Náhrada škody


V případě poškození nemovitosti cizí osobou můžete v prvé řadě požadovat uvedení poškozené věci do původního stavu, v druhé řadě je možné požadovat náhradu škody v penězích (např. i v případě, že věc opravíte svépomocí).

Při kácení stromů na obecním pozemku došlo k poškození keramických tašek, které chrání plotovou zeď před zatékáním, padajícími větvemi. Starosta se uvolil, že tašky svépomocí opraví. Nedlouho poté v jiném místě firma, která pro obec pracovala, poškodila další tašky. Starosta byl tak „hodný“, že sehnal stejné tašky (už se nedají koupit), ale oprava se odkládala, do zdi mezitím zatékalo. Opravu jsme proto realizovali sami. Máme nárok na náhradu? Čelišovi, Pardubice

V případě poškození nemovitosti můžete v prvé řadě požadovat uvedení poškozené věci do původního stavu, v druhé řadě je možné požadovat náhradu škody v penězích (např. i v případě, že věc opravíte svépomocí).
Škodou se dle občanského zákoníku míní újma na jmění. Rozumí se jí tedy nejenom snížení majetku poškozeného, ale také například zvětšení jeho dluhů. Rozlišují se tři typy základních deliktů – porušení dobrých mravů, zákona a smlouvy. Náhrada škody se pak u jednotlivých deliktů liší podle zavinění. Náhrada škody při porušení povinnosti stanovené zákonem nastane pouze v případě zavinění škůdce.
Škůdce může být povinen škodu hradit i bez svého zavinění. Této povinnosti se vyhne, pouze pokud prokáže, že škoda byla způsobena zásahem vyšší moci, například živelní pohromou. Škoda představuje jakoukoli ztrátu na majetku. Nejedná se přitom pouze o újmu skutečnou, tj. výši, o kterou se hodnota majetku snížila, ale i o ušlý zisk, tj. výši, o kterou se hodnota majetku nezvýšila, ačkoliv se zvýšit měla.
Pokud někdo způsobí jinému škodu, může po něm poškozený požadovat, aby buď uvedl poškozenou věc do původního stavu, nebo aby ji nahradil v penězích. Občanský zákoník preferuje náhradu škody uvedením do původního stavu. Zároveň však umožňuje, aby si poškozený místo této formy zvolil náhradu peněžitou. V případném soudním řízení nebude soud moci jeho volbu posuzovat a zasáhne proti ní pouze ve zcela výjimečných případech, například pokud by poškozený svoji volbou sledoval šikanu škůdce.
Není-li možné nahradit škodu uvedením do předešlého stavu anebo požádá-li o to poškozený, hradí se škoda v penězích. Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. Výše náhrady škody v sobě zahrnuje nejenom skutečnou škodu, ale i ušlý zisk.
Občanský zákoník uvádí, že kromě obvyklé ceny věci, kterou má věc v době poškození, musí být zohledněny i účelně vynaložené náklady, které musely být k obnovení funkčnosti věci vynaloženy.

Nechtěné kontejnery

Náš pozemek sousedí s obecním pozemkem, vzájemně jsou odděleny částečně plotem, částečně zdí. Obec se v bezprostřední blízkosti zdi svévolně rozhodla vybudovat betonový „plácek“, na který umístila tři kontejnery na tříděný odpad, aniž by se ptala na náš souhlas, respektive i přes náš vyslovený nesouhlas. Betonová plocha se dotýká naší zdi, kontejnery také. Navíc oba pozemky jsou chráněny coby památkové areály. Kontejnery tedy hyzdí pohled, vsypávání (především skla) a vysypávání popelářským vozem ruší značným hlukem, někdy i zápachem. Jaké jsou možnosti obrany, abychom dosáhli přemístění kontejnerů na vhodnější místo? P. Dvořák, Znojmo
Stanoviště sběrných nádob je místo, kde jsou sběrné nádoby trvale nebo přechodně umístěny a to buď pro účely shromažďování odpadů a jejich následného předání k využití, nebo odstranění (stanoviště sběrných nádob na vytříděné složky komunálních odpadů) oprávněnou osobou, nebo za účelem předání v nádobách shromážděných komunálních odpadů k odstranění (stanoviště sběrných nádob na směsný komunální odpad) oprávněnou osobou. Stanoviště sběrných nádob mohou být individuální nebo společná pro více uživatelů.
Obec může v mezích zákonného zmocnění obecně závaznou vyhláškou uložit povinnost přistavit sběrné nádoby na směsný komunální odpad v určené dny a doby na určená místa, kde shromážděný odpad ze sběrných nádob převezme oprávněná osoba.
Obec by měla obecně závaznou vyhláškou popsat systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Bez ohledu na to, zda tuto vyhlášku vydá, je povinna určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad. Dle výkladu zákona jsou obce mimo jiné oprávněny určit typy sběrných nádob a jejich trvalé nebo přechodné stanoviště, které mohou být individuální nebo společná pro více uživatelů.
Zákon o odpadech nestanoví a ani nemůže stanovit minimální vzdálenost umístění kontejneru na komunální odpad od obydlí. Obec je povinna určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují. Ve chvíli, kdy fyzická osoba odloží komunální odpad na místě k tomu určeném, se obec stává původcem odpadů, zároveň i jeho vlastníkem a je odpovědná za další nakládání s ním a musí plnit řadu povinností pro ni jako původce ze zákona vyplývající.
Řešit konkrétní vzdálenost sběrných nádob na komunální odpad od obydlí nepatří do předmětu úpravy zákona o odpadech, který má obecný charakter. Je to zejména z toho důvodu, že je vždy potřeba brát v potaz konkrétní podmínky obce, její polohu, dostupnost jednotlivých domů, krajinný ráz, možnost svozu (příjezd) odpadu atd. Proto je ponecháno na obci (a zcela jistě to pro obce není jednoduché), aby tuto věc řešila ve své samostatné působnosti.
Dle našeho názoru by však umísťování nádob mělo být řešeno ve stavebním řízení, zejména v případě, kdy dochází k výstavbě místa, kde nádoby na odpad budou stát. Vlastníci sousedních nemovitostí by pak měli být účastníky řízení a měli by mít možnost se k řízení vyjádřit, stejně by se zřejmě měl vyjádřit i příslušný památkový úřad, pokud se jedná o umístění nádob v oblasti jejich zájmu.
Možná by bylo vhodné obrátit se písemně na obecní úřad se žádostí o vysvětlení situace a popis jejich postupu (zda proběhlo stavební řízení, či byl osloven orgán památkové péče).

Text: Tomáš Krásenský a Barbora Peková
Kresba: Jiří Novák


Komentáře

Napsat komentář

Tip

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Publikace obsahuje úplné znění zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s důležitými změnami od května 2016. Dále je zde zákon o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, vybraná ustanovení zákoníku práce, zákona o ochraně veřejného zdraví, zákona o hornické činnosti a dalších 26 prováděcích předpisů. Od posledního vydání bylo změněno 6 právních předpisů – všechny změny jsou v textu zvýrazněny tučně.

Více informací na www.sagit.cz.

Sagit, 400 stran, cena 177 Kč

Uložit