Lžeme zlodějům aneb jak chránit neobydlené prostory


Patří do speciální kategorie, na které žádné zabezpečovací příručky nemyslí. Nelze na ně aplikovat mechanismy, které chrání naši chatu, dům nebo byt. Řeč je o zabezpečení „vybydlených“ objektů – starých chalup nebo ruin, které na svoji rekonstrukci teprve čekají, v širším pojetí ale také staveb a jejich stavenišť. A mají jedno společné – do jejich ochrany nechceme příliš investovat, přitom právě jejich ochrana patří mezi největší oříšky vůbec.

 

 

Může to znít trochu nelogicky – proč chránit objekt, ve kterém často stejně není pořádně co vzít? Přitom odpověď je jednoduchá. Nejčastěji se chceme vyvarovat tomu nepříjemnému pocitu narušeného soukromí. Prostě nechceme žít s tím, že na náš pozemek a mezi naše zdi vstupují zvědavci. A možná i proto, že část z těchto osob rozhodně nemusí mít úplně čisté úmysly – z objektů mohou mizet kovové části výbavy, trámy, kameny ze zdí, případně další zbytky původní výbavy. Představa, že někdo odveze do šrotu stará rezavá kamna, na jejichž renovaci jsme se těšili, rozhodně zabolí. Větší škodu však napáchají ti, kteří jsou schopni sebrat důležité součásti stavby a porušit tak její statiku.  O vandalech nebo tulácích, po kterých zbydou kvanta odpadků a celá řada dalších nepříjemných překvapení ani nemluvě. Chránit tedy má smysl. Jenže v tomto případě je třeba jít na to výrazně jinak.

 

Zbavte objekt dojmu, že nepatří nikomu
V první řadě se rozhodně vyplatí, snažit se vzbudit dojem, že objekt má svého majitele, kterému rozhodně není lhostejný. Začněte tedy drobnými kroky, které mohou již na samotném začátku spoustu zvědavců odradit. V první řadě je to okolí objektu. Vnější zdi nesmí krášlit černé skládky zarůstající kopřivami ani na hromadě naházené staré větve bezu z poslední prořezávky, která proběhla před pěti lety. Dejte si práci a okolí upravte – posekejte trávník, odpadky naházejte do pytlů. Ostatní nepořádek jako klacky, suť nebo zbytky stavebního materiálu zkuste snést na jedno místo nebo je skryjte do objektu.
Pokud má objekt vlastní plot, zkuste ho v nejvyšší možné míře vyspravit. Poražené plaňky narovnejte a zpevněte, pomoci může drát, který střídavě propletete nad a pod spojovacím břevnem. V případě drátěného pletiva zcela zrezivělé části vyměňte, investice to není vysoká. Branku opatřete visacím zámkem, ideálně takovým, který bude budit respekt. Přestože je jeho role čistě formální, jasně deklaruje, že to se zabezpečením myslíte vážně. Vjezdová vrata spojte řetězem a taktéž opatřete visacím zámkem.
Vyražené nebo částečně prasklé okenice nemá smysl zasklívat, zvažte, zda okno nezakrýt například impregnovanou dřevotřískovou deskou. Pokud jsou dveře do objektu bez vlastního zámku, pořiďte petlici a odolný visací zámek. Pokud se do objektu nedostanete příliš často, rozhodně volte takový, který něco vydrží – tedy ideálně bez klasického pružinkového mechanismu, který má tendenci se zasekávat. V případě, že vstupní dveře jsou dostatečně pevné včetně pantů a zárubní, zauvažujte i o bezpečnostní vložce.

 

Zámek s krytím oblouku



Zlodějům se lhát může
Svou roli rozhodně hrají i strategické prvky zabezpečení. Těmi mohou být třeba vzkazy pro zloděje, které můžete umístit na dveře. Informace o pravidelné kontrole objektu PČR případně zprávy o tom, že v objektu není co ukrást, mohou mít jistý psychologický efekt. Stejně tak můžete – v případě, že to bude vzhledem k charakteru objektu uvěřitelné – umístit informaci, že uvnitř budovy je na stálo „ubytován“ pes. Tento trik mohou například majitelé rozestavěných budov, které již mají osazené dveře a okna, doplnit ještě vhodnými rekvizitami – psí miskou na vodu, u které bude ležet masivní řetěz s obojkem.
Tyto vzkazy však mají jednu nevýhodu – je na nich velmi poznat stárnutí. A pokud se jedná o léty zežloutlý papír, jeho účinek je spíše kontraproduktivní.
Jestliže objekt působí natolik zachovale, že by v něm mohla být zavedena elektřina, je na místě využít atrapy čidel nebo kamer. Jejich pořizovací cena není vysoká, ty pokročilejší modely mají například blikající diody napájené z baterie.
A pokud v objektu elektřina skutečně je (což je případ třeba zmiňovaných staveb), rozhodně pořiďte světla s fotobuňkovým spínačem. Tato opatření nezapomeňte doplnit nálepkami o tom, že systém je napojen na pult centrální ochrany.
Stavby mají bohužel nešťastnou vlastnost, že kombinují nevýhody vybydleného objektu s velmi drahým majetkem, který na nich musíme uchovávat. V takovém případě přijdou na řadu zabezpečení vyššího kalibru. Stavební nástroje, ale třeba také navezené radiátory, kotle a podobná zařízení uchyťte do země například xboxem s řetězem. Xboxu po instalaci urazíte hlavice šroubů, takže bude neodvrtatelný, řetěz půjde překonat pouze rozbruskou, a to ještě tehdy, kdy ho zloděj bude mít možnost pevně sevřít, aby mu neujížděl. Stejným způsobem je možné zajistit také přípojný vozík, který na stavbě často necháváme.

 

 

Bez pozorných dobrodinců to půjde těžko
Veškeré zabezpečení má však jednu velkou nevýhodu. Jakmile je objekt na samotě nebo tam, kde případné přítomnosti loupeživé bandy nebude věnována pozornost, žádný z výše zmíněných kroků nebude příliš platný. V takovém případě je třeba spolehnout se na kontrolu sousedů, kteří budou ochotní objekt občas navštívit. A je-li do civilizace opravdu daleko, nebojte se oslovit myslivce nebo třeba včelaře, jestliže někde poblíž objevíte včelín.  A v případě, že žádnou spřízněnou duši nenaleznete, poprosit můžete i výletníky. Stačí dát na dveře objektu vzkaz, aby vám v případě vyražených dveří nebo rozbitých oken poslali esemesku.

 

TEXT: REDAKCE
FOTO: ARCHIV

 


Komentáře

Napsat komentář