Renovace nábytku
Při koupi chalupy se často nový majitel stává vlastníkem i některých starších kusů nábytku. Který se vyplatí zachovat a obnovit, a co můžeme očekávat od restaurátora?
Renovované části nábytku restaurátor opět spojí. V tomto případě spoj na kolíčky s použitím lepidla doklepává gumovou palicí
Někdy samozřejmě postačí skutečnost, že se nám starý nábytek líbí nebo vyloženě k nějakému účelu hodí. Kromě toho je dobré také rozeznat, jestli se jedná o originál nebo repliku. Ačkoliv dobře udělaná replika s dodržením všech původních technologických náležitostí má také svou cenu, originál je vždy obohacen navíc historickou hodnotou.
Originál nebo replika?
Odborné posouzení stavu a původu nábytku je nejlepší ponechat na restaurátorovi. Některé odlišnosti však můžeme zaregistrovat i sami. Původní starý kus má tzv. patinu – tj. je vidět působení času na vzhled materiálu. Dřevo stále barevně dozrává a mírně mění tvar při sesychání, původně rovné plochy se místy prohnou a získají větší plastičnost. U skutečně starého dřeva jsou široké jarní letokruhy v kresbě vždy světlejší než tvrdší a tenčí léta.
Stará prvorepubliková selská postel je po renovaci zase jako nová
U uměle zpatinovaného povrchu např. mořidlem se efekt přesně obrátí – široká léta jsou vlivem savosti tmavší a tvrdá jsou světlejší. To se velmi často objevuje u nedokonalých replik z nového dřeva.
Stáří můžeme rozpoznat i podle dalších znaků. Mechanické vlivy při používání nábytku zapříčiní nepravidelné zaoblení původně ostrých hran, např. lišt, klapaček dveří apod. Místa častého namáhání (panty, dotyky dveří s korpusem, dna šuplat s pojezdy) bývají hodně opotřebena. Nelakovaná místa, jako jsou vnitřky šuplat nebo záda, jsou často šedivá a v místech, která nejsou vidět, bývají hrubě opracována (ručně obtesána či vyhoblována).
Co udělá restaurátor
Každý kousek, ať už se jedná o skříň, stolek, židli nebo truhlu, restaurátor pečlivě vyfotografuje tak, aby zachytil veškerá poškození. Poté vypracuje popis a restaurátorský záměr, co by se vlastně mělo renovovat a s jakým cílem. Pak již nastává řemeslná fáze.
V chalupách často bývaly spižní skříně, kterým se také říkalo chlebovka nebo moučnice. Tato je z 2. poloviny 19. století
Nejprve se celý kus nábytku demontuje na jednotlivé části a z nich se odstraní původní laky, pojidla i nečistoty. Případně se ošetří proti dřevokazné houbě nebo hmyzu.
V případě, že některá část bude chybět, nebo nebude již funkční, udělá restaurátor z přibližně stejně starého dřeva nový artefakt věrně podobný chybějící části.
Veškeré lepené spoje se klíží kostním klihem, který je původním pojidlem hojně používaným našimi předky. Jestliže má nábytek poškozené ozdobné vykládání (dřevem jiné barvy, slonovinou, kovem či perletí), je nutné takovou intarzii opravit. Podle druhu renovovaného dřeva se pak na nábytek nanese šelaková politura nebo se ošetří voskem. Závěrem restaurátor opatří nábytek zrenovovaným kováním nebo chybějící nahradí nově vyrobeným.
RESTAUROVÁNÍ MALOVANÉ TRUHLY
www.klabouch.moje-stranky.cz, www.starozitny.cz
TEXT: PETR PETŘÍČEK
FOTO: IVAN POLTAVEC A JOSEF KLABOUCH
Renovace nábytku
