O vodách na pozemku


S vodou na pozemku jsou vždycky problémy. V případě, že nám chybí, ale i tehdy, když je jí moc a teče k nám třeba od sousedů. Co na to říká zákon?

Nový občanský zákoník upravuje, co se srážkových vod neboli imisí týká, sousedské vztahy v ust. § 1013. Následující ustanovení jsou použitelná nejen na vztahy přímých sousedů, ale i v případech, kdy vlastník jednoho pozemku ruší tzv. imisemi vlastníka druhého, nesousedícího pozemku. Zákon výslovně zakazuje přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, pokud se to neopírá o závažný právní důvod. Nový občanský zákoník rozlišuje mezi imisemi přímými (např. svádění vody z okapů na cizí pozemek), které jsou zakázány vždy, a imisemi nepřímými, které jsou zakázány jen tehdy, pokud přesahují míru přiměřenou místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku.

Voda ze stavby

Ust. § 1019 stanoví, že vlastník pozemku může požadovat po sousedovi úpravu stavby na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh či led na jeho pozemek. Stéká-li však na pozemek přirozeným způsobem z výše položeného pozemku voda, zejména pokud tam pramení či v důsledku deště nebo oblevy, nemůže soused požadovat, aby vlastník tohoto pozemku svůj pozemek upravil. Pokud tedy vlastník rodinného domu odvádí vodu (i malé množství) z okapů či přímo ze střechy na sousední pozemek a nemá s ním uzavřenou dohodu, je toto jeho jednání od 1. 1. 2014 zakázané.

Se sousedem je možné se domluvit na řešení a uzavřít s ním smlouvu o zřízení služebnosti podle ust. § 1270 obč. zák. Služebnost okapu spočívá v právu svádět dešťovou vodu ze své střechy na cizí nemovitost buď volně, nebo ve žlabu. V případě, že by voda odtékala žlabem, je stanovena povinnost toho, v jehož prospěch služebnost svědčí, udržovat žlab v dobrém stavu. V souvislosti se svodem dešťové vody můžeme zmínit i právo na svod dešťové vody upravené v ust. § 1271 obč. zák. Toto právo vzniká tehdy, když vlastník pozemku využívá srážkovou vodu ze sousedního domu ke své potřebě, například k zalévání zahrady. V takovém případě hradí náklady na vybudování a údržbu svodu ten, kdo toto právo využívá.

Vrtané i kopané studny

Kopané či vrtané studny jsou stavbami ve smyslu stavebního zákona. Jsou dokonce speciálními stavbami – vodními díly dle ustanovení § 55 zák. č. 254/2001 Sb. ve znění dalších předpisů (dále jen vodní zákon). Vodní zákon říká, že studny jsou vodní díla sloužící k nakládání s vodami. Podle ust. § 15 odst. 1 vodního zákona je k provedení vodních děl, k jejich změnám a změnám jejich užívání nebo k jejich odstranění třeba stavební povolení vodoprávního úřadu jako speciálního stavebního úřadu. Vodní zákon dále říká, že slouží-li vodní dílo k nakládání s vodami a je-li vydání tohoto povolení k nakládání s vodami potřeba, lze vodní dílo povolit jen tehdy, když bylo povoleno nakládání s vodami nejpozději současně s povolením stavby vodního díla.

V § 8 odst. 1 písm. b) vodního zákona se pak jednoznačně uvádí, že povolení k nakládání s podzemními vodami je třeba k jejich odběru. Stavební povolení se tedy týká každé studny (kopaná studna, vrtaná studna). Je nutné ho vyřídit i v případě, že se opravuje stávající studna (rekonstrukce se ohlásí vodoprávnímu úřadu, který rozhodne, zda je tak rozsáhlá, že je třeba stavební povolení). Stavební povolení je nutné vyřídit i tehdy, kdy prohlubujete kopanou studnu vrtáním. Při stavbě nové studny je možné před podáním žádosti o stavební povolení udělat zkušební vrt. Toto povolení se musí vyřídit dříve, než se začne s hloubením samotné studny. O stavební povolení se žádá na příslušném vodoprávním úřadu, který je součástí obecního úřadu.

Vodní toky

A jak je to v případě, že pozemek leží u nějaké vodní plochy? Povrchové a podzemní vody nejsou předmětem vlastnictví a nejsou součástí ani příslušenstvím pozemku, na němž nebo pod nímž se vyskytují. Práva k těmto vodám upravuje vodní zákon.

Vlastníci pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, jsou mimo jiné povinni:

  • udržovat břehy koryta vodního toku ve stavu potřebném k zajištění neškodného odtoku vody, odstraňovat překážky a cizorodé předměty ve vodním toku,
  • strpět na svém pozemku vodní díla umístěná v korytě vodního toku,
  • ohlašovat správci vodního toku zjevné závady v korytě vodního toku,
  • strpět na svém pozemku bez náhrady umístění zařízení ke sledování stavu povrchových a podzemních vod a ekologických funkcí vodního toku, například plavebních znaků apod.,
  • strpět průchod osob podél vodních toků.

Vlastníci pozemků sousedících s koryty vodních toků jsou povinni:

  • strpět na svém pozemku bez náhrady umístění zařízení ke sledování stavu povrchových a podzemních vod a ekologických funkcí vodního toku, umístění plavebních znaků apod.,
  • strpět, po předchozím projednání s nimi, po nich průchod osob.

Vodoprávní úřad může vlastníkům pozemků sousedících s koryty vodních toků zakázat kácet stromy a keře zabezpečující stabilitu koryta vodního toku.

Obecné nakládání

Obecné nakládání se týká pouze povrchových vod, jelikož pro podzemní vody je vyžadováno povolení dle § 8 zákona. Dle ustanovení § 6 odst. 1 zákona je každému dovoleno pro vlastní potřebu odebírat povrchovou vodu nebo ji užívat například k rekreačním účelům (koupání a jiné vodní sporty, bruslení na zamrzlé hladině), praní prádla atp. Takto užívat povrchové vody lze jen na vlastní nebezpečí, za případné škody vzniklé při takovém nakládání s vodami nejsou odpovědní vlastníci pozemků koryt vodních toků, správci vodních toků ani jiné osoby.

Za obecné nakládání s povrchovými vodami se nepovažuje užívání těchto vod k plavbě nebo k rybářským účelům. O obecné nakládání s povrchovými vodami jde tehdy, pokud k tomuto nakládání není používáno zvláštní technické zařízení, jehož provoz by vyžadoval elektrickou, mechanickou nebo jinou energii. Souhlas ani povolení vodoprávního úřadu není třeba ani k zachycování povrchových vod jednoduchými zařízeními (hrázky a stružky, které nejsou vodními díly podle § 55) na jednotlivých pozemcích a stavbách nebo ke změně přirozeného odtoku vod za účelem jejich ochrany před škodlivými účinky těchto vod. Text vodního zákona můžete najít na stránkách Ministerstva životního prostředí.

www.mzp.cz

Text: MgR. BARBORA PEKOVÁ
Kresba: JIŘÍ NOVÁK


Komentáře

Napsat komentář

Pravidla silničního provozu, Autoškoly, ÚZ č. 977

Od minulého vydání byl změněn zákon o silničním provozu, jeho prováděcí vyhláška a také prováděcí vyhláška k zákonu o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení vozidel. První kapitola obsahuje předpisy upravující pravidla silničního provozu. Druhá kapitola obsahuje 3 předpisy, kterými se stanoví pravidla a postupy pro získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel. Součástí publikace jsou barevné přílohy s dopravními značkami.
Více informací na www.sil.sagit.cz.

Sagit, 288 stran, cena 115 Kč