Viděli jsme cestou XXXIII.


Obě dnešní chalupy jsme objevili cestou po Orlických horách, až skoro na hranici se sousedním Polskem.

Příliš černobílé vidění

První chalupa je umístěná v půvabném a pěkně upraveném místě. Je po rekonstrukci, která je udělaná s velkou péčí a láskou. Pokud jde o krytinu, končící olištováním, památkáři by jistě navrhli zakončit ji pouze změnou kladení šablon – vedle diagonálních jednu řadu ortogonální. A satelit by neškodilo umístit pod střechu do krovu.

Chalupa je krásná, pečlivě opravená. Její příliš tvrdou černobílou barevnost by rozveselila červenozelená ořízka kolem oken.

Přístavek vstupu a trakt navazující na stavbu vlevo jsou bezpochyby pozdějšího data než chalupa uprostřed. Soudě podle oken jde o počátek 20. století. Dobře je zde udělaná ochrana před vodou, vzadu je směrem k chalupě zvednutý terén a na něj zřejmě navazuje travnatý žlab, který vodu odvádí pryč od základů. Zajímavé je, že tady nejsou okapy. Na horách totiž značně trpí. Odvodnění lze řešit právě žlabem v zemi, do něhož padá voda ze střechy rovnou.

Co bych chalupě vytkl, je příliš tvrdá černobílá barevnost. Dávám přednost oříškovému zbarvení a podle tradice bych v ostění oken udělal červenozelenou ořízku. Bílá, zelená a červená, to je víra, naděje a láska.

Na půli cesty

Na roubení této chalupy čteme nápis: Na prodej. Současní majitelé zřejmě neměli sílu dokončit rekonstrukci, kterou započali. Roubení je očištěné a natřené pěknou oříškovou lazurou. První, tzv. prahový trám je tmavší, zřejmě vyměňovaný. I když – vzhledem k namáhání se na rozdíl od smrku či borovice ve stěnách spodní trámy dělaly zmodřínu. Spáry jsou vyspravené a v celém přízemí jsou osazena nová okna.

Nový majitel by měl zachovat tradiční obklad štítu i okénka v něm a sjednotit tři různé odstíny zeleně.

Budoucím majitelům bych rád připomněl, že štít zakrytý původním šindelem je velmi zajímavý. Šindel je i na římse, chránící dvojici průčelních oken. Ponechal bych tam ptačí budku, a pokud se podkroví nevyužije pro bydlení, zachoval bych původní okna s krásným tyrkysovým ostěním. Jsou kolíčkovaná, s podjímaným sklem vH profilu bez tmelu. Na půdě bylo zřejmě letní bydlení. I když by byla trvale obytná, použil bych stávající křídla na venkovním líci jako součást špaletového okna.

U oken v přízemí je použita zeleň zcela jiného tónu – přimlouval bych se za sjednocení směrem k té tyrkysové. Ve vzorníku RAL je možné podobnou objevit. Výplňové vchodové dveře se secesním zdobením jsou zřejmě původní a opět bych se přimlouval za jejich ponechání. Eventuální netěsnosti lze řešit lištami. Kamenný chlév je připraven na omítnutí a dost kamene je připraveno i na opravu soklů.

Azbestové šablony na střeše bych nahradil eternitem, který se dnes vyrábí v Německu. Malý vikýřek je dost neobvyklý, je jen větrací, seno se asi podávalo z druhé strany. Pěkné jsou kameny na zápraží – zřejmě je to žula, která se vOrlických horách vyskytuje. Svod bych natřel, aby nezářil, ale je dobře umístěný, odvádí vodu od základů. Mělo by na něj navazovat koryto.

TEXT: ING. ARCH. KAREL DOUBNER
FOTO: FRANTIŠEK VAŇÁSEK


Komentáře

Napsat komentář