Hliněné nepálené cihly


Nové materiály pro stavbu a renovace

Stavět z hliněných cihel není přežitek, ale naopak moderní trend vyhovující lidem i přírodě.

Kdysi se z nich budovaly paláce i chýše. Ať už velké nebo malé, byly stavby z hliněných cihel pevné, esteticky působivé a dobře se v nich žilo. Na konci 19. století výrobu hliněných cihel i jejich renomé zlikvidovaly díky novým technologiím a větší produktivitě výroby cihelny. Ty se také postaraly i o to, aby levnější „nepálená“ konkurence zmizela z trhu. Nastalo století pálených cihel, betonu a panelů a pohoda v hliněných vesnických staveních se stala jen chalupářskou, případně národopisnou záležitostí.

Hlína, lidské tělo a ekologie

Podle názoru současných architektů a stavbařů, preferujících přírodní materiály, jsou hliněné cihly ideální pro stavbu jak hospodářských budov, tak i rodinných domů. Z nepálených hliněných cihel se nyní vyzdívají zejména nenosné příčky. V interiéru mohou být v podobě režného zdiva nebo jako podklad pro hliněné omítky. Obojí působí velmi esteticky.

Příjemné je i to, že hliněné cihly a omítky propouštějí vzdušnou vlhkost, a tak příznivě regulují mikroklima obydlí. Díky tomu v hliněných stavbách ani v zimních měsících neklesá vzdušná vlhkost pod 40 %.

Pobyt v hliněných domech také příznivě ovlivňuje lidskou psychiku. Naše tělo totiž vyzařuje do chladnějšího okolí teplo a použití „tvrdých“ a studených omítek a stavebních materiálů (vápno, cement) vede k nadměrným ztrátám tepla a u citlivějších osob i k pocitu chladu, zvýšenému napětí svalů a následně k revmatickým obtížím.

Hlína a výrobky z ní patří do kategorie plně recyklovatelného materiálu a jsou i energeticky nenáročné na výrobní energii.

Například cihly jednoho z našich výrobců, olomoucké firmy Claygar, se vyrábějí z čistého jílu bez přidávání dalších přísad (např. popílek), které se mnohdy používají u standardně vyráběných cihel. Stejně jako v minulosti se vytěžený jíl posléze doplňuje dalšími typy půd, pískem a jemným štěrkem, aby se zlepšila spékavost hliněných cihel, jejich sesychání a pevnost. Zemina se před lisováním homogenizuje – prochází rozmělňovačem, dávkovačem a míchacími stroji, aby poté dospěla k lisu. Lisované hliněné cihly se potom suší a lze je použít již za 1 – 2 týdny.

Kladení cihel

Hliněné cihly se spojují pomocí vlhké hliněné malty, která obsahuje rozmělněnou zeminu smíchanou s hrubým pískem a vodou. Tloušťka vrstvy malty by měla být od 0,5 do 1,5 cm. Pro vyzdění se malta krouživými pohyby odstraní vlhkým kartáčem či smetákem. Pro finální úpravu na tzv. čistou cihlu lze ke zdění použít i tradiční půdní maltu.

Stabilizovaná cihla Claygar CEB 101 pro jednovrstvé obvodové zdivo (nosné i nenosné): 29 x 14 x 9 cm, hmotnost 7,5 kg. Počet cihel na m2 – 35 ks. Pevnost v tlaku: 7,7 MPa. Zvuková izolace zdi tloušťky 40 cm – 56 dB. Orientační cena: 10 – 12 Kč za kus. Bližší informace poskytne společnost Claygar Olomouc, kontakt: www.claygar.cz

TEXT: RADKA BOROVIČKOVÁ
FOTO: CLAYGAR

Hliněné nepálené cihly


Komentáře

Napsat komentář