Jak vybudovat základy


Základy různých typů staveb lze udělat svépomocí, ale dodržujte při tom ověřená pravidla a postupy. Důležitá je správná hloubka, šířka, složení betonu i hydroizolace.

Základy přenášejí zatížení stavby do země. Jsou tedy velmi důležitým prvkem konstrukce, který zajišťuje stabilitu stavby. Vždy by měly být budovány podle projektu a jejich případné opravy či jakékoli výraznější zatížení například při dostavbě domu na patro je nutné řešit se statikem. Jakékoli nadměrné navýšení zátěže základů se může projevit například praskáním zdí a zvláště u poměrně mělkých a nekvalitních základů starých chalup bývá často nutné posílit konstrukci postupným podezděním nosných stěn.
Hloubka založení základů pod obvodovými zdmi domu je jedním z nejdůležitějších předpokladů pro jejich správnou funkci. Vždy by to měla být hloubka nezámrzná, za kterou se považuje minimálně osmdesát centimetrů v hlinitopísčité, písčité nebo štěrkovité zemině a přinejmenším sto až sto dvacet centimetrů v půdě jílovité a hlinité.
Vyhloubení zeminy do nezámrzné hloubky není samoúčelné, protože promrzající zemina se pohybuje a může způsobit i pohyb betonu včetně jeho nadzvednutí či vyboulení do stran. Řada stavebníků ví, co udělá mráz například s nedostatečně hluboko zabetonovanými venkovními dlažbami či chodníky a v případě takto narušených základů domu by mohly být následky velmi nepříjemné.
Správné určení nezámrzné hloubky záleží na místě stavby, nadmořské výšce její polohy, na typu základové zeminy či hladině spodní vody.

Mráz a spodní voda

Právě spodní voda může kvalitu založení stavby výrazně ovlivnit. Pokud do základů agresivně proniká, nevyhnete se patrně ještě dalšímu prohloubení výkopu. Odolnost základů proti působení spodní vody lze posílit i dvacet až třicet centimetrů vysokou vrstvou štěrku, který se vysype na dno výkopu pod základový pás.
U nepodsklepených objektů je nutné zamezit i promrzání zeminy uvnitř základové konstrukce. Lze to vyřešit odkopáním zhruba metrové vrstvy zeminy od vnějšího okraje. Nahradíme ji vrstvou štěrkopísku, nebo směsí hlíny a štěrku. Méně pracná a o něco nákladnější je vnější tepelná izolace základů, které se nejčastěji izolují polystyrenem a v poslední době stále častěji i nástřikem PU pěnou.
Destruktivním vlivům pronikající spodní vody zabrání i důkladná hydroizolace. Tradičně se používají asfaltové pásy v kombinaci s hydroizolačními nátěry. Zajímavým materiálem jsou i PVC hydroizolační fólie. Lze je použít nejen pro izolace základových desek u novostaveb, ale i pro izolování tradičních základových pásů. Fólie dokážou zamezit průniku vlhkosti, ale i tlakové vody do stavby. Chrání i proti radonu a odolávají deformacím a nerovnostem podkladu, hnilobě i stárnutí. Nejsou však odolné vůči UV záření, musí se tedy rychle zakrýt.
Hydroizolace může předejít řadě problémů a zvýší i kvalitu stávajících základů. Zvažte tedy její dodatečné provedení i při opravách nebo dostavbách.
Izolace základů či spodní části stavby proti vodě je vždy lepší dělat z vnější strany. Pokud to nejde, lze izolovat i z vnitřní strany. V takovém případě se dělá vrstva izolace na stěnách i podlahách nejčastěji z asfaltových pásů.
Zvenčí lze dodatečně zamezit působení spodních vod i bariérou z nopové fólie, která se klade do výkopu výstupky (nopy) směrem k základům a nechá se vyčnívat dvacet centimetrů nad úroveň terénu. Opatření kombinujte s drenáží, která odvede vodu mimo stavbu. Odhalené základy se opatří nátěrem asfaltovou hydroizolační stěrkou. Ta dokáže na rozdíl od asfaltových pásů vytvořit bezešvý spoj za studena a lze ji aplikovat i na členité a složitě tvarované základy
Když už stávající základy opravujete a posilujete, udělejte i jejich dodatečné zateplení, které sníží nechtěné účinky promrzání základů a spodních vod. Dělá se nejčastěji pomocí speciálních šedých polystyrenových desek do vlhkého prostředí.

Budování základů svépomocí

Pokud se pustíte do budování základů sami, je nutné dodržet několik základních pravidel. Především to, že u standardní stavby či dostavby by měl jejich šířku a hloubku spočítat odborník na základě vlastností zeminy a předpokládaného zatížení.
Vcelku bez obav můžete založit stavbu zídky či menší hospodářské stavby, která může stát i na betonových patkách. A platí pravidlo, že základ na každé straně přesahuje o deset centimetrů šířku zdiva. Výkop se směrem dolů nemá zužovat, ale spíše rozšiřovat.
Výkopy pro základy se obvykle nebední, ale u příliš sypké a nesoudržné zeminy se „šalování“ nevyhnete. Znamená to rozšíření výkopu o dalších 20 až 30 centimetrů na každou stranu. Dno výkopu musí být vodorovné. Toto pravidlo je třeba dodržet i v případě, že kopeme základy do svahu. Pak je nutné výkop hloubit systémem stupňů při dodržení doporučené nezámrzné hloubky.
Při betonování základových pásů je třeba beton ukládat po vrstvách tloušťky 15–20 cm a každou vrstvu zhutňovat. Betonujte osvědčenou směsí dvou až tří dílů kameniva k jednomu dílu cementu. Směsi s menším množstvím cementu by mohly být pro pevnost a odolnost základů nedostatečné. Základové pásy naopak posílíte a zkvalitníte použitím železobetonu s vloženou ocelovou výztuží.

www.soudal.cz, www.denbraven.cz, www.guttashop.cz

Text: Richard Guryča
Foto: archiv firem, Shutterstock

Jak vybudovat základy


Komentáře

Napsat komentář

Dobré rady:

  • Základový beton musí po zpracování několik týdnů tvrdnout. Tato doba se dá zkrátit při použití složek pro lepší tvrdnutí.
  • Při teplotách nad 25 °C je nutné zabránit odpaření vody z povrchu čerstvého betonu přikrytím PE fólií.
  • Betonovou směs je třeba ukládat do výkopu tak, abychom ji neházeli z výšky a neoddělila se cementová malta od kameniva.
  • Při přerušení práce ukončujeme beton stupňovitě a na stupně uložíme čisté kameny nebo odřezky betonářské oceli.