Velká novela stavebního zákona

Rubrika: Právo

Dne 22. října 2012 vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 350/2012 Sb. novela zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, která nabyla účinnosti dne 1. 1. 2013.

Velká novela Stavebního zákona

Hlavním cílem této novely stavebního zákona zřejmě bylo urychlit, zjednodušit a zlevnit přípravu a povolování jednotlivých staveb. Novela rovněž mění 13 navazujících zákonů. S ohledem na to, že je velmi rozsáhlá, zmíním se jenom o některých důležitých změnách, které jistě budou zajímat stavebníky z okruhu našich čtenářů.

Novela přináší hlavně tyto změny:

  1. Zjednodušuje a zkracuje postup při pořizování územního plánu nebo jeho změn tím, že byl vypuštěn koncept územního plánu. Doba pro pořízení územního plánu nebo jeho změn se tak zkrátí. Pokud byl ke dni nabytí účinnosti novely pořízen koncept územního plánu a nebylo zahájeno jeho projednání, považuje se tento koncept za návrh územního plánu. V případech, kdy již bylo zahájeno jeho projednání, dokončí se podle dosavadních právních předpisů.
  2. Rozšiřuje okruh staveb, ke kterým není třeba územní rozhodnutí ani územní souhlas a které lze realizovat bez předchozího projednání se stavebním úřadem (§ 79 zákona). Jde zejména o: – skleník do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky umístěný nejméně 2 m od hranic pozemku, bez podsklepení, – stavby do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m, na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejde o jaderné zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, stavba je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umísťována nejméně 2 metry v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, – bazén do 40 m2 zastavěné plochy na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v zastavěném území, umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, – přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky, – výměna vedení technické infrastruktury, pokud se nemění její trasa a nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma.
  3. Zjednodušuje a zkracuje územní řízení. Povinné ústní jednání zůstává pouze u záměrů posuzovaných ve zjišťovacím řízení, nebo u takových, na které se provádělo posuzování vlivů záměrů na životní prostředí; v ostatních případech může stavební úřad od ústního jednání upustit.
  4. Rozšiřuje okruh staveb, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu – § 103 (stavebník je bude realizovat na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu). Zejména jde o tyto stavby: – podzemní a nadzemní vedení přenosové nebo distribuční soustavy elektřiny, – vedení přepravní nebo distribuční soustavy plynu, – rozvody tepelné energie, – vedení sítí veřejného osvětlení, – stavby pro výrobu energie s celkovým instalovaným výkonem do 20 kW s výjimkou stavby vodního díla, – vodovodní, kanalizační a energetické přípojky včetně připojení stavby a odběrných zařízení vedených mimo budovu, nebo připojení staveb plnících doplňkovou funkci ke stavbě hlavní na rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní, – oplocení, – reklamní a informační zařízení, – odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy do 300 m2, které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí.
    Ohlášení nebo stavební povolení vyžadují změny staveb uvedených v tomto bodě, jejichž provedení by mělo za následek překročení zmíněných parametrů.
  5. Nově je upraveno vydání certifikátu autorizovaného inspektora (v konkrétních případech může nahradit rozhodnutí nebo souhlas stavebního úřadu) způsobem omezujícím možnosti zneužití (§ 117 a násl.). Certifikát musí být zveřejněn na úřední desce úřadu po dobu 30 dnů tak, aby kdokoliv mohl zjistit, že se bude stavba na území obce realizovat. Nemělo by docházet k tomu, že autorizovaný inspektor opomene projednat záměr s některými účastníky řízení. Pokud s nimi neprojedná záměr, nebo konečné řešení záměru je v rozporu s tím, co s nimi bylo projednáno, mohou podat námitku proti vydanému certifikátu.
  6. Účast veřejnosti ve stavebním řízení je oproti stávajícímu stavu konkretizována pouze na případy, ve kterých mohou být stavebním povolením dotčeny veřejné zájmy chráněné podle zvláštních předpisů, a nebylo o těchto věcech již rozhodnuto v územním řízení.
  7. Pro stavebníka nový zákon přinesl i úlevu. Pokud stavební záměr předem projedná se sousedy, od všech získá souhlas stvrzený podpisem – pak může stavební odbor upustit od ústního jednání.
  8. Dřívější užívání dokončené stavby je zajištěno tím, že: – stavby nevyžadující kolaudační souhlas může stavebník užívat následující den po kontrolní prohlídce stavby; stavební úřad ověří do protokolu, že je vše v pořádku, – u staveb vyžadujících kolaudační souhlas je zákonem nově stanovena šedesátidenní lhůta od podání žádosti, do které musí být stavebním úřadem učiněna závěrečná kontrolní prohlídka stavby (podle původně platného znění nebyla tato lhůta stanovena).

Novelou stavebního zákona se současně mění tyto zákony: zákon o požární ochraně, horní zákon, zákon o ochraně přírody a krajiny, zákon o dani z nemovitosti, zákon o výkonu povolání autorizovaných architektů, autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, zákon o zeměměřičství, atomový zákon, zákon o oceňování majetku, zákon o hlavním městě Praze, energetický zákon, zákon o posuzování vlivů na životní prostředí, vodní zákon a zákon o správních poplatcích. Změnami v některých uvedených zákonech se budeme rovněž zabývat.

TEXT: MGR. BARBORA PEKOVÁ
KRESBA: JIŘÍ NOVÁK

Velká novela stavebního zákona