Výživné pro nezletilé a zletilé potomky


Rodiče mají povinnost své děti živit, čili mají k nim vyživovací povinnost. Podle ustanovení § 85 zákona o rodině trvá vyživovací povinnost rodičů k dětem do té doby, dokud nejsou schopny se živit samy.

I když tedy dítě nabývá osmnáctým rokem zletilosti, nekončí tím vyživovací povinnost rodiče. V praxi je obvyklé, že soudy uznávají děti za schopné se samostatně živit po dokončení přípravy na budoucí povolání, kam spadá i studium na vysoké škole nebo pomaturitní odborná příprava. Do dovršení zletilosti dítěte (do 18ti let věku dítěte) může zahájit řízení o určení výživného soud i bez návrhu, zatímco po dosažení zletilosti je možné zahájit takové řízení jen na návrh (tzn. podáním žaloby) oprávněného.

Pokud tedy dítě kupříkladu řádně studuje na vysoké škole (denní studium), trvá závazek k placení výživného po dobu studia, a to až do jeho dokončení. Naproti tomu, když dítě vstoupí do zaměstnání nebo zahájí jinou výdělečnou činnost, jež mu umožňuje samostatnou obživu, ale později ji přeruší za účelem studia, jímž chce nabýt kvalifikaci pro jiné povolání, vyživovací povinnost se již neobnovuje.

Povinnost rodiče vyživovat své dítě se samozřejmě netýká jen dětí narozených v manželství, ale i dětí narozených mimo manželství. Tato povinnost se týká i rodičů, kteří byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti. Pokud tedy soud rozhodne o ústavní výchově dítěte, rodič platí výživné státu, i když s ním dítě nežije, neboť je umístěno v dětském domově či jiném zařízení.

Stanovení výživného soudem

Pokud spolu rodiče nezletilého dítěte nežijí, nebo spolu žijí, avšak jeden z nich neplní dobrovolně své vyživovací povinnosti k nezletilému, upraví podle § 86 zákona o rodině rozsah jejich vyživovací povinnosti soud.

Podle zákona mají oba rodiče povinnost přispívat na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů. Při určení rozsahu vyživovací povinnosti rodičů soud přihlédne k tomu, který z rodičů a v jaké míře o dítě osobně pečuje. Žijí-li rodiče spolu, přihlédne se i k péči rodičů o společnou domácnost.

Výživné se nepromlčuje, ale…

Podle § 98 zákona o rodině se právo na výživné obecně nepromlčuje. Promlčují se však práva na jednotlivá opětující se plnění výživného. Zákon o rodině totiž stanovuje lhůtu, která omezuje možnost uplatnění výživného zpětně za dobu delší nežli 3 roky. Soud tak může přiznat výživné pro nezletilé děti pouze za dobu maximálně tří let zpětně ode dne uplatnění nároku u soudu. U zletilých dětí lze výživné dokonce přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení.

Určení výše výživného

Určování výše výživného soudem upravuje především § 96 a § 85 zákona o rodině. Pro stanovování jeho výše neexistují žádné tabulky, jak se mnoho lidí mylně domnívá. Výživné je určováno podle uvážení soudu individuálně. Při určení výživného přihlédne soud ze zákona k odůvodněným potřebám dítěte a ke schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům rodiče. Rodič, který bude dítě vychovávat či kterému bylo svěřeno do péče, by tedy měl soudu předložit věrohodný přehled o výdajích souvisejících s výchovou dítěte: tedy zejména o výdajích za stravu, ošacení, zájmové kroužky apod. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného zkoumá soud i to, zda se povinný rodič kupříkladu nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Přihlíží se rovněž k věku rodiče, jeho vzdělání v návaznosti na možnosti uplatnění na trhu práce v tom kterém regionu.

Je-li povinný rodič nezaměstnaný, může si soud vyžádat údaje z úřadu práce, na jejichž základě poté zhodnotí, jakých příjmů by mohl rodič dosahovat, kdyby byl zaměstnán. Pokud rodiče žijí s jinými partnery, může soud zkoumat i jejich příjmy, a to především z hlediska péče o společnou domácnost s povinným rodičem.

Rodič, který má příjmy i z jiné nežli závislé činnosti podléhající dani z příjmů, je povinen je soudu prokázat: předložit podklady pro zhodnocení svých majetkových poměrů a umožnit soudu zjistit i další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle zvláštních předpisů.

Nesplní-li rodič tuto povinnost, má se za to, že jeho průměrný měsíční příjem činí 12,7násobek životního minima jednotlivce (podle zvláštního právního předpisu, ust. § 85a zákona o rodině). Pokud to majetkové poměry rodiče připouštějí, lze za odůvodněné potřeby dítěte považovat i tvorbu úspor, zejména zabezpečujících přípravu na budoucí povolání.

Změna výživného

Podle § 99 zákona o rodině může soud, změní-li se poměry, změnit dohodu nebo soudní rozhodnutí o výživném pro nezletilé děti. Tato změna poměrů musí být podstatnějšího charakteru a také dlouhodobá, nebo trvalá. Pokud se jedná o zvýšení výživného, nelze pouze obecně tvrdit, že dosavadní výživné dítěti nestačí. Pro změnu rozhodnutí je třeba dokázat, že se změnily okolnosti pro stanovení výše výživného.

Ke změně vyživovací povinnosti rodičů k dětem dochází nejčastěji se změnou stupně školního vzdělávání. Jiné jsou potřeby dítěte, které nastupuje do první třídy, jiné u dítěte, které je již na druhém stupni či studuje střední školu. Pokud k takovéto změně nedojde, soud zvyšuje vyživovací povinnost zpravidla po uplynutí tří let od předchozí úpravy.

Povinnosti jsou oboustranné

Stejně, jako mají rodiče vyživovací povinnost vůči dětem, mají i děti, které jsou schopné se samy živit, povinnost zajistit svým rodičům slušnou výživu, jestliže to potřebují. Každé dítě plní tuto vyživovací povinnost takovým dílem, jaký odpovídá poměru jeho schopností, možností a majetkových poměrů ke schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům ostatních dětí (ustanovení § 87 zákona o rodině).

Text zákona o rodině najdete např. na internetových stránkách www.zakonycr.cz, a to v části „úplná znění vybraných zákonů“.

TEXT: MGR. BARBORA PEKOVÁ
KRESBA: JIŘÍ NOVÁK


Komentáře

Napsat komentář

ZÁKONÍK PRÁCE

Do publikace byly zapracovány 4 novely týkající se další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví, náhrady mzdy, skončení pracovního poměru aj. Najdete zde i aktuální sazby cestovních náhrad platné od roku 2009. Novely jsou v textu zákoníku zvýrazněny tučně. Více informací na www.zp.sagit.cz.

Sagit, 128 stran, cena 58 Kč

Knížky z nakladatelství Sagit si můžete objednat písemně na adrese: Časopisy pro volný čas, s. r. o., Táborská 979/5, 140 00 Praha 4, nebo e-mailem: knihy@provolnycas.cz