Koupelna krok za krokem


Výsledkem perfektně provedené práce s obklady je dokonale vyhlížející koupelna

Při stavbě koupelny, především při obkládání stěn a pokládce dlažby, je třeba pro dokonalý výsledek dodržet správné technologické postupy. Jen tak docílíme perfektního výsledku a koupelna nebude mít chybu.

Obklady svépomocí

Před samotným obkládáním musíme odstranit nečistoty a ostatní nerovnosti. Důležité je vyrovnání stěn a následná penetrace. Hloubkový penetrační nátěr se doporučuje hlavně na savé podklady, tedy podklady s potřebou hlubšího zpevnění, zvláště před pokládkou keramických obkladů a dlažeb za použití cementových lepicích tmelů, izolačních nátěrů a stěrek. Penetrace snižuje a sjednocuje savost podkladu a zvyšuje jeho soudržnost. Tím zajišťuje dostatečný čas pro lepení tmelů a jejich přídržnost k podkladovým konstrukcím.
Podle skladby obkladů v kladečském plánu zaměříme výšku pro založení obkladu a uděláme rysku (přibližně v úrovni očí). Pomocí hadicové vodováhy nebo laserového nivelačního přístroje přeneseme tuto výšku na ostatní stěny a body spojíme v souvislou čáru, která slouží jako vodítko při obkládání. Stěny rozměříme tak, aby nám na některé straně nevznikaly velmi malé dořezy.
Lepidlo nanášíme zubovou stěrkou, zpravidla se používá velikost zubu č. 6 nebo č. 8 v závislosti na velikosti obkladu a rovině podkladu. Nejprve ho naneseme hladkou stranou a potom natáhneme zubovou stranou. Obklady pokládáme od nakreslené rysky směrem nahoru a následně pak dolů, za stálé kontroly svislé roviny. Poslední řadu dolepíme až po položení dlažby. Pro lepší přilnutí a srovnání obkladů poklepeme každou obkládačku gumovou paličkou.

Rovná dlažba

Při pokládce jak klasických, tak velkoformátových dlaždic je nejdůležitější naprosto rovný podklad. Rovinatost změříme buď klasickou vodováhou nebo hadicovou či laserovou vodováhou. Odchylka přípustná pro podlahu je ± 2 mm na 2 metry délky. Pokud je tato odchylka větší, je zapotřebí ji vyrovnat, a to nejlépe samonivelační stěrkovou hmotou. Rovněž se doporučuje zjistit zbytkovou vlhkost podkladu, která zvláště u podkladů na bázi sádry (anhydritu) hraje velkou roli (max. do 0,5 %) a může negativně ovlivnit výsledek práce.

Velmi podstatné při pokládce nového materiálu je volba správného lepicího tmelu. Je nutné jej vybírat podle druhu dlažby (slinutá, nasákavá), prostředí (terasa, podlahové vytápění) a podkladu (beton, dřevotříska). Pokud sdělíte tyto podrobnosti v prodejně keramiky, odborníci vám nabídnou lepidla na cementové bázi – flexibilní nebo standardní, případně speciální lepidla určená zejména pro lepení keramiky na kov nebo na pružné materiály, jako je dřevotříska, sololit, překližka a jiné. Flexibilní lepidla jsou nutností i na plochy s podlahovým vytápěním nebo na terasy.
Věnujte pozornost i volbě hřebenu na nanášení lepidla. Jinou výšku hřebenu volíme na mozaiku nebo obklad, jinou pro podlahové materiály. Dlaždice klademe od středu, aby se nestalo, že u jednoho kraje bude ořez menší než deset centimetrů, což by se při lepení zleva doprava či naopak mohlo stát.

Obklady atypických míst

V případě, že potřebujeme otvor, např. na elektroinstalační krabici nebo na vodoinstalaci, existuje několik způsobů, jak to udělat. Nejdříve zaměříme a zakreslíme daný otvor. Pak použijeme vykružovací korunky nebo si otvor nařízneme úhlovou bruskou s diamantovým kotoučem a oštípeme kleštěmi do požadovaného tvaru. Pokud nemáme úhlovou brusku, můžeme otvor proklepat, a to pomocí malého kladívka a např. lešenářské roury. Tento způsob ale již vyžaduje určitou praxi.

Jak na pěkné spáry

Když lepidlo vytvrdne (zhruba po 24 hodinách), je třeba vyplnit mezery mezi dlaždicemi spárovací hmotou. Nejprve pečlivě vyškrábeme z mezer zbytek lepidla, které při lepení vystoupilo kolem dlaždic. Zamezíme tak nevzhledným flekům, které vzniknou, pokud se tmavě šedé lepidlo dostane do přímého kontaktu se světlejší nebo barevnou spárovací hmotou. Spárovací hmotu nanášíme gumovou stěrkou, kterou zapravíme do spár šikmým natahováním. Necháme zaschnout tak, aby se spárovací hmota ve spáře nemazala, a pak její přebytky odstraníme mokrým molitanovým hladítkem. Po zaschnutí dočistíme obklad suchým hadrem.
Spárovací hmota nemusí být jen šedá, na výběr je zhruba 25 odstínů, které lze sladit s dlaždicemi. Rozhodně bychom měli v koupelně používat hmoty s hydrofobními přísadami. Ty jsou vodoodpudivé, čímž se minimalizuje zanášení spár a zvyšuje se hygiena keramického povrchu.

Utěsnění spár

Všechny rohy mezi plochami s keramickým obkladem je zapotřebí kvůli možnému pnutí materiálu utěsnit silikonem. Nejprve vložíme do rohové spáry temovací provazec, pak pomocí aplikační pistole naneseme silikonový tmel. Ten postříkáme rozprašovačem, do kterého nalijeme vodu se saponátem, a pomocí stěrky na silikon odstraníme všechen přebytečný materiál.


Na spáry mezi obkladem a stěnou použijeme akrylátový tmel, protože ten lze při malování stěn přetírat barvou.

Finální úpravy

Jedním z posledních kroků při stavbě či rekonstrukci koupelny je osazení zařizovacích předmětů. Tedy navrtání děr pro jejich uchycení. To může být problematické, pokud jsme na obložení stěn použili dlaždice ze slinutého střepu. Zde je zapotřebí použít speciální, většinou vodou chlazené vrtáky. Uobkladu s pórovinovým střepem je to jednodušší. Označíme si místo, kde budeme vrtat, to si naťukneme nějakým důlčíkem (pro lepší udržení polohy vrtáku) a za pomoci diamantového vrtáku otvor vyvrtáme (bez příklepu).

www.rako.cz, www.lbcs.cz

TEXT A FOTO: RAKO


Komentáře

Napsat komentář