U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

Když prší…

Kategorie: Víkend | Autor:

Víte, jak to s vodou a deštěm na naší planetě vlastně je? Vědci zjistili, že na světě je jí asi 1260 milionů krychlových kilometrů. 97 % z toho je obsaženo v mořích, 2 % v ledovcích a pouhé jedno procento se vyskytuje ve sladké podobě v jezerech, rybnících, řekách nebo v podzemí. Všichni si pamatujeme ze školního přírodopisu kapitolu o “věčném koloběhu vody v přírodě”. Zajišťuje ho Slunce. To zahřívá všechno povrchové vodstvo, mění vodu v páru, která se v horních vrstvách atmosféry kondenzuje do nesčíslného množství kapiček či ledových krystalků, z nichž se skládají mraky, jejichž vlhkost se zase vrací zpátky na Zemi. Tím je tento životadárný cyklus uzavřen. Často se však stane, že mraky přejdou nad naší hlavou a žádný déšť z nich nespadne. Je to tím, že k tomu potřebuje určité podmínky. Stoupající teplý vzduch se musí napřed ochladit, aby se vodní páry srazily. Drobné kapičky do sebe vzdušným proudem narážejí, slučují se a tak postupně rostou. Teprve když dostatečně ztěžknou, mohou spadnout na zem. Odhaduje se však, že polovina dešťových srážek začíná pravděpodobně jako sněhové a ledové krystalky, které teprve pádem do teplejších vrstev roztají do podoby deště. Veliké kapky mohou dosáhnout rychlosti až 8 metrů za sekundu. Když máme nakreslit kapku, každý z nás, zcela automaticky, vypodobní tvar slzy. Je to ale velký omyl. Žádná kapka nikdy, ať je jakkoli velká, nemá tvar slzy. Vždycky je kulatá, jen ty největší bývají zespodu zploštělé.

Když prší…