOTO A. JANOVSKÝ

Nátěry dřevěných oken