Dřevěné nosné konstrukce 2

Bohatství a rozmanitost tesařského řemesla našich předků přináší majitelům dřevěných domů při jejich opravách často neřešitelné potíže. Kvůli nim jsou pak bohužel konstrukce i výzdoba domů zbytečně ochuzovány a zjednodušovány.

Už v předválečných dobách docházelo k „módním“ úpravám chalup tím, že jejich roubenina byla obezděna, nebo alespoň omítnuta, aby chalupa vypadala jako zděná – což bylo obrazem movitosti majitele. Tento takzvaný „kožich“ však způsoboval vlhnutí stavby – dřevěná konstrukce byla uzavřena uvnitř a ocitla se v oblasti rosného bodu, neboť obezdívka neumožňuje difúzi vodních par.

Jestliže se později k tomu přidala tvrdá cementová omítka (např. brizolit) nebo kabřincem obložený sokl a betonové podlahy, zánik dřevěné konstrukce byl ještě urychlen. Takový zásah málokteré stavení vydrželo déle než dvacet, třicet let. Pak musela být většinou již ohnilá roubenina nahrazena. Často se při tom původně dřevěné stavení již nenávratně změnilo na zděné.

Podobné problémy řešíme i dnes. Chystáme-li se opravovat dřevěný dům, v první řadě odstraníme vše, co neprodyšně uzavírá konstrukce: omítky s větším podílem cementu, betonové podlahy, keramické dlažby, obklady stěn či přizdívky, lepenky, asfaltové pásy a nátěry, různé neprodyšné fólie. Poté necháme dům pořádně vyschnout a vyvětrat a pak teprve zhodnotíme, v jakém stavu dřevěné konstrukce vlastně jsou.

______________________________________________________________________

Další články Speciálu Roubenky:

Rekonstrukce roubenky s úsporou

Roubení z fošen

Dřevěné nosné konstrukce

Prkenné obložky oken

Jak stavět roubenku bez chyb

________________________________________________________________________

Přednost mají tradiční postupy

Při opravě přinese úspěch především maximální snaha o tradiční technologie a konstrukce. Velmi důležité je dodržení dimenzí dřevěných prvků: za masivní trám vsadíme jiný stejného profilu, bednění štítu anebo záklop stropu ze širokých prken nebudeme nahrazovat úzkými palubkami. Autenticitě vzhledu neprospějí konstrukce, které se za něco vydávají – podhledy z různých desek s natlučenými trámky, předstírajícími trámový strop, falešné krokve apod.

Opravy menšího rázu je možné řešit tzv. plombami, kdy se zdravé dřevo ponechá, špatné odřízne a nahradí novým kusem

Velkým ochuzením domu je nahrazování roubení zdivem, které je ve finále například obito prkny a tváří se opět jako roubenka. Stojí za to obnovit chalupu v co nejpůvodnějším stavu. Někdy je potřeba  poškozené trámy nebo jejich části nahradit novými. Při rozsáhlejších opravách je možné podepřít stropní trámy stojkami; případné heverování a vkládání nové vrstvy roubeniny za účelem zvýšení stropu světnice je nutné provádět citlivě, abychom příliš nezměnili celkový vzhled a proporce domu.

I stropy necháme dýchat

Samostatnou kapitolou jsou stropy – jednak trámové s fošnovými záklopy (stropní trámy často bývají zároveň trámy vaznými), jednak povalové. Jednodušší povalové stropy jsou tvořeny buď trámy, nebo kuláči těsně vedle sebe, někdy shora ještě opatřené hliněnou mazaninou. Spíše se používaly v hospodářských prostorách, zatímco v obytných místnostech byl „parádnější“ strop trámový.

Základním pravidlem při opravách záklopových stropů je použít co nejširší prkna

Trámy stropu mohou být proneseny působením stálého zatížení, případně dodatečným vestavěním komor do krovů či půdní vestavbou. Menší průnos lze ponechat, větší lze – pokud to dispozice dovoluje – podepřít stojkou, která bývá pro lepší roznesení nahoře opatřena polštářem.

Jsou-li konstrukce poškozeny hnilobou a dřevokaznými organismy, odstraňujeme pouze dožilé trámy, nebo je odřízneme a nastavíme pouze shnilá zhlaví. Ošetření proti dřevokazným organismům, například Lignofixem, je nutné.

Opět použijeme starý trám. Čerstvé dřevo lze ovšem patinovat – barvy staršího dřeva dosáhneme tzv. postaršovačem nebo různými mořidly. Jako finální úprava je pak vhodné napuštění fermeží či kvalitní lazurou, případně převoskování. Nevhodné jsou různé laky (už vůbec ne lesklé), které nedovolují dřevu dýchat.

TEXT: ING. ARCH. DANIELA JAVORČEKOVÁ A ING. JANA STRNADOVÁ
FOTO: ROMAN ABUŠINOV, PAVEL VESELÝ A ARCHIV

Dřevěné nosné konstrukce 2