Machov


Obec leží v jižní části Broumovského výběžku při hranici s Polskem. Díky umístění mimo hlavní trasy zůstala v Machově a jeho okolí zachována řada tradičních staveb.

Z české strany tvoří Machovu kulisu Broumovské vrchy, hraniční Bor a pak Stolové hory ležící už v Kladsku. Obec se rozrostla v nadmořské výšce 430-510 metrů v malebném údolí říčky Židovky. Nejdřív, v první polovině 13. století, založili na levém břehu vodního toku vladykové z Adršpachu dvorec. První písemná zmínka o něm je z roku 1354. Další je z roku 1405 a uvádí Machov již jako osadu a později trhové městečko – městys, patřící k náchodskému panství.

Zdroj vody rozhodl

Rozsáhlou kolonizaci zahájili ve 13. století benediktini, kteří získali toto území do správy od Přemysla Otakara I. Nejprve se usadili v Polici nad Metují, záhy však své středisko přesunuli do Broumova. To zásadně ovlivnilo způsob zakládání vesnic i vývoj místní lidové architektury. Na rozdíl od Broumovské kotliny, kam přicházeli kolonizátoři z Německa, Policko, tedy i Machov, osídlili převážně zájemci z českých zemí.

V náhorních polohách vznikala sídla s paprsčitým uspořádáním, ale nejčastější byly vesnice údolně lánového typu, kde ke každé usedlosti byl kolmo na vodní tok vyměřen pruh pozemku s polem, loukou a lesem (tzv. lán). Základním kritériem pro výběr vhodné lokality k obydlení byl zdroj vody. V tomto případě říčka Židovka se svými přítoky.

Machov fungoval jako převážně zemědělská obec šest století samostatně. V roce 1949 se rozrostl. Byly k němu připojeny obce na pravém břehu Židovky, které původně patřily k benediktinskému klášteru v Polici nad Metují: Nízká Srbská a směrem k hranicím s Polskem Machovská Lhota, kde je přechod Ostra Góra. V roce 1960 byla připojena i ves Bělý s osadou Řeřišný.

Lidová architektura policka

Typickými představiteli lidové architektury oblasti jsou roubené chalupy horského typu. Jde o jednoduché domy spojené v jeden celek se stájí i chlévy. Čelní štít chalup, vyhrocený do ostré špice, býval bedněn svisle, vrcholová část tvaru trojúhelníku měla svislý šev a klasovitě uspořádaný obklad. Dřevěné stěny byly a někde stále jsou obíleny, podezdívky jsou poskládány z kamenů nebo cihel. Přes zákazy výstavby dřevěných chalup od 18. století se roubenky v této lokalitě stále stavěly a obnovovaly, protože dřevo bylo mnohem levnější než kámen nebo cihly.

Některé dřevěné budovy však byly i v Machově nahrazeny zděnými. A tak i zde můžeme obdivovat klasicistní statky broumovského typu, které jsou pro region typické. Vznikaly ve druhé polovině 19. století pod vlivem klasicistní přestavby Broumova. Bohatí statkáři se snažili demonstrovat svoji movitost napodobením okázalé městské architektury.

Domy i hospodářské stavby mají bohatou empírovou výzdobu. Mohutné čelní štíty orientované k silnici jsou zdobeny mělkým reliéfem štukových pilastrů spojovaných vodorovným kladím nebo oblouky slepých arkád. Nezaměnitelným znakem domů jsou vstupní portály zasazené v hlubokých nikách s kamennými sedátky (tzv. Schnecken). Jde o prvek odvozený ze saské renesanční architektury.

Machovské památky

Procházíme-li Machovem od Nízké Srbské, vidíme na obou stranách silnice tradiční roubené chalupy i později vystavěné zděné statky, vystavující své štíty s typickou figurou oken 3 – 3 – 2. Některé stavby se nevyhnuly novodobým úpravám ovlivněným změnou nároků na bydlení, ale převážná většina si zachovala svou dávnou krásu.

Za povšimnutí stojí hlavně roubená kovárna z roku 1799 čp. 47 v Nízké Srbské, která je udržována v původním stavu. Natáčel se v ní televizní seriál F. L. Věk. V Machovské Lhotě lze obdivovat usedlost čp. 54 s roubenou obílenou obytnou chalupou. Je to bývalá evangelická Kubečkova fara z roku 1813, která sloužila i jako modlitebna českých bratří. Velmi zajímavou stavbou je Sauerův mlýn čp. 12 v Machově. Probíhá zde rekonstrukce se záměrem zprovoznit mlýnský náhon a kolo.

Na machovském náměstíčku plném zeleně stojí na vyvýšeném místě kostel sv. Václava. Pochází z roku 1675 a nahradil původní dřevěnou stavbu s oddělenou zvonicí, postavenou již před rokem 1354. Ta musela být v roce 1672 pro sešlost stržena. Za zmínku stojí též mariánský barokní sloup od Bartoloměje Henricha, který pochází z roku 1761. U čp. 26 stojí chráněná památná malolistá Šrůtkova lípa, jejíž stáří se odhaduje na 500 let. Obvod kmene je 688 cm, výška 24 metrů. Jde o nejstarší strom celého polického regionu.

K zachování krásy tohoto kouta východních Čech přispívá správa CHKO Broumovsko, která usměrňuje stavební záměry v zájmu zachování typického krajinného rázu, architektonických souborů staveb i jednotlivých objektů lidové architektury.

text a foto: Marie Rubešová

Machov


Komentáře

Napsat komentář

Když se řekne

pilastr

Jde o reliéfní plastický architektonický prvek klasické řádové architektury, který napodobuje sloup, má však pouze dekorativní účel. Vystupuje ze stěny a na rozdíl od lizény je opatřen patkou a hlavicí. nad pilastry bývá kladí nebo tympanon. Jsou-li pilastry dva (méně často tři), zpravidla na společném soklu a se společným kladím, jde o pilastry sdružené nebo svazkové.