Rodinná chata ze 70. let se změnila v baštu skandinávského designu

Pojďte se s námi podívat, jak se rodinná chata u Volar proměnila v severské útočiště, které voní dřevem a lesem.

Když se Ivo po letech strávených v zahraničí vrátil do Čech, čekala tu na něj výzva. Musel se rozhodnout, co podnikne s rodinnou chatou, kterou vybudovali před 50 lety jeho předkové u šumavské řeky Blanice. Zub času zapracoval – praskaly jí základy, dovnitř zatékalo a hrozilo, že se obvodová zeď zřítí. „Věděl jsem, že chata se bude muset prodat, zbourat nebo zrekonstruovat. Prodat rodinné vzpomínky ale pro mě nebylo řešením,“ vypráví Ivo. Rozhodl se proto pro kompletní obnovu na vlastní pěst. Bez architektů, designérů a stavebního dozoru se pustil do čtyřletého maratonu. Záhy se ukázalo, že je to velká zkouška vytrvalosti i zrychlený kurz stavebních řemesel.

Industriální design schodů si zamilovala jedna návštěvnice a požádala Iva o výrobu lavice a stolku pro svou novou kavárnu… Tak vznikl projekt Laavice, laavice.cz

Sibiřský modřín a slunce po dědovi

Při obnově chaty si Ivo stanovil pravidlo: v domě nesmí být plasty ani umělé náhražky. „Používal jsem jen přírodní materiály. Chtěl jsem, aby to celé bylo opravdové. Dřevo, kámen, juta – to jsou věci, které přirozeně voní a stárnou s důstojností,“ vysvětluje majitel. Venkovní plášť a velkorysou terasu proto obložilsibiřským modřínem, který skvěle vzdoruje drsnému horskému podnebí i bez chemické impregnace. Interiér pak prohřívá masivní smrkové dřevo, kamenná dlažba a jutové koberce. Vybavení je kombinací starých věcí a moderních prvků. Například některé skříňky z IKEA oživil ručně vyrobenými úchytkami na míru. Při rekonstrukci se Ivo snažil co nejvíce respektovat rodinnou historii. „Prvek slunce ve štítu v zadní, vchodové části chaty jsem zachoval po dědovi. Je to pro mě důležité spojení s minulostí a našimi předky,“ vysvětluje. Odkaz minulosti se prolíná celou stavbou. V nové koupelně našly své místo původní keramické dlaždice, které na chatě ležely netknuté v krabicích. Majitel je citlivě zakomponoval do moderního sprchového koutu.

obdobím. Každý večer trávil studiem odBílá kamna Jøtul v přízemí umocňují severský styl.

Bílá jako prvek prosvětlení

Pustit se do kompletní přestavby svépomocí bez předchozích zkušeností vyžadovalo dávku odvahy. „Tenhle proces mě naučil, že člověk zvládne úplně všechno, pokud opravdu chce,“ ohlíží se Ivo za náročným obdobím. Každý večer trávil studiem odborných textů a návodů, aby druhý den ráno věděl, na čem se domluvit s řemeslníky. A někdy ty nejlepší nápady přišly v okamžicích naprostého vyčerpání. Když už nezbývala energie na vymýšlení zábradlí k podkrovní ložnici, zvolil jednoduché řešení. Zašel do lesa, uřízl několik březových kmenů a pevně je ukotvil od podlahy až ke stropu. Vznikla tak originální stěna, která odděluje schody do podkroví, a pak ještě jedna před postelí. V přízemí zase dominují bílá litinová kamna Jøtul, která úspěšně nahradila chybějící televizi. „Všichni mě od bílých kamen odrazovali, ale neměnil bych,“ usmívá se Ivo. Místo sledování obrazovky se tady díváte do plamenů nebo skrz velká prosklená okna pozorujete stromy ve větru.

Jak ohnout schody

Zajímavě se zrodilo i venkovní schodiště na terasu. Původní předloha z internetu počítala s lehkou konstrukcí plnou jemných tyček. Najatý zámečník se ovšem na složitý nákres netvářil a doporučil od něj kvůli obrovskému množství svařování a drahé práce upustit. Ivo se ale nevzdal a vymyslel vlastní technické řešení. „Metodiku jsem si sám navrhl, nechal schody vyrobit a ono to perfektně zafungovalo,“ popisuje. Odvážný nápad měl navíc nečekaně úspěšnou dohru. Z kutilského experimentu pak vznikl designový projekt Laavice.

K vybavení chaty patří také dobová pohodlná křesílka a stolek

Čistá příroda

Skutečným přírodním luxusem jehluboký vrt ve skále, který do chaty přivádí ledovou a křišťálově čistou vodu. A hned pod chatou teče řeka Blanice, kde Ivo dodržuje svůj oblíbený rituál: „Mám ve zvyku jít bosý jen v ponču na ranní a večerní koupačku do chladné řeky. Neskutečně mě to nabíjí. Vstup do vody v plavkách je ale zakázán!“ Chata dnes neslouží k masové turistice, ale jako tiché útočiště pro ty, kteří hledají klid. Občas se tady dokonce konají romantické komorní svatby. Po sezoně, která trvá od jara do podzimu, pak chata na zimu usíná. Ivo se v té době věnuje nezbytné údržbě a v klidu plánuje, kam své milované rodinné dědictví posune dál.

Text: Šárka Drbohlavová, foto: Klára Hošínská, Lenka Těšínská, Amazing Places, zdroje informací: autorský článek

Rodinná chata ze 70. let se změnila v baštu skandinávského designu