Popel ze spalování pelet nevyhazujte, získáte zdarma kvalitní hnojivo


Přemýšlíte, čím letos hnojit vaši zahradu? Dřív než vyrazíte do obchodu, zajděte se podívat doma do kotelny. Pokud v domě vytápíte dřevem, dřevěnými peletami nebo briketami, vyprodukujete ročně až 30 kilo popela, který je vynikajícím zásaditým hnojivem s vysokým obsahem vápníku, draslíku, fosforu a hořčíku. Okrasné rostliny, záhony se zeleninou, jahodami i jiným drobným ovocem proto pohnojte raději popelem, který vám zůstal po topné sezoně než drahou chemií.

 

Složení popela vzniklého při spalování dřeva, pelet i dřevěných briket odpovídá vysoce kvalitním minerálním hnojivům, která najdete v obchodech. Podle studie České zemědělské univerzity v Praze a údajů české firmy BIOMAC v sobě může mít popel až 30 % vápníku, 10 % draslíku, 5 % hořčíku a 3 % fosforu. Většina těchto živin se do dřeva dostala z půdy v průběhu růstu stromu, a tak se nyní po jeho spálení může přirozeně vrátit zpět.

 

Zásadité minerály
Právě tyto minerály, které v půdě působí zásaditě, jsou vhodné pro pěstování plodové zeleniny, cibulovin, drobného ovoce, jako jsou jahody, maliny nebo rybíz a taky mnohých okrasných rostlin. Popel můžete na záhony sypat přímo, a to v dávkách 0,5 až 2 kg na 10 m2, anebo ho přidat do kompostu, a to v dávkách 3 až 5 kg na 1 m3. Minerály se tak navážou na organickou hmotu, přidá se dusík, který dřevěný popel neobsahuje. Výsledkem je dokonalé, organicko-minerální domácí hnojivo, které vás nestojí ani korunu navíc.

„Je to dobře známá a velmi stará metoda, na kterou se teď trochu pozapomnělo. Popel ze spalování dřeva fungoval jako hnojivo už kdysi dávno, když se žďářily lesní porosty, aby vznikla kvalitní zemědělská půda. Později byl sypán do hnojišť či jímek a kombinován s hnojem ze statků,“ vysvětluje historii hnojení dřevěným popelem Vladimír Stupavský, předseda Klastru Česká peleta, který sdružuje výrobce dřevních pelet, briket a kotlů na biomasu. „Záleží nám na tom, aby vytápění bylo komfortní, šetřilo peníze i životní prostředí. A využití popela jako hnojiva přesně takové je – jednoduché, levné a navíc ekologické,“ dodává Stupavský.

 

Bez chemických pojiv
Dřevěné pelety i brikety, které jsou k dostání na českém trhu, vznikají silným stlačením dřevěné suroviny z domácích pil, neobsahují žádná chemická pojiva, a proto je i popel velmi čistý a přírodní. V kvalitě a složení se nijak neliší od toho, který vzniká při spalování dřeva. Na rozdíl od uhelného popela, který zahradníci naopak vůbec nedoporučují používat jako hnojivo, neobsahuje dřevěný popel žádné těžké kovy. I obsah nežádoucího uhlíku je ve světle hnědém dřevěném popelu výrazně nižší a efektivním spalováním je možné ho ještě snížit.

Běžný rodinný dům spálí ročně asi 6 tun dřevěných pelet, což odpovídá 30 kg vzniklého popela. Pokud ho nevyhodíme, ale využijeme na zahradě jako hnojivo, můžeme ušetřit několik set korun, protože chemická hnojiva z obchodu už nebudeme potřebovat. Kvalitu hnojiva, které nám takto doma vznikne, můžeme ovlivnit výběrem pelet – čím kvalitnější, tím čistší popel – a taky výběrem technologie spalování, která by měla být co nejefektivnější.

 

O KLASTRU

Klastr Česká peleta je zájmovým sdružením právnických osob (z.s.p.o.) registrovaným u KUSK OVV, reg. č. 306/2010/PZ. Sdružuje firmy z oblasti výroby kotlů na pelety a další dřevěná paliva, producenty dřevěných paliv, poradenské či distribuční společnosti a univerzitní i výzkumné instituce.

 

TEXT: REDAKCE
FOTO: ČESKÁ PELETA


Komentáře

Napsat komentář