Kamenité Sedlčansko


Sedlčansko leží v samém srdci Čech, přesto je krajem jakoby odlehlým. A uchovalo se zde několik staveb pozdně gotické a renesanční lidové architektury.

Malebný areál tzv. Křížkova mlýna v Bláhově Lhotě s patrovou sýpkou

Zvlněná kotlina, na jihu lemovaná hradbou zalesněných vrchů, je ozdobena zrcadly rybníků. Ale především je to kraj kamenitý: všude na povrch vystupují oblé žulové balvany. Kámen zde byl v minulosti opravdu univerzálním stavebním materiálem. Stavěly se z něho domy i hospodářské stavby, brány, ohradní zdi a tarasy podél cest, ze žuly se zhotovovala ostění dveří i oken, ale i zvoničky, boží muka a kříže. Naplocho položené žulové desky se používaly jako lávky.

Rozkvět za Rožmberků

Přes relativní odlehlost a nedostupnost bylo toto území osídleno záhy. Od konce 13. století zde sílí vliv Vítkovců (nejprve pánů z Hradce, později Rožmberků), kterým patřily Sedlčany s přestávkami až do počátku 17. století. Vilém z Rožmberka postoupil Sedlčany s okolím Jakubovi Krčínovi z Jelčan. Vládu posledních Rožmberků a Krčína připomínají četné rybníky a bez nadsázky ji můžeme považovat za zlatou éru kraje. Dokladem jsou pozůstatky náročné pozdně gotické a renesanční venkovské architektury v několika vesnicích západně od Sedlčan – v Dublovicích, Solopyskách, Bražné a Drážkově, ojediněle i jihozápadně od Sedlčan (např. mlýny v Bláhově Lhotě, Dolní Křemenici a Žemličkově Lhotě).

Bezesporu nejvýznamnější lidovou stavbou na Sedlčansku je sýpka čp. 4, původně patřící k usedlosti čp. 22 „U Hronů“. Sýpka nese gotické prvky, krásné renesanční štíty a nad dřevěnou pavlačí biblický nápis ve staré češtině z počátku 17. století

Zdejší lidové stavby mají pro poznání vývoje českého venkova zásadní význam. Kamenná gotická či renesanční vesnická architektura (říkáme jí „předbělohorská“) je v Čechách známá jen z několika prostorově ohraničených ostrůvků. K nejdůležitějším patří oblast mezi Českým Krumlovem a Českými Budějovicemi. Snad právě díky jihočeským Rožmberkům a jejich regentovi však vzniklo i na odlehlém Sedlčansku jedno z ohnisek vyspělé stavební kultury, které – minimálně v širokém okolí – nemá srovnatelné obdoby.

Pozdně středověké stavby nebo jejich zbytky se zachovaly nejméně ve čtyřech usedlostech v Solopyskách. Nejvýznamnější je statek čp. 22 „U Hronů“. V interiéru obytného domu se dochovalo několik gotických sedlových portálků. Nejcennější v usedlosti a jednou z nejvýznamnějších památek předbělohorské architektury v Čechách je ale sýpka čp. 4 stojící na břehu rybníka. Tato unikátní stavba zůstala v nenarušené podobě, bohužel však zdecimované dlouhodobou devastací. Gotické jádro mají i další stavby v Solopyskách – dům čp. 12, sýpka u čp. 5 a brána u čp. 16.

Pozdně gotická brána usedlosti čp. 11 v Dublovicích s vročením „W Letha Panie 1572“. Druhé datum (1816) ukazuje na obnovu brány

Zbytky náročné pozdně gotické výstavby jsou k vidění i v sousedních Dublovicích. Například nápadná brána v usedlosti čp. 11 je datována nápisem na kamenném ostění „W Letha Panie 1572“, druhé datum 1816 se vztahuje k opravě. Další brána je u čp. 22 pod kostelem. V čp. 15 stojí patrový špýcharový blok domu s několika portálky. Pozdně gotické objekty (bránu u čp. 10) objevíme také v Drážkově v údolí potoka Brziny. V blízké vísce Bražné pak stojí dvě patrové sýpky s pěknými portálky (čp. 6 a 10) a zazděná brána.

Slavný je však především překrásný Křížkův mlýn v Bláhově Lhotě západně od Vysokého Chlumce s roubenou světnicí a patrovou sýpkou. Také zde jsou 3 gotické portálky, i když odborníci polemizují o tom, zda nebyly použity druhotně. Mlýnská hranice je až z roku 1791 a také stavba samotná kromě portálků nevykazuje archaické rysy pozdně středověké architektury.

Pozdější výstavba

S nástupem třicetileté války se období nebývalé konjunktury uzavřelo. Teprve počátkem 19. století nastává nový stavební ruch. Dnešní podoba vesnic na Sedlčansku se ale ustálila až ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století. Řada domů a zejména stodol a dalších hospodářských budov získala jednoduchou fasádu, často s uplatněním režného cihelného zdiva.

Mlýnské stavení Křížkova mlýna v Bláhově Lhotě má roubenou světnici a dva pozdně gotické portálky – do síně a do mlýnice

Sedlčansko si do dnešních dnů uchovalo půvab středočeské kulturní krajiny, i když řada vesnic byla již znešvařena novostavbami a modernizacemi. Zdejší starobylá lidová architektura však svým významem daleko přesahuje hranice regionu.

A případné rady stavebníkům? Držte se lapidární střídmé hmoty se sedlovou střechou a trojúhelníkovým štítem, jen s minimálním přesahem střechy. Inspirujte se u prostých nabílených staveb pokrytých keramickými taškami.

TEXT A FOTO : ING. ARCH. JAN PEŠTA

Kamenité Sedlčansko


Komentáře

Napsat komentář