Cestičky ze šlapáků a štěrků

Rubrika: Péče o zahradu, rss-feed, Zahrada, Zahradní realizace

Upravené cesty jsou nedílnou součástí každé kultivované zahrady. Chceme-li jí zachovat přírodnější ráz, můžeme volit buď nenápadné šlapáky, nebo různé štěrky a oblázky. Případně jejich kombinaci.

Zahradní cestičky zajišťují pohodlný pohyb, zabraňují tomu, abychom chodili blátem nebo loužemi, současně chrání trávník a další zeleň před poškozením.
Takzvané šlapáky, tedy ploché kameny nebo jejich betonové imitace jsou ideální do travnatých ploch. Tím, že rychle obrostou trávou, působí naprosto přirozeným dojmem.
Druhou možnost představují štěrky, kamenné drtě nebo příjemnější oblázky. Nabízí se i třetí možnost, zkombinovat méně stabilní vsakující materiál s pevnými nášlapnými plochami.

Cestičky vysypané štěrkem vypadají, jako by tu byly odjakživa

Kamenné nášlapy

Kámen působí v zahradě nejpřirozeněji, odolává otěru, je mrazuvzdorný, nepotřebuje údržbu. Pro šlapáky se hodí zejména andezit, pískovec, ortorula, břidlice, ale i mramor či vápenec. Vybírat můžeme z různých velikostí i tvarů od nepravidelných přes kruhové, čtvercové, obdélníkové, oválné, ledvinové, půlkruhové až po půlměsíce či stylizované listy.

Betonové šlapáky

Jedná se v podstatě o litou dlažbu, která může plnohodnotně nahradit přírodní kameny. Je rovněž mrazuvzdorná a má velmi dlouhou životnost. Betonové nášlapy mohou být v surovém provedení, s povrchem z vymývaného kamene, nebo imitují přírodní kámen, dřevěné koláče, fošny či trámy.

Šlapáky z litého betonu mohou evokovat staré pražce (Hornbach)

Štěrky a drtě

Přístupové cestičky můžeme také vysypat štěrkem nebo kamennou drtí, kdy se jedná nejčastěji o lomový vápenec, křemen, mramor, rulu a zeolit. Vysokého efektu za poměrně málo peněž dosáhneme použitím tzv. kamenné kůry, jejíž vzhled připomíná jeden z druhů ruly.
Největším přínosem štěrkových cest je vsakování vody. Jejich povrch zůstává suchý a současně se do půdy dostává stále vzácnější vláha, která se na betonovém chodníku nebo dlažbě bez užitku vypaří. Pokládka není náročná, drcené kamenivo s ostrými hranami se velmi dobře zhutňuje. Nejprve ovšem musíme odstranit drny, zhutnit půdní podklad, aby se cesta nepropadávala, položit geotextili, která zabrání prorůstání plevelů a travin.
Štěrkové cesty mají samozřejmě i své negativum, pochozí plocha je nezpevněná, tudíž je chůze po ní obtížnější zejména pro méně mobilní osoby. Ostré kamenné úlomky mohou způsobit poranění malým dětem, když na cestičce upadnou. Bolestivé poranění tlapek si na něm mohou přivodit i pejsci.
Kamenivo potřebuje také pravidelně uhrabávat. Dalším mínusem je růst trávy a plevelů, jejichž semínka zafouká do štěrku vítr. Spadané listí nebo třeba sklo z rozbité lahve se z kameniva špatně dostává.

Oblázky a valounky

Ekvivalentem kamenných drtí je tzv. kačírek, směs praných říčních kamenů, nebo rozměrově větší valounky. I takto pojaté zahradní komunikace dobře propouští vodu, zaoblené hrany nepředstavují riziko poranění. Zaoblení současně představuje nevýhodu, protože kamínky nelze v ploše dobře zhutnit, zůstávají mezi nimi větší mezery než u drtě.

Dobré rady

  • Kamenné nášlapy i štěrky by měly ladit s ostatními kamennými prvky v zahradě.
  • Pro optimální umístění nášlapů si nejprve vyzkoušejte běžnou délku kroku.
  • Důležitý je protiskluzový povrch, aby byla chůze po nášlapech bezpečná.
  • Dvojí frakce drceného kameniva umožňuje jeho lepší zhutnění.

Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock a archiv firem

Cestičky ze šlapáků a štěrků