Když je voda nepřítel


Vlhkost v domě snižuje komfort bydlení a znehodnocuje cenu nemovitostí při prodeji.
Pustit se s ní do důsledného boje a zvítězit nad ní není jednoduché ani levné.

V některých případech je nutné podřezat stěny zevnitř domu

K nejúčinnějším metodám řešení vlhkosti v domě patří podřezání zdí a následné zamezení přístupu vzlínající vlhkosti izolačními pásy. Tato metoda předpokládá použití speciálních strojů a neobejdete se při ní bez pomoci odborné firmy.

Pro podřezání cihelného zdiva se používá strojní řetězová pila. Ta zvládne pálené i nepálené cihly, zeď se zpravidla podřezává ve spáře vidiovým řetězem. Při podřezávání smíšeného nebo kamenného zdiva se pracuje s pilou s diamantovým lanem a chlazením. Aby zdi nepopraskaly, je třeba je stabilizovat tzv. deskoklíny.

Metoda není zcela bez rizika ani v případě, kdy podřezávání zadáte renomované firmě. Například u kamenných domů z opuky může radikální snížení vlhkosti paradoxně narušit stěny a komplikace mohou u opukových zdí vzniknout i při proplachování, spojeném s podřezáváním. Řešíte-li tedy vlhkost u domu z opuky, je třeba podřezání konzultovat s odborníky, kteří mají se sanací takových materiálů dostatek zkušeností.

Před podřezáním je pro stroj třeba připravit rovný pojezdový podklad

Podřezává-li se dům zvenčí na úrovni podlahy, je možné vyhnout se jakýmkoli zásahům v interiéru. Pokud prochází řez skrz, je nutné přikrýt nábytek proti prachu.
Po podřezání zamezí dalšímu vzlínání vlhkostí plastové pásy nebo sklolaminátové desky, kladené do spáry s dostatečným přesahem, aby vlhkost nemohla proniknout vzhůru ani ve spojích.

Samotné podřezání se odehrává v několika krocích. Nejdříve je třeba otlouct omítku v rovině plánovaného řezu a připravit podklad pro popojíždění stroje. Podklad musí být rovný a tvrdý a je nutné počítat s nutností alespoň dvoumetrového prostoru ve směru pojezdu řezačky. Zeď se prořezává postupně po úsecích v délce maximálně jednoho metru, pak se řez pročistí a vkládá se izolační pás.

Ceny podřezání domu standardní velikosti se pohybují kolem čtyřiceti tisíc korun, ale vždy záleží na mnoha okolnostech.

Jak rychle zeď vysychá

Rychlost vysychání zdi po podřezání a izolaci pak ovlivňuje řada faktorů, například vytápění, větrání, ale především množství vlhkosti, která se v izolovaných zdech dosud drží. V jednom krychlovém metru zdiva se může nacházet až 160 litrů vody. Brněnská firma VIT+ uvádí na svých internetových stránkách vzorec, podle nějž je možné dobu vysychání alespoň přibližně vypočítat. Vzorec zní t = S x d2, přičemž koeficient S = 0,28 (cihla), 1,2 – 1,4 (vápenec, pórobeton, beton), d = tloušťka zdiva v cm, t = doba vysychání ve dnech.

Zavibrování plechů

Při sanaci vlhkého domu je třeba myslet i na škody, způsobené děravými okapy či poškozenou konstrukcí střechy

Další osvědčenou metodou, která rovněž dokáže zamezit vzlínání vody, je vrážení plechů do spár ve zdivu. Firmy používají stroj, který nerezové plechy s vlnitým profilem takzvaně zavibruje do zdiva. Při této metodě tedy není nutné zdi podřezávat. Plechové profily, zavibrované s překrytím či zámkem ve spojích pak vytvoří spolehlivou hydroizolaci.

Metoda je vhodná především pro cihelné zdivo, výjimečně se dají plechy zavibrovat i do spáry v kamenném zdivu. Pro smíšené zdivo se nedoporučuje, protože případný náraz na kámen ve zdi může plech roztrhnout.

Podle názoru některých stavebníků může zavibrovaný plech vytvořit ve stěně nežádoucí tepelný most. Tepelně-izolační vlastnosti však výrazně zhoršuje samotná vlhkost ve zdech a pro omezení účinků případného tepelného mostu ze zavibrovaných plechů je nejvhodnějším řešením dodatečné zateplení vnějších stěn domu i přes spáru s plechy.

Podsekávání a čištění

Jednou z metod, o kterou se můžete pokusit i vlastními silami, je podsekávání. Při něm se ve zdivu vysekávají otvory přes celou tloušťku stěny v délce 0,8 až 1,2 metru. Poté se vyrovná dno ve vybouraném otvoru, položí se do něj hydroizolace a otvor se zazdí tak, aby na každé straně zůstalo min. 100 mm volné hydroizolace.

Vybourání pásů zdiva, položení izolace a následné opětovné dozdění je metoda, kterou lze udělat svépomocí

Začíná se v místech s největším zatížením (což jsou například rohy nebo meziokenní pilíře) a až po zatvrdnutí malty se vybourávají další části.
Výše vybourání otvoru závisí na tloušťce stěny a materiálu, z nějž je zeď postavena. V cihlové zdi o tloušťce 30 až 45 centimetrů postačí vybourat dvě řady cihel.

Po vyzdění otvoru se poslední spára musí zainjektovat cementovou maltou. Je rovněž možné před zamaltováním spáru vyklínovat. Klínování spočívá v zaražení plochých materiálů do spáry přes celou její tloušťku. Použít můžete například betonové dlaždice, břidlicové desky nebo plechové pláty. Nejvhodnější jsou však speciální plastové klíny, které používají firmy specializované na podřezávání stěn.

Pokud se podsekává stěna silnější než 60 centimetrů, vybourá se zeď z jedné strany minimálně do poloviny její tloušťky a vloží se hydroizolační pás, který se u nevybourané části zahne vzhůru. Pak se otvor zazdí, vyklínuje, zainjektuje a vybourá se zbytek zdiva na druhé straně. Poté se uloží a napojí druhý pás hydroizolace.

www.vitplus.cz, www.rbizol.cz, www.ravos.cz

TEXT: RICHARD GURYČA
FOTO: MARTINA LŽIČAŘOVÁ, ARCHIV FIREM


Komentáře

Jedna reakce na Když je voda nepřítel

  1. kaliv napsal:

    Jak zabráním průsaku vody do šachty pro vrtatané studnu?Nejde o vodu z vrtu ale o vodu která prosakuje s povrchových vrstev.Vypadá že při větších srážkách nastoupá až k horní hraně vývodu ze samotného vrtu což je problém pro čistotu vody z vrtu.
    Je možnost řešit tohle nějakým hydroizolačním nátěrem který zabrání průsaku a zároveň jevhodný pro styk s pitnou vodou dle 4SN normy. Děkuji jsem s pozdravem Kaliv

Napsat komentář