Ornitolog Lukáš Viktora: Čím více budek na zahradě, tím lépe? Určitě ne
Budka nejen pro sýkorky s kovovou ochranou vletového otvoru a se stříškou, foto: Shutterstock
Možná máte dojem, že vybírat a věšet na zahradu domky pro ptáky není žádná věda…, pak ale třeba tápete. S ornitologem Lukášem Viktorou jsme si povídali o všem, co byste měli vědět, abyste naše milé opeřence ochránili.Co všechno by měla ptačí budka na venkově splňovat?
Budka je vlastně stavba domu. Ptačím budkám říkám ptačí domovy, ptáci by se v nich měli cítit pohodlně a především bezpečně. Domov by jim měl dlouho vydržet a měl by se dát dobře uklidit. Tyhle čtyři zásady říkám každému, kdo si chce budku kupovat, stavět a vyvěšovat. Budky představují jen kousíček z ochrany přírody. Aby budka skutečně pomáhala a nestala se pastí, musí být správně postavená a ze správného materiálu.
Jak tedy a z čeho?
Ptačích budek je nepřeberné množství typů. U nás bývají nejčastější sýkorníky pro malé pěvce, špačníky pro špačky, rehky zahradní, krutihlavy, kavečníky, do kterých se s oblibou nastěhují kromě kavek i některé druhy sov a v lesním prostředí i holubi doupňáci. Dále to jsou polubudky pro rehky domácí, konipasy bílé i horské, lejsky šedé, skorce a ve větším provedení i pro poštolky nebo kalousy ušaté. Liší se velikostí, tvarem. Pestrá je také škála materiálů. Obvykle se vyrábějí z dřevěných prken tloušťky 20 až 28 mm, a to nehoblovaných alespoň na vnitřní straně. Dále z dřevotřísky, plechu – například pro některé dravce na sloupy vysokého napětí –, z keramiky nebo z dřevobetonové směsi. Příliš se neosvědčily plastové budky. Materiál samozřejmě ovlivňuje výdrž. Dřevěné budky mají při dobré údržbě a umístění mimo extrémní slunce a srážky životnost okolo 10, 12, maximálně 15 let. Ale materiál jako dřevobeton, ten vydrží 40 až 60 let.
Po polovině září přichází čas na čištění budek, foto: Shutterstock
Musí mít budka bidélko, přesah střechy nebo něco jiného? A může být zavěšená tak, že se houpe?
Budka nepotřebuje žádné bidélko, to je zažitý omyl. Dutiny ve stromech je také nemají a navíc bidélko může využít i nevítaný host nebo i predátor, který si chce na obsahu budky pochutnat. Naopak je vhodné, aby nad vletovým otvorem byla stříška, která chrání budku před srážkami. Ne vždy se podaří instalovat budku kolmo k zemi. Není ani nutné přibíjet ji pevně ke kmeni, je dokonce možné ji zavěsit na větev pro snazší manipulaci. Stromy se ve větru také kývou. Budky mohou mít i další zajímavé obyvatele, v jižní Africe jsem dokonce viděl i budky pro tučňáky brýlové! A nemusí sloužit pouze ptákům, ale třeba i plchům nebo netopýrům.
Poznáte krutihlava? Možná se díky budce u vás zabydlí, foto: Shutterstock
Před kým u nás budka ptáky ochrání?
Ptáci musí čelit útokům různých predátorů. Třeba takovým, kteří jsou převlečení za roztomilá zvířátka, jako je plch, veverka nebo strakapoud. Ti netouží po ničem jiném než se dostat dovnitř a sežrat vajíčka nebo mláďata. Proto se používá u vstupního otvoru ochranný štítek vyrobený z materiálu, který drápky nerozškrábou a zobáky nerozklovou. Nejčastěji plech nebo plast.
Polobudka vhodná pro větší ptáky, foto: Shutterstock
Platí čím více budek na zahradě, tím lépe?
Určitě ne, budky je třeba věšet s rozvahou. Ptáky do mnoha budek sice přitáhnete, ale může nastat situace, kdy sice mají kde bydlet, ale nemají co žrát a čím krmit mláďata. Nepřiměřené množství ptáků na relativně omezeném území znamená hlad. U malých typů budek pro sýkorky, rehky nebo další drobné pěvce se udává, že by měly být od sebe 40 až 60 metrů, podle charakteru zeleně. V listnatých porostech je to méně, v jehličnatých spíš více. Pokud máte zahradu do jednoho hektaru, a takových je většina, tak dvě tři budky jednoho typu bohatě stačí.
Kam a do jaké výšky máme budky na zahradě věšet?
Pro drobné ptáky mohou být budky i pouhé dva metry nad zemí. Tam, kde je problém s nenechavostí lidí a vandalismem, bývá lepší pověsit je do výšky 3,5 až 4 metry. Pro větší ptáky, jako jsou sovy, kavky nebo holubi, se doporučuje alespoň 6 až 7 metrů, aby se v nich nebáli usadit. Ale jsou i ptačí druhy, kterým nevadí hnízdit těsně nad nebo i pod zemí, bývají to třeba sýkory uhelníčci a modřinky, střízlíci a červenky, ti obsazují takzvané polobudky, překvapivě i špačci nebo vzácný dudek chocholatý. A naopak třeba sokol má rád přehled a nesnese, když je někdo výš než on. Na většině vysokých pražských komínů spatříte na jejich prvním ochozu šedou krabici. To jsou budky pro sokoly. V zahraničí mají sokoli budky dokonce na mrakodrapech ve výšce přes 100 metrů.
Ptákům nevadí, když je budka zavěšená na větvi. Bidélko by mít ale neměla, protože tak usnadní útok predátorů, foto: Shutterstock
Je třeba se nějak o budku postarat s končícím létem?
Když je definitivně po období hnízdění, což bývá od poloviny září do začátku října, je potřeba budky otevřít a všechen obsah vyhodit. V hnízdním materiálu se totiž shromažďují vývojová stadia hnízdních parazitů, jako jsou třeba štěnice nebo ptakotrudky a další. Ptáci si tam pak rádi postaví nové čisté hnízdo. Do budky, kde můžou očekávat nevítané spolubydlící, by se jim ale moc nechtělo.
Instalace budky do výšky 5 až 6 metrů nad zemí už vyžaduje dlouhý žebřík, foto: Shutterstock
Kteří ptáci se ukrývají na zimu v budkách a můžeme jim připravit i jiné typy úkrytů?
Budky samozřejmě využijí především ptáci, kteří jsou stálí a nikam na podzim neodletí. Běžně sýkory, brhlíci, ve velkých budkách kavky nebo některé sovy. Stále více jsou to ale i jiné druhy, protože kvůli teplým zimám se část jinak tažných ptáků rozhodne přezimovat. Ptáci ocení jakýkoli úkryt, ve kterém se budou cítit bezpečně před rozmary počasí i predátory. Nejjednodušší jsou husté keře, přístřešky na dřevo, přesahy střech nebo třeba kůlny s volným průletem. Nakonec si však neodpustím poznámku: jeden ponechaný starý strom s dutinami, třeba i mrtvý, nahradí 10 budek.
Text: Šárka Drbohlavová, foto: Shutterstock, zdroj informací: autorský článek
Ornitolog Lukáš Viktora: Čím více budek na zahradě, tím lépe? Určitě ne
