Jak oživit podlahu


Masivní dřevěná podlaha je malý poklad a pokud se podařilo v chalupě uchovat tu původní, zaslouží si nejvyšší stupeň péče. I nová podlaha z fošen či palubek však po čase potřebuje oživit.

Z parket lze rovněž vytvořit zajímavé podlahy

Dřevěná podlaha má své kouzlo. Pokud se podařilo udržet v dobré kondici původní starou podlahu, pak je interiér bohatší o výrazný prvek, v němž se snoubí krása dřeva s nostalgickým otiskem času a prožitých let, o nichž svědčí všechny jizvy v prknech, ošlapaná místa a dokonale proschlé, na dotek až sametově hladké dřevo.
Nová podlaha pak vnese do místnosti typickou barvu a vůni, ale také rovný povrch a zářící, dosud nezašlou kresbu dřeva. Oba typy podlah však čas od času vyžadují údržbu a oživení, aby jejich krása zůstala zachovaná a pokud možno stoprocentní.

Krása dřevěné podlahy vynikne po jejím nalakování nebo naolejování

Dříve dosahovaly hospodyně typické bělosti neošetřených prken pravidleným drhnutím mýdlovou vodou. Takto pracnému udržování podlahy se dnes samozřejmě můžeme vyhnout ošetřením dřeva lakem či olejem. Jestliže použijeme lak, dosáhneme vytvoření kompaktní lesklé či matné ochranné vrstvy, které mohou průběžně dodat lesk speciální saponáty. Čas od času je třeba lak obnovit, což se obvykle neobejde bez kompletního broušení. Je totiž velmi těžké přelakovat bez viditelných stop pouze ošlapaná či poškozená místa.

Pravidelné olejování

Lak chrání povrch dřeva lépe než olej, ale když použijete k ošetření podlahových prken některý z olejů na dřevo, zachová si podlaha v maximální možné míře přírodní charakter a barva a kresba dřeva vyniknou naplno. Nevyhnete se častější údržbě, ale případné lokální opravy lze olejem provádět mnohem snáze než lakem. Aby se podlaha udržela v dobré kondici, je třeba ji naolejovat alespoň jednou za dva roky, na frekventovaných místech pak jednou za rok.
Podlahu můžete dobře ochránit i tak, že nohy židlí a stolů či hrany nábytku podlepíte filcovými polepkami. Vyplatí se to i u pohovek nebo čalounených kusů nábytku, protože sponky čalounění či hřebíčky bývají často právě na hranách, na nichž nábytek stojí.

Srovnání a broušení

Výměnu jednotlivých prken je třeba provádět s citem, aby se okolní prkna nepoškodila

V případě, že je podlaha poškozená, je nutné především zjistit rozsah a druh škod a podle toho se rozhodnout buď pro rekonstrukci, nebo rovnou pro kompletní výměnu podlahy. Prkna či palubky může poškodit jednak klasický zub času a postupné ošlapání, ale i vlhkost, červotoč nebo naopak sesychání.
V případě napadení podlahy červotočem je nutné poškozená prkna vyměnit a zbytek podlahy pečlivě ošetřit některým z dostupných přípravků proti tomuto škůdci. Je-li napadena větší část prken i polštáře, je to důvod pro výměnu podlahy.

Jestliže podlaha pracuje a začínají se nepříjemně rozšiřovat spáry, nezbyde obvykle než ji rozebrat a srovnat. Dřevo sesychá přirozeně, ale rozšiřování spár ve větším rozsahu se může objevit například při změně způsobu vytápění nebo výměně oken. Vyplatí se pak nějakou dobu počkat, až se klima v daném interiéru ustálí. Srovnání prken by pak mělo přinést dlouhodobý efekt.

Čas od času je třeba prkna nebo palubky přebrousit a znovu nalakovat

Mechanické poškození prken v podobě ošlapání nebo škrábanců vyřeší bruska. Broušení můžete svěřit odborné firmě, nebo si v půjčovně pronajmout brusku na parkety. V takovém případě je ovšem třeba počítat s obvykle dost vysokou kaucí a vyšší spotřebou brusného materiálu, pokud nemáte s touto prací zkušenosti. Před broušením pečlivě doklepněte všechny vyčnívající hřebíky, protože jejich vystupující hlavičky nemilosrdně likvidují brusný papír.
Jestliže z některých prken vypadly suky, lze je nahradit imitací, které je k dostání v hobbymarketech nebo u prodejců dřevěných podlah. Takový dřevěný špunt se natře lepidlem a umístí do otvoru po suku.

Příprava podkladu

Kompletní výměna podlahy obnáší buď pokládku nových palubek, nebo fošen na stávající podklad, nebo výměnu takzvaně z gruntu. V takovém případě je třeba nejprve odstranit veškeré zbytky staré podlahy a vybrat je do hloubky 25 až 30 centimetrů. Podklad se vyrovná štěrkem a zhutní. V případě, že je podklad jílovitý, doporučují stavaři pod štěrk položit ještě geotextilii. Na štěrk se pak klade buď izolační lepenka, nebo takzvané IPT profily, což jsou profilované izolační desky. Ty se zabetonují a poté se na vytvrzený beton kladou nosné podlahové trámy a izolace.

Pokládku dřevěné podlahy zvládne každý zručný kutil svépomocí

Existuje řada vyzkoušených postupů i nových materiálů, a pokud podlahu nepokládají profesionálové, je vhodné zvolit postup, vhodný pro daný druh stavby. To znamená například počítat se zvýšenou vlhkostí a znásobit izolaci, případně vyvést ze základů podlahy dýchací průduchy do nepoužívaného komína, případně počítat s izolační funkcí sklepa pod podlahou.

Některé chalupy mají sklepy z cihlové klenby. V takovém případě je třeba dávat pozor na vybírání podkladu až na samotnou klenbu, pro niž je správné zatížení a rozložení podkladu důležité. Podmínky zatížení klenby by se proto neměly výrazně změnit. Někteří chalupáři doporučují postup, který spočívá v dorovnání oblouků klenby skleněnými lahvemi a jejich zabetonování.

TEXT: RICHARD GURYČA
FOTO: SHUTTERSTOCK, WIKIPEDIA


Komentáře

Napsat komentář

DOBRÉ RADY

  • Pokud chcete podlahu v často používaných místnostech dobře ochránit, použijte raději silnovrstvý lak.
  • Ochráníte-li podlahu olejem na dřevo, vynikne barva a kresba dřeva lépe. Minimálně jednou za dva roky je však třeba podlahu znovu naolejovat.
  • Při napadení prken červotočem ve větším rozsahu podlahu raději kompletně vyměňte.
  • Před broušením pečlivě doražte všechny hřebíky. Dobře k tomu poslouží takzvaný důlčík.