Květnatá louka

Mít svou vlastní voňavou louku není vůbec k zahození. Nejenže nám odpadne práce s udržováním trávníku, přispějeme tím i k zachování přírodního rázu krajiny a jejích původních obyvatel.

K usedlostem a bohatším chalupám patřil pozemek, který sloužil jako užitková zahrada nebo sad. Dnes ho zpravidla pokrývá z velké části trávník, který při současném suchu vyžaduje značnou péči. Nahrazením květnatou loukou odpadá nutnost zavlažování i pravidelné víkendové sekání. A k tomu mnohem lépe odpovídá venkovskému stylu. Stejně dobře bude vypadat i u chat, jež se ne vždy harmonicky včlenily do volné přírody. Založením louky jí tak trochu splatíme daň za vše, co si z ní bereme.
Louka jakoby odrážela životní styl své doby, nespěchá totiž s růstem jako trávník, než se vyvine do plné krásy, trvá to dva i více roků, během nichž se vystřídají různé porosty. Za trochu trpělivosti ale získáme živý organismus, který tu může růst další stovky let. Kromě pohledu na záplavu květů se budeme těšit i z pravidelných návštěv pestrobarevných motýlů i zpěvného ptactva. Můžeme zauvažovat i o pořízení včelstva.
Jako vše, má ale i květnatá louka svá negativa. Prvním je o něco vyšší cena osiva než u klasického trávníku, druhým fakt, že nesnese intenzivní zátěž jako sportovní trávník, a do třetice to jsou pyly, pokud některý člen rodiny trpí alergií.

Bohatá z chudoby

Výhodou květnaté louky je, že čím je půda chudší, tím lépe se bude louce dařit. V úrodné prohnojené půdě by totiž brzy převzaly vládu agresivnější a mohutnější dužnaté rostliny. Louka je rozdělena do rostlinných pater, podle podmínek v nich jednotlivé rostliny mohou žít několik let nebo i několik desetiletí. Zastoupení jednotlivých druhů se v průběhu času mírně proměňuje v závislosti na počasí, obhospodařování a stáří louky. Na spíše zásaditějších půdách jsou louky druhově bohaté a květnaté, na půdách kyselejších roste větší procento travin.
Nejběžnějším obdobím pro výsev je podzim, zejména v sušších oblastech a do lehkých písčitých půd. Jarní výsev se doporučuje ve vlhčích oblastech a do těžších půd. Musíme při něm ale počítat s tím, že semena, která před vyklíčením vyžadují období chladu, vyklíčí až v příštím roce. Směsi obsahující letničky sázíme vždy na jaře.

Stromy zapojené do lučního porostu obsekáme strunovou aku sekačkou Kärcher LTR 18-30 (Kärcher)

Do sucha i do vlhka

Louka plná květů nám vyroste na suchém pozemku, ale i tam, kde naopak půda zůstává trvale vlhká či na svažité zahradě, kde je kvalitní zemina splavovaná dešti. Malá loučka se dá pěstovat i na části zahrady, jíž chceme vtisknout romantický ráz. Také si můžeme vytvořit jen květnatý luční záhon bez trav. Pro každý typ půdy je nutné vybrat osivo s různým poměrem vhodných druhů. Druhově bohaté směsi jsou navíc cenné pro stabilitu ekosystému.
Osivo do sucha obsahuje například různé druhy chrpy a řebříčku, hvozdík, smolničku, třezalku, len či rozrazil.
Ve směsích do vlhčích podmínek najdeme například rdesno, anděliku, orlíček, škardu, svízel, pryskyřník či kohoutek.
Chceme-li poskytnout opylovačům bohatou pastvu, pak bychom se měli zaměřit na medonosné rostliny. Vhodné jsou vytrvalé byliny i letničky jako koukol, řebříček, rmen, vlčí mák, divizna, hořčice, řimbaba, ostropestřec, měsíček, slunečnice atd.

Kosa je nejšetrnějším nástrojem pro sečení květnaté louky

Barevná exploze nebo tón v tónu

Také by se vám líbila zvonečková nebo červánková louka? Za romantickými názvy se ukrývají směsi osiva květin a bylin, které louce dají ten či onen barevný tón. Louka tak může vypadat jako nebe na zemi, její vlnění připomínat hrající si mořské vlnky, evokovat krajinu ozářenou zapadajícím sluncem nebo mít chladivé vzezření sněžné pláně. Bohatou podívanou vykouzlí kombinace druhů s různou barvou květu. Není divu, že prodávaná osiva nesou názvy jako Baroko či Pastel.

Založení květnaté louky krok za krokem

  1. Plochu musíme upravit zrytím nebo mělkou orbou, zbavit větších kamenů a vytrvalých plevelů.
  2. Počkáme 1 až 2 týdny, poté odstraníme znovu vzešlé hluboko kořenící plevele,
  3. Zeminu urovnáme.
  4. Osivo mělce vysejeme a zapravíme hráběmi do půdy. Následně ji uválíme.
  5. Nejsou-li hlášeny dešťové přeháňky, měli bychom osetou plochu zalít, pokud není příliš rozměrná.
  6. V prvním roce provedeme odplevelovací seč, jakmile porost dosáhne výšky okolo 20 cm, dřív než vykvetou plevele.
  7. Ideální je dobře nabroušená kosa, jejíž použití je nejšetrnější k málo zakořeněným rostlinám i užitečným živočichům, kteří v louce žijí. Trváme-li na použití techniky, volíme lištovou sekačku.
  8. Porost zkrátíme zhruba 4 až 5 cm nad zemí. U směsí s podílem letniček se odplevelovací seč samozřejmě nedělá, louku posekáme teprve až po jejich odkvětu.
  9. V následujících letech se četnost seče odvíjí od odolnosti plevelů. Po jejich výrazném snížení postačí louku pokosit jednou až třikrát ročně.
  10. Květnaté louky zásadně nemulčujeme, posekaný porost musíme odklidit.

Květnatá louka přiláká motýly a další opylovače

Dobré rady

  • Květnaté louky nehnojíme, a to ani půdu před výsevem, snížili bychom druhovou pestrost.
  • Před výsevem obsah sáčku důkladně promícháme.
  • Louku nesečeme celou naráz, ale takzvaným mozaikovým sečením, které je ohleduplnější vůči drobným obyvatelům.
  • Na českém trhu funguje řada firem, které nám směsi namíchají podle přání.

Text: Zuzana Ottová
Foto: PxHere, Shutterstock a archiv firem

Květnatá louka