Okraje záhonů


Udržovat záhony nebo cesty sousedící s  trávníkem není snadné. Zelené rostlinky si stále hledají cestu na zakázané území. Nabízíme vám několik řešení.

Ať už zvolíme pro okraje jakýkoliv materiál, nesmíme zapomínat na to, že se trávník, navazující na osázené či vydlážděné plochy, bude sekat. Cestičky, záhony a odpočinkové plochy by měly být asi o centimetr níž než plocha trávníku. Pak můžeme se sekačkou plynule přejet, aniž bychom ji poškodili.

Dřevo, bambus, proutí

Velmi pěkně vypadají záhony ohraničené kamenem. A do venkovských zahrad se také nejlépe hodí. Leckdo volí i dřevěné palisády. Většinou mají kruhový nebo půlkruhový průřez. Ale lemy ze zcela stejných prvků působí příliš monotónně. Lemy mohou být tvořeny i z prken nebo podélné kulatiny, ovšem pak již okraj záhonu nelze tvarovat například do oblouku. Zajímavě působí bambusové palisády o stejné nebo i nestejné výšce stonků, popřípadě nízké plůtky proplétané z proutí.

Volíme-li přírodní materiály (s výjimkou kamene), musíme samozřejmě počítat s tím, že i když je ošetříme proti zemní vlhkosti, nevydrží dlouho. Omezenou životnost mají i okraje vyskládané z klasických cihel. Lemujeme-li záhony nebo i cesty nějakými vyvýšenými prvky, měli bychom mezi nimi a trávníkem vyhloubit zhruba deseticentimetrový pruh země (lze jej částečně vysypat drobným kamenem). Pak nebudeme mít při sekání trávníku problémy.

Beton a ocel

Totéž platí, nahradíme-li dřevěné prvky betonem. Palisády a tvarovky se dělají z šedého i barveného betonu. Jejich výhodou je snadná instalace, údržba a poměrně vysoká trvanlivost, ale hodí se hlavně do modernějších zahrad. Některé mrazuvzdorné vibrolisované betonové cihly lze naopak použít i ve venkovských kompozicích. Svou patinu, díky níž je od opotřebovaných klasických téměř nerozeznáte, získávají otloukáním ve velkých bubnech.

Dalším materiálem, o němž můžeme uvažovat, je kov. Velmi dlouhou životnost i v náročných klimatických a půdních podmínkách mají obrubníky ze speciální flexibilní oceli, galvanizované a ošetřené antikorozním nátěrem (EverEdge). Lze je ohnout do libovolného tvaru. Pro ukotvení v půdě jsou opatřeny bodci. Stabilitu obrubníků v půdě zvyšuje zámkový systém, pomocí něhož se dílce spojují.

Neviditelné obrubníky

V poslední době jsou velmi oblíbené také tzv. neviditelné obrubníky. Vyrábějí se z nejrůznějších materiálů: z trvanlivého plastu, recyklovaného plastu i oceli. Zapouštějí se zcela nebo částečně do země, a tak úplně zabrání prorůstání trávníku tam, kde trávu nechcete. Vyrábějí se většinou v několika velikostech (výškách), v zelené, rezavé a černé barvě a obvykle se spojují na zámek. Při správném použití je vidět z celého obrubníku jen horní hrana.

Dokonce si můžete pořídit obrubník, v jehož okraji bude proudit závlaha (Garden Diamond nebo Lanit). Obrubník lze rozdělit do sekcí, v nichž se závlaha může nastavit individuálně a také napojit na časovač.

www.amispol.cz, www.betonbroz.cz, www.everedge.cz, www.geomall.cz, www.lanitgarden.cz/zahradni-obrubnik, www.naka.cz, www.neviditelnyobrubnik.cz

TEXT: MARIE RUBEŠOVÁ
FOTO: AUTORKA A ARCHIV FIREM

Okraje záhonů


Komentáře

Napsat komentář