Krásný Buk

Jde o jednu z osmi osad patřících k městu Krásná Lípa, které leží na horním toku říčky Křinice asi pět kilometrů západně od Rumburku.

Dům čp. 15 jsme obdivovali až po průjezdu osadou Sněžná dolů do Dlouhého Dolu. Je z druhé poloviny 18. století a před necelými deseti lety byl citlivě rekonstruován

Stejně jako v Dlouhém Dole, Kyjově, Kamenné Horce, Helech, Sněžné, Vlčí Hoře a Zahradách, což jsou další osady Krásné Lípy, i v Krásném Buku se dochovalo mnoho tradičních staveb, vzniklých kombinací roubené a hrázděné konstrukce. Oblast severních Čech, Horní Lužice a Dolního Slezska, v níž se tyto unikátní stavby vyskytují, se nazývá Krajinou podstávkových domů a záštitu nad ní převzalo UNESCO.

Nad říčkou Křinicí

Čerstvě rekonstruovaná chalupa má přízemí roubené s obkladem a patro hrázděné; horní půlka štítu je šupinově obložena břidlicí

Název Krásný Buk nesl nejprve hrad v lesích nad pravým břehem Křinice. Založili jej ve druhé polovině 13. století zřejmě Markvarticové. Později získal toto území Jindřich z Lipé. První písemná zmínka o hradu je z roku 1319, kdy pan Jindřich své severočeské državy vyměnil s Janem Lucemburským za majetek na Moravě. Sever Čech hraničící s Lužicí se brzy stal majetkem Vartmberků, kteří podnikali loupežné výpravy do Lužice. V odvetu Lužičané v roce 1339 hrad Krásný Buk dobili a zničili. Nad údolím Křinice, v místě zvaném kdysi Zámecký vrch, se dochoval val a příkop a zbytky hlavní bergfritové věže, vedle níž zřejmě stával dřevěný hradní palác.

V té době byli do povodí Křinice povoláni kolonisté, kteří kolmo k jejímu toku vyklučili lesy a založili osadu Krásná Lípa (je doložena roku 1361 jako farní ves na tolštejnském panství). Osada Krásný Buk vznikla jeden a půl kilometru severozápadně zřejmě až po husitských válkách. Písemně se připomíná k roku 1485. K vrchu, kde stával hrad, je to z centra Krásného Buku půl kilometru.

Několik chalup na větrném vrcholku kopce je obloženo ze všech stran

Jinak byl kraj osídlen řídce. Obyvatelé se živili zemědělstvím, těžbou dřeva a v lesích pracovaly sklářské hutě. Četná znamení ve skalách a pozůstatky několika štol svědčí o tom, že se lidé pokoušeli také o dobývání vzácných kovů, především stříbra. V 19. století se na Krásnolipsku rozvíjí přadláctví, tkalcovství a bělení. V Krásném Buku byla založena pletárna Gustava Jögra na spodní prádlo, kde vznikaly až do vysídlení Němců po 2. světové válce známé jégrovky.

V roce 1869 měla Krásná Lípa se všemi osadami 6 252 obyvatel. Rok nato byla povýšena na město. Ke značnému úpadku města došlo právě po odsunu původních německých obyvatel v letech 1945–1946, kdy se počet obyvatel snížil asi na polovinu. V osadě Krásný Buk je evidováno 58 adres a trvale zde žije 93 obyvatel. Zbytek tvoří chalupáři.

Roubení i hrázdění

Vzhled zdejších staveb je dán polohou tohoto území na rozhraní velkých evropských oblastí lidového domu. Kombinují se tu dvě tradiční technologie lidového stavitelství – roubená konstrukce, charakteristická pro východoevropskou oblast, a hrázdění, jež je typické pro oblast západoevropskou. Vznikl tak dům, který je v přízemí roubený, případně částečně zděný, a v patře hrázděný. Některé domy mají přízemí i patro roubené. U obou typů se stavěly předstěnové konstrukce, tak zvané podstávky.

Téměř 150 let stará chalupa má štítovou stěnu roubenou a bok kupodivu v celém rozsahu hrázděný

Střechy se nejčastěji pokrývaly dřevěným šindelem. V průběhu 19. století se však v oblasti, kterou nazýváme Českosaské Švýcarsko, začala používat břidlice. Šluknovská pahorkatina s bohatstvím lesů a skal nepatří k nejteplejším oblastem republiky, proto se roubené stěny v podstávkách příčně obkládaly prkny nebo i břidlicí, z níž místní pokrývači dovedli vykouzlit pěkné dekorace na štítech. Na konci 19. století leckde vystřídal dožívající břidlici eternit nebo i plech.

Z Krásného Buku k Dlouhému Dolu

Vydali jsme se z Krásné Lípy Kyjovskou ulicí, na níž leží i část osady Krásný Buk. U křížku se vzpomínkou na padlé jsme odbočili doleva a pokračovali úvozem lemovaným chalupami vzhůru k prameništi jednoho z přítoků Křinice. Jde většinou o stavby přízemní, patřící kdysi řemeslníkům a tkalcům. Větší patrové domy jsou spíše roztroušeny v krajině, obklopeny polnostmi, které k nim patřily.

Zděná chaloupka má ve stěně křídla vybíhajícího dolů z kopce vyzděnou podstávku

Hned při vstupu do úvozu nás uvítaly dvě chalupy s bedněním v jednoduchých podstávkách. Zdá se, že si zachovaly původní barevnost. Ta výše ve svahu hnědorezavou, nižší stavba čp. 42 temně červenou. Vlevo u cesty nás cihlová věžička přivedla na odbočku k budově, která kdysi patřila k Hizkově pile. Je postaven v nádražním stylu se secesními prvky.

Následuje několik staveb s roubeným přízemím a hrázděným patrem a také hrázděných v celém rozsahu. Nechybí ani stavby zděné, nebo možná přezděné. Na střechách se střídá plech, starý eternit, ale i asfaltový šindel, který je dokonce použit i na obklad štítů. Některé chalupy jsou příkladně rekonstruované, další udělaly viditelně krok nepatřičným směrem (příliš veliké přístavby, plastová okna). Škoda, že na rozdíl od osady Dlouhý Důl, k níž míříme, není Krásný Buk památkovou zónou.

Köglerovou stezkou

Zřícenina hradu Krásný Buk a stejnojmenná osada leží i na konci naučné přírodovědné Köglerovy stezky Krásnolipskem. Měří 23 km a začíná i končí na náměstí v Krásné Lípě. Stezka vznikla už v roce 1941 (jde o nejstarší trasu svého druhu v naší republice), pár let poté, co Rudolf Kögler na zahradě svého domu v Zahradách dokončil unikátní plastickou geologickou mapu okolní krajiny. Po 2. světové válce stezka zanikla a obnovena byla až v letech 2003–2006.

Cesta tímto úvozem je jistě nejkrásnější právě na podzim

Na stezce potkáte vedle přírodních zajímavostí a kamenných pamětníků vývoje chráněných krajinných oblastí Lužické hory a Labské pískovce také řadu unikátních domů, kterých se v devíti obcích ležících na hranici národního parku České Švýcarsko dochovalo více než patnáct set.

text a foto: MARIE RUBEŠOVÁ

Krásný Buk

Krásný Buk