Viděli jsme cestou LVIII.


Tentokrát jsme vybrali dvě zděná stavení. První chalupu jsme objevili při cestě Píseckem, druhou ve východních Čechách, nedaleko Dvora Králové.

Neobvyklá barevnost

Nevelká stavba upoutá na první pohled svou barevností. V bílé boční fasádě je ostění z cihel, štítová stěna má v pískové omítce bílé zdobení. Je to poněkud neobvyklá kombinace, ale asi původní. Kdysi možná šlo o stáj nebo špejchar, dnes upravený k bydlení. Vlevo pod střechou jsou podávací dvířka, dole dvoukřídlá vstupní vrata, která se dnes nepoužívají. Okna v této stěně rovněž připomínají hospodářské využití stavby. Obílený sloupek může být pozůstatkem brány nebo nějaké budovy. Tomu by odpovídala i masivní zeď před ním.

Vchodové dveře v kamenném ostění jsou nové, výplňové, ovšem zjednodušené, což se pozná podle olištování výplní. Šestitabulková okna ve štítové stěně jsou ven otvíravá, zasazená v tlusté zdi dost hluboko. Možná dodatečně. Z uzavírající římsy je patrné, že stěna nahoře je tenčí než dole. Podkrovní okno bylo zřejmě osazeno později, je opatřeno dvojsklem. Je dost vysoké, neboť je jediným zdrojem světla do podkroví. Na střeše je starší dvojitá bobrovka s nově přeloženou částí v místě více namáhaném povětrností. Vpředu vyřešili majitelé ochranu fasády okapem. Není zrovna ozdobou, ale svůj účel plní. Dešťová voda je od stavení, které je na mírném kopci, dobře odvedena.

Před chalupou je zřejmě vstup do sklepa, ochráněný nízkou stříškou. Možná se kdysi nacházel uvnitř stavení, které tu stávalo. Zápraží z původních kamenů je moc pěkné.

Celá škála pískovce

Chalupa je dobře zachovaná včetně krásných oken. Jsou špaletová, otvíravá ven, buď jsou původní, nebo jde o zdařilou kopii. Mají správnou barevnost – pohyblivá část je bílá, v pevné je barevná linka. Úžasné jsou kamenné parapety, zřejmě z místního pískovce. Na stěně bývalých stájí pak vidíme celou škálu pískovců od bílé přes krémovou a okrovou až po červenou s příměsí železa. Ve stáji asi byla okna jednoduchá, vyklápěcí. Jsou nahrazena novými, u nichž si truhlář zjednodušil řešení kulatého nadpraží bedněním.

Vchodové dveře připomínají 60. léta. Tehdy se bezpochyby dělala i střecha krytá vláknocementovými šablonami (pozor, jsou-li barveny akrylem, pouštějí). V podkroví je asi jen jeden pokoj osvětlený okny ve štítě. Pokud by se mělo patro využít celé, bylo by vhodné udělat vikýře. Plocha střechy je totiž v poměru k fasádě hodně velká. A zdá se ještě větší kvůli vzadu přistavěné garáži. Fakt, že je obytná část užší než stáj a ve střeše je tím pádem „střih“, eliminuje tento dojem jen částečně. Méně organická je návaznost stříšky, která kryje vstup a posezení. Ale jiné řešení pro ochranu před sluncem a deštěm asi nebylo.

Ve snaze sjednotit stavbu barevně zvolili možná majitelé sytější tón pro nárožní armatury, plochou římsu ohraničující štít a ozdoby v nadpraží. Obvykle se používaly spíš barvy blízké pískovci. Ale tady výraznější barevnost nevadí. Navíc, barva je pomíjivá.

text: ING. ARCH . KAREL DOUBNER
foto: MARIE RUBEŠOVÁ


Komentáře

Napsat komentář