Jiřiny: Barevné krásky zvládnou pěstovat i začátečníci

Sasankokvěté kultivary mají výrazné středy. Foto: Shutterstock

Tyto rostliny typické pro české venkovské zahrádky mají původ v amerických tropech, kde jejich květy symbolizovaly boha Slunce. Jako by mu byly skutečně zasvěceny, potřebují přímý kontakt se slunečními paprsky.

Hlíznaté vytrvalé byliny patří do čeledi hvězdicovitých. Pojmenování jiřina vzniklo počeštěním latinského názvu Georgina variabili, který se v odborné sféře neujal a zůstalo jim původní označení Dahlia. Lodyhy u vysokých druhů dorůstají přes dva metry, listy jsou vstřícné, vejčité, dlouhé až 25 cm a široké až 20 cm. Období kvetení začíná v půli léta a končí s prvními mrazy. Květenství dosahují běžně průměru 5 až 12 cm, u některých kultivarů i 25 cm, což je pro představu velikost jídelního talíře. Jednoduché květy v bílé a žluté připomínají narcisy, kulovitá květenství pomponek působí jako precizní papírová skládačka. Názvy jako sasankokvěté, leknínovité či pavoukovité pak napovídají, jaký tvar květů je pro danou skupinu charakteristický. Zbarvení může být jednobarevné, vícebarevné, ale i žíhané.

Slunce a voda

Všechny jiřiny vyžadují umístění na plném slunci, jinak se budou vytahovat za světlem a téměř nepokvetou. Sázet je můžete jako solitéry i do skupin s letničkami či trvalkami, ideálně s těmi, které odpuzují mšice, jako kupříkladu levandule. Půda jim vyhovuje hlinitá humózní. Nejlepší je připravit záhon na podzim, zrýt ho do 30 až 45 cm a zapravit do půdy hnůj, aby se stihl do jara rozležet. Dva týdny před výsadbou půdu nakypřete a obohaťte kompostem. Přestože jsou jiřiny žíznivé, nesvědčí jim zamokřená půda. Řešením je dobrá drenáž, těžkou půdu odlehčete pískem, postačí obyčejný betonářský.

Jedním z nejmenších druhů jsou miňonky. Foto: Shutterstock

Ve správný čas

Základem výsadby je vhodné načasování, neboť jsou jiřiny velmi choulostivé na mráz. Sázet se začínají koncem dubna, ale jistější je počkat až po „ledových mužích“. Teplota půdy musí být nad 10 °C. Hlízy z předchozí sezóny pár dnů před výsadbou namořte roztokem proti houbovým chorobám. Mírně narašené hlízy vkládejte do jamek třikrát hlubších, než je jejich velikost. Zejména vyšší rostliny se díky tomu v dospělosti nebudou vyvracet. Pomůže také přivázání ke kůlu či tyči, které zarazíte do jámy při výsadbě, anebo drátěná ohrádka. Vzájemně si mohou být jiřiny oporou, budou-li zasazeny blíž k sobě. Výsadba se provádí do řádků či na trojspon. Optimální vzdálenost mezi hlízami či sazenicemi činí 45 až 65 cm, ve sponu maximálně 6 jiřin na m². Půdu kolem nich pořádně stlačte, aby okolo kořenů nezůstaly vzduchové bubliny. Poté je dostatečně zalijte vodou.

Do nádob dříve

Nižší druhy lze úspěšně pěstovat v prostorném květináči. Vysaďte je již začátkem dubna a poté uchovávejte v pařeništi či teplém skleníku. Zálivku pozvolna zvyšujte se stoupající teplotou vzduchu. Nezapomeňte na pravidelné větrání, které brání vzniku plísní. Vypěstování sazenic ze semen začíná výsevem do truhlíku nebo po 2 až 3 kusech do sadbovačů. K vyklíčení je nutné světlo a teplota od 1 do 20 °C, poté se sníží na 15 až 18 °C. Vzrostlé sazenice přesaďte do květináčů a uchovejte do přemístění na záhon v pařeništi.

Jiřiny zkrášlí doslova každý interiér. Foto: Shutterstock

Následná péče

Nezbytná je závlaha u nově vysazených rostlin a v době sucha, protože jiřiny během horkých dnů prostřednictvím listů vypaří neuvěřitelné množství vody. O zálivku se pak hlásí jejich povadnutím. Vhodnější je méně častá, ale vydatná vedená přímo ke kořenům. Plevel likvidujte pouze pletím, nepoužívejte herbicidy, na něž jsou jiřiny extrémně citlivé, a to i na jejich zbytky v půdě z dřívější aplikace. Okopávání motyčkou provádějte opatrně, abyste neporušili hlízy. Vyčištěný záhon můžete zamulčovat slámou, která potlačí další růst plevelů a ochrání půdu před vysycháním.

Pro zdraví a krásu

K podpoře růstu stonků a listů se až do nasazení poupat používá hnojivo s vyšším obsahem dusíku. Z ekologických se osvědčil vykvašený nebo peletovaný drůbeží trus, ze syntetických známý Kristalon Start. Poté přejdete na hnojivo s převahou draslíku, jenž zajistí bohaté kvetení, silné stonky a zdravý kořenový systém. Z ekologických hnojiv je to například Free PK, při volbě syntetických Kristalon plod a květ.

Jiřiny bývaly typickou květinou venkovských zahrádek. Foto: Shutterstock

Než se zima zeptá

Každý podzim musíte hlízy vykopat a uskladnit. Učiňte tak ve chvíli, kdy stonky a listy zhnědnou následkem prvních přízemních mrazíků, nejpozději ovšem do konce října. Lodyhy seřízněte asi 10 cm nad zemí, hlízy s balem opatrně vyryjte ze země, nechte oschnout na vzduchu v bezmrazém prostoru. Hlínu můžete na hlízách ponechat jako ochranu proti vyschnutí nebo ji opatrně okartáčovat. Hlízy naskládejte do bedýnky vystlané slámou a do jara uložte v temnější místnosti s ustálenou teplotou kolem 6 °C.

Text: Zuzana Ottová, foto: Shutterstock